Zeman kritizuje rušení předsednictva ERÚ

Praha - Prezident Miloš Zeman kritizuje kromě služebního zákona i další vládní novelu energetického zákona, která ruší předsednictvo Energetického regulačního úřadu a nahrazuje ho radou. Podle nynější šéfky ERÚ Aleny Vitáskové to nahrává energetickým firmám, podle prezidenta však musí úřad zůstat nezávislý. Namísto bouřlivé debaty dnes ve sněmovně poslanci novelu energetického zákona z programu stáhli.

Miloš Zeman v roce 2001 předsedal české vládě, Alena Vitásková zase českému plynárenství. I díky ní se premiér mohl pochlubit, že jeho vláda prodala Transgas německé RWE za 133 miliard korun, přestože analytici původně odhadovali obchod na pouhých 80 miliard.

V současné době hrozí, že Vitásková přijde o funkci ředitelky ERÚ, prezident Zeman zase o pravomoc zvolit či odvolat šéfa této instituce. Oba proto opět nacházejí společnou řeč. „Moje funkce by skončila, to stejné by bylo i u místopředsedů. Radu by mohl řídit například politolog,“ tvrdí Vitásková. „Jsem pro nezávislost Energetického regulačního úřadu,“ namítá Zeman.

Podle ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka chce vláda na ERÚ stejnou hierarchii jako na Českém telekomunikačním úřadě. ERÚ ale namítá, že na rozdíl od telekomunikací jejich úřad stanovuje ceny pro energetické společnosti. Současně ERÚ také tvrdí, že novela energetického zákona nahrává velkým firmám, které přes politiky prosadí v radě své zájmy.

  • Jiří Chvojka, mluvčí ERÚ: „Je to politické rozhodnutí, navíc to dává moc do rukou ministra, který o této zákonné změně rozhoduje, takže je naprosto jasné, že tam nějaký politický zájem je.“

Opoziční ODS vadí, že zákon, který cestou do sněmovny posbíral přes tisíc připomínek, měl být odhlasován ve zrychleném čtení. Stejně to vidí i hnutí Úsvit. „My samozřejmě vítáme, že si sami poslanci vládní koalice uvědomili, že už to na schůzi nejde dále projednávat,“ reagoval předseda Tomio Okamura.

Vitáskové pomáhá Vesecká

Vitásková navíc překvapivě jmenovala svou místopředsedkyní bývalou nejvyšší státní zástupkyni Renatu Veseckou, která má od tohoto týdne ERÚ pomoct řešit kauzy podezřelých licenčních spisů solárních elektráren. V jedné z nich je ovšem obžalována sama ředitelka Vitásková.

Kritici tvrdí, že Vesecká ve funkci nemůže zůstat, protože nemá potřebnou kvalifikaci. Co ale může určitě nabídnout, je znalost prostředí justice i politiky. Po dnešním jednání sněmovny je však zřejmé, že obě vlivné ženy novela z funkcí předčasně nepropustí. Vláda má totiž po dnešku spíše už jen teoretickou šanci zákon do konce roku prosadit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 7 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
včera v 08:25

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026
Načítání...