Slabý rubl nevzkřísil ani Putinův tříhodinový projev

Moskva - Ruská měna dnes obnovila pokles vůči dolaru a euru. Ke konci dne se dolar prodával za zhruba 61,25 rublu a oproti středě ztrácel asi 0,8 procenta. Analytici vkládali značnou naději do výroční tiskové konference ruského prezidenta Vladimira Putina. Ten ale překvapivě žádné konkrétní kroky na oživení ruské ekonomiky nepředstavil. Rusy pouze ubezpečil, že se tamější ekonomika z nynější krize dostane do dvou let. V reakci na nepříznivou situaci v Rusku dnes Česká exportní banka (ČEB) s okamžitou platností zmrazila úvěrování vývozců do této země. České směnárny navíc přestávají nakupovat ruské rubly.

Rubl dnes smazal počáteční zisky a vrátil se k poklesu, který už ale nebyl nijak výrazný. Přišel tak o zhruba jednoprocentní zisk, za kterým na začátku dne stálo oživení cen ropy a dodatečná opatření ruské centrální banky ke stabilizaci domácí měny. Rubl však už ve středu smazal část výrazných ztrát z prvních dvou dní týdne, kdy se jeho kurz propadl až k 80 RUB/USD a na 100 rublů za euro.

Ruská měna tento týden prudce oslabovala, v úterý její kurz podle některých údajů poprvé v historii prolomil hranici 80 rublů za dolar a 100 rublů za euro. Ve středu však rubl výrazně oživil. Putin dnes na výroční tiskové konferenci prohlásil, že současná hospodářská situace Ruska byla vyprovokována „vnějšími faktory“.

Prezident rovněž zdůraznil, že jsou již vypracovány plány, které na konkrétní hospodářské potíže reagují. Centrální banka prý učinila adekvátní opatření a Rusko má dostatečné devizové zásoby. Žádné konkrétní kroky, jak stabilizovat ekonomiku v zemi a zastavit pád rublu, ale Putin nenabídl.

  • Pavel Drahotský, ředitel Saxo Bank pro ČR, Slovensko a Maďarsko, v Ekonomice ČT24: „Doufal jsem, že v dnešním vystoupení prezidenta Putina uvidím určitý náznak pokory tak, aby tam byl otevřený prostor pro uvolnění toho tlaku směrem k Ukrajině. Naopak to na mě spíše působilo jako osobní exhibice, která prezidentu Putinovi vynesla obrovskou popularitu mezi vlastním publikem.“

Zda se Putinova slova naplní, bude podle analytiků záležet hlavně na tom, jak se budou vyvíjet ceny ropy a jak se země postaví ke konfliktu na Ukrajině. Jinými slovy, jak bude vstřícná k západním partnerům. „Země hledá do určité míry nové partnery v Asii mezi rozvíjejícími se trhy, ale je otázka, jestli ekonomická spolupráce s těmito zeměmi může Rusku dostatečně pomoci tak, aby opravdu rostlo už za ty dva roky, jak slibuje Putin,“ tvrdí Lukáš Kovanda, hlavní ekonom finanční skupiny Roklen.

Ruskému hospodářství podráží nohy i reakce firem na propad rublu. Naposledy automobilky General Motors a Audi kvůli tomu dočasně zastavily prodej na ruském trhu. Stabilita měny přitom patřila k hlavním úspěchům Putinovy vlády. Letošní vývoj však oživuje vzpomínky na měnovou krizi roku 1998. Rok před Putinovým nástupem k moci tehdy pád rublu vedl k uzavírání bank a ke ztrátě úspor obyvatelstva.

Ceny ropy smazaly počáteční zisky a obnovily pokles

Světové ceny ropy dnes nejprve pokračovaly ve výrazném oživování z minim za pět a půl roku, později ale zisky smazaly a obnovily pokles. Cena severomořské ropy Brent kolem 18:30 SEČ klesala o 55 centů na 60,60 dolaru za barel a ztratila počáteční přírůstek, kdy se dostala až nad 63 dolarů. Americká lehká ropa WTI oslabila rovněž o zhruba půl dolaru na zhruba 56 dolarů.

