Čína prý koupila za miliardy ruský protiraketový systém S-400

Moskva - Vývozce ruských zbraní Rosoboronexport a čínské ministerstvo obrany údajně již uzavřeli kontrakt na dodávku šesti jednotek systému protiraketové obrany S-400 za více než tři miliardy dolarů (asi 66,5 miliardy Kč). Systémy S-400 až dosud používali výhradně sami Rusové. Dodávky Číně nezačnou dříve než v roce 2016.

Informace o prodeji S-400 Číně, kterou přinesl ruský list Vedomosti s odvoláním na nejmenovaný zdroj z ruského zbrojního průmyslu, nebyla oficiálně ani potvrzena ani vyvrácena. „Nekomentujeme zprávy médií na toto téma,“ řekl mluvčí Rosoboronexportu Vjačeslav Daviděnko. Vyjádření se zdržel i výrobce, koncern Almaz-Altej. Na jaře se v tisku objevila informace, že po tříletém vyjednávání vývoz S-400 do Číny schválil prezident Vladimir Putin.

Vedomosti připomněly, že Rusko neúspěšně nabízelo S-400 také Turecku v tendru, který zprvu vyhrál čínský protiletadlový systém HQ-9, „inspirovaný“ ruským systémem S-300 a americkým Patriotem. Ale Ankara, prý pod tlakem spojenců z NATO, nakonec tendr zrušila.

V minulosti Peking nakoupil v Rusku několik jednotek S-300, které zřejmě posloužily Číně při vývoji vlastního systému HQ-9. Zkopírování S-300 prý zabralo Číně deset let, nicméně i tak Peking dál nakupoval modernizované ruské verze S-300: poslední byly dodány v roce 2010 a slouží prý k ochraně velkoměst jako Peking či Šanghaj. Protirakety S-400 podle ruských expertů Čína nejspíše rozmístí na jihu země jako argument v územním sporu se sousedy.

Čína patří k největším zákazníkům ruských zbrojovek. Loni koupila ruské zbraně a vojenskou techniku za více než 1,8 miliardy dolarů (asi 36 miliard korun), čímž se na žebříčku odběratelů zařadila na čtvrtou příčku.

V Rusku pluky vyzbrojené S-400 kupříkladu chrání Moskvu před raketovým útokem. Zbraně, označované v kódu NATO jako SA-21 Growler, jsou schopny ničit cíle ve vzdálenosti až 400 kilometrů. Rusové mezitím začali vyvíjet nástupce, systém S-500, jehož dosah má být 600 kilometrů.