Češi podle Zaorálka v počáteční fázi jednání pozvou hejtmany ze sousedních Horních a Dolních Rakous. „Mohou jednat se Státním úřadem pro jadernou bezpečnost a podobnými institucemi, které je informují o našem postupu, jaká kritéria je nutné splnit a podobně. Nemáme důvod bránit v poskytnutí těchto informací zahraničním kolegům, není to nic tajného,“ dodal Zaorálek.
Rakouský ministr Kurz Zaorálkův krok ocenil a připomněl, že jeho země má z jaderné energetiky obavy. „Máme velké pochyby, a proto hodláme v souvislosti s úložištěm využít všech možností jednání, ale i veškeré právní procesy,“ zdůraznil Kurz.
Stejný postoj oznámil už minulý týden rakouský kancléř Werner Faymann. Podle něj se Rakousko staví jasně proti jaderné energii a je zcela proti konečným úložištím jaderného odpadu blízko hranic. Chce proto vést debaty na všech úrovních a vyčerpat k tomu všechny politické a právní možnosti.
Lubomír Zaorálek, ministr zahraničí ČR: „Jsme teprve na začátku vytipovávání možných lokalit. Rozhodnutí je v plánu v roce 2025 a samotný provoz ještě mnohem později. Je dost času na zkoumání míst a je vůbec otázka, zda bude některé z nich vhodné.“
ČR zvažuje sedm lokalit, kde by mohlo úložiště být. Jsou to Čertovka a Březový potok v Plzeňském kraji, Magdalena na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku, Kraví hora na Žďársku, Hrádek na Jihlavsku a Horka pod Velkým Meziříčím. Některá místa leží nedaleko rakouských hranic. Úložiště by v Česku mělo fungovat od roku 2065, jeho stavba potrvá 15 let. Nyní se vyhořelé palivo ze šesti jaderných bloků ČEZ v Temelíně a Dukovanech ukládá do meziskladů.
