Ministerstvo životního prostředí ustoupilo od chystaného zákazu prodeje kotlů a kamen na uhlí, antracit a koks, který měl vstoupit v platnost od ledna 2025. Návrh se totiž setkal s kritikou v připomínkovém řízení i s odporem veřejnosti. Informaci serveru Novinky.cz ČT potvrdil ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Zákaz ministerstvo vypustilo z chystané novely zákona o ochraně ovzduší, která je připravena pro jednání vlády. „Výrobci zdrojů na pevná fosilní paliva budou moci tyto zdroje nadále uvádět na trh, pokud odpovídají zákonným požadavkům,“ potvrdila mluvčí resortu Lucie Ješátková.
Rozhodnutí uvítal například výkonný ředitel Asociace podniků topenářské techniky Zdeněk Lyčka. „Jako asociace jsme proti zákazu prodeje kamen na uhlí vystupovali, neboť to s námi nikdo nekonzultoval a bylo to hrozně narychlo. Psali jsme v této věci i otevřený dopis premiérovi,“ prohlásil.
Lyčka zmínil některé námitky výrobců kamen, například to, že by se nové zařízení dalo stále pořídit v cizině a zákaz by tak oslaboval české výrobce. „Lidé by si mohli kotle nakoupit v Polsku nebo na Slovensku a k nám je dovézt a zprovoznit,“ vysvětlil. Ješátková připustila, že tento problém se nepodařilo v návrhu zcela vyřešit.
„Považuji za dobré, že ministerstvo to z návrhu stáhlo. Ale určitě bych kritizoval, že to tam vůbec dostalo, protože by to opravdu z pohledu životního prostředí téměř nic nepřineslo. Protože ten, kdo by si chtěl kotel koupit, tak by si ho koupil jinde,“ komentoval místopředseda ANO a bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec.
Důvody pro zákaz
Návrh na jaře v médiích odůvodnil Hladík mimo jiné tím, že se na českém trhu už podle jeho informací kotle na uhlí neprodávají, protože lidé o ně nemají zájem, a že uhlí postupně zdražuje, zatímco plyn je nyní levný. Čeští výrobci ale měli mít nadále možnost takové kotle vyrábět pro export.
„Je to i signál, že se spalování uhlí opravdu nevyplatí. Samozřejmě každý, kdo chce, může uhelný kotel zanechat, jak dlouho jen bude moci,“ zmínil tehdy Hladík pro Českou televizi.
Podle něj ale i přes ustoupení od záměru zůstává signál pro veřejnost, že se do budoucna nevyplatí kupovat uhelné kotle. „Zároveň nejsem příznivce toho, jít cestou zákazů, pokud to jde, ale jít cestou motivace,“ dodal Hladík.
Rozšíření dotací
Namísto zákazu jeho úřad slibuje rozšíření dotací na podporu ekologičtějšího vytápění. V polovině příštího roku budou moci o kotlíkovou dotaci nebo o příspěvek z programu nová zelená úsporám žádat majitelé kotlů třetí emisní třídy. Dosud to platilo jen pro druhou a první. Pro zařízení třetí emisní třídy ale platí od září příštího roku zákaz používání.
Ministerstvo životního prostředí poskytuje na výměnu peníze od roku 2015, díky programu kotlíkových dotací bylo vyměněno přes sto tisíc kotlů a vyplaceno přes dvanáct miliard korun. Na výměnu starých uhelných kotlů je možné využít i dotace z programu Nová zelená úsporám.
Ministerstvo odhaduje, že nyní je v Česku zhruba 150 tisíc kotlů, které jejich majitelé budou muset příští rok po prázdninách přestat používat. Další zákazy šéf resortu neplánuje. Během deseti let podle něj většina lidí uhlí přestane skládat dobrovolně. Jeho cena by totiž měla růst – na rozdíl od obnovitelných zdrojů.
Sedm set tisíc kotlů
Vytápění rodinného domu hnědým uhlím při průměrné roční spotřebě dvacet megawatthodin vyjde na 25 tisíc korun. O tři tisíce méně zaplatí majitelé zplynovacích kotlů na dřevo. Až čtyřicet tisíc korun ročně pak zaplatí ti, kteří využívají plynové kondenzační kotle.
„Plyn je a není drahý. Je potřeba vzít v potaz, co zákazník využívá za produkt. Pokud využije například akvizičních nabídek dodavatelů nebo dokonce i těch neveřejných produktů, které některé srovnávače nabízejí, může ušetřit až několik tisíc korun,“ řekl energetický analytik z Ušetřeno.cz Tomáš Vrňák.
V loňském roce se prodalo přes 39 tisíc kotlů na tuhá paliva. Výrobci topenářské techniky odhadují celkový počet v Česku na přibližně sedm set tisíc. Podle prodejců kotlů lidé od koupě těch na uhlí v průběhu let ustupují. „Teď je trendem je nahrazovat tepelnými čerpadly. Alternativ za kotle na uhlí je hodně,“ podotkl výkonný ředitel Asociace podniků topenářské techniky Zdeněk Lyčka.
Například v Kyselce na Karlovarsku podle odhadů radnice topí uhlím zhruba ještě třetina domů. Radnice se snaží lidi motivovat, aby přešli na jiný druh vytápění. Nabídla například kotlíkové půjčky. Zatím tuto možnost využilo osm domácností. „Domácnosti mají kombinaci. To znamená, že mají třeba už instalovaný plynový kotel, ale nechaly si jako zálohu kotel na uhlí nebo na dřevo,“ nastínil starosta Aleš Labík (nestr.).
Restrikce přinesla v roce 2012 novela o ochraně ovzduší. Domácnostem dala deset let na odstavení starých, neekologických kotlů. O tři roky později je stát začal motivovat takzvanými kotlíkovými dotacemi. Nejprve šlo pořídit i nový, modernější kotel na uhlí, ale od roku 2019 o podporu přišly. Loni deset let na výměnu topenišť uplynulo – kvůli ruské agresi na Ukrajině a energetické krizi ale stát přidal ještě dva roky.
V roce 2033 chce vláda v Česku s využíváním uhlí skončit. Většinou se v této souvislosti mluví o velkých zdrojích.