Obchodníci na trhu začali znovu sázet na to, že ceny ještě budou klesat. „Dál hledáme cenové dno a je možné, že před koncem roku zažijeme další podstatný pokles,“ míní Gene McGillian ze společnosti Tradition Energy. Saúdský ministr ropného průmyslu Alí Nuajmí řekl, že cenový propad nebude trvat dlouho, protože poptávka po ropě oživí. „Do budoucnosti se dívám s optimismem. To, co se děje dnes, je dočasné a pomine to,“ řekl Nuajmí.

Česká exportní banka zmrazila úvěrování vývozců do Ruska

V reakci na nepříznivou situaci na ruském trhu dnes Česká exportní banka (ČEB) s okamžitou platností zastavila úvěrování vývozců do této země. Tento stav má trvat až do odvolání. Podklady sice banka dále zpracovává, kvůli ochraně před ztrátami ale nevydává rozhodnutí. Ředitel odboru mezinárodní vztahy a komunikace ČEB Petr Křižan věří, že jde pouze o krátkodobé opatření.

  • „Představenstvo České exportní banky na středečním zasedání s vědomím dozorčí rady rozhodlo, že se za současné situace pozastavuje úvěrování do Ruska. Podklady se dále zpracovávají, ale nevydávají se rozhodnutí o uzavíraní úvěrů právě proto, aby nedocházelo ke ztrátám,“ uvedl Križan.

Rozhodnutí představenstva padlo po konzultaci s dozorčí radou ČEB, kde zasedají všichni akcionáři, tedy zástupci mimo jiné ministerstva financí a ministerstva průmyslu a obchodu. „Pokud se jedná o úvěr poskytovaný v eurech a vlastní výroba nebo tvorba cash-flow by byla v rublech, tak takové úvěry nyní nejsou poskytovány,“ přiblížil Križan. „Nechceme riskovat více, než je nutno a zdrávo,“ dodal v Ekonomice ČT24 generální ředitel ČEB Karel Bureš.

Česká exportní banka
Zdroj: ČT24/Čeb.cz

Důsledky padajícího rublu na Česko bude řešit komise expertů

Na rozhodnutí ČEB reagovala úvěrová pojišťovna EGAP, která se zaměřuje na tržně nepojistitelná politická a komerční rizika spojená s financováním vývozu zboží, služeb a investic z České republiky. „Bereme rozhodnutí ČEB na vědomí, nicméně na aktuální vývoj exportu do Ruska to nemá žádný vliv, EGAP momentálně neprojednává žádný nový případ financovaný Českou exportní bankou,“ uvedla mluvčí EGAP Hana Hikelová.

Ministerstvo průmyslu a obchodu již ve středu uvedlo, že v pondělí vládě navrhne vznik komise složené z expertů napříč resorty, která se bude zabývat dopady poklesu ruského rublu na českou ekonomiku a exportéry. „Potíže lze předpokládat u řady dlouhodobých kontraktů, neboť ruští partneři českých firem budou mít velké těžkosti generovat dostatečné rublové cash-flow (hotovost) pro honorování svých závazků vyjádřených v jiných měnách,“ řekl ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD).

Podle českého premiéra Bohuslava Sobotky budou mít nynější hospodářské turbulence v Rusku negativní vliv na ekonomickou situaci Ukrajiny. Sobotka i přes současný konflikt na východě Ukrajiny připomněl trvající silné propojení ekonomik obou zemí i jejich finančních sektorů. Podle ekonoma Lukáše Kovandy však měnovou krizi rublu pocítí celá Evropa, a to zřejmě výrazně více než třeba Spojené státy.

Vydáno pod