Bývalý předseda Věcí veřejných Vít Bárta uspěl s žádostí o odškodnění. Stát mu zaplatí milion korun za nezákonné trestní stíhání v kauze úniků odposlechů z Bezpečnostní informační služby (BIS). Česká televize to zjistila z rozhodnutí, které získala na základě zákona o svobodném přístupu k informacím od ministerstva spravedlnosti. V kauze úniků odposlechů, ve kterých figurovali bývalý pražský primátor Pavel Bém (ODS) a lobbista Roman Janoušek, policie stíhala Bártu a tehdejšího zpravodajce Jana Petržílka. Soud oba pravomocně osvobodil loni v květnu.
Bárta dostal milionové odškodnění za nezákonné stíhání v kauze kolem Béma a Janouška
Vít Bárta uplatnil u státu tři nároky. Nejdříve požadoval přes 850 tisíc korun jako náhradu nákladů na advokáta. Ministerstvo spravedlnosti mu přiznalo necelých 690 tisíc. Plně mu také vyhovělo ohledně žádosti o náhradu nákladů za znalecké posudky, za které zaplatil 70 tisíc korun.
Trestní stíhání trvalo celkem osm a půl roku. Z toho důvodu požadoval bývalý politik i náhradu za nepřiměřenou délku řízení v hodnotě 225 tisíc korun. Resort mu přiznal polovinu. „Nelze obecně konstatovat jednotlivé průtahy, neboť výše uvedený soud nebyl procesně nečinný. Naopak lze říci, že jednotlivé procesní úkony byly prováděny průběžně, i přesto nelze ospravedlnit celkovou délku daného trestního řízení, která je následkem opakovaného rušení rozhodnutí soudu nižšího stupně soudem vyšším,“ uvedlo ministerstvo v rozhodnutí.
Nejvyšší částku ale Bárta požadoval jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu, a to dva miliony korun. I když ministerstvo uznalo, že zahájení trestního stíhání vůči bývalému politikovi bylo nezákonné, přiznalo mu jen 80 tisíc korun. Suma je podle něj dostačující.
„Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění zdejší úřad přihlédl k bezúhonnosti, potencionální vysoké trestní sazbě a souvislosti trestné činnosti s fungováním žadatele ve společnosti. Ohledně zbývajících tvrzených zásahů má zdejší úřad za nepochybně prokázané, že nejsou v příčinné souvislosti s posuzovaným nezákonným trestním stíháním,“ stojí v rozhodnutí.
Celkově tak Bárta dostal téměř 950 tisíc korun. Podobnou částku nakonec získal i druhý obžalovaný Jan Petržílek. Tomu připadlo téměř 930 tisíc, po státu ale požaduje další 2,6 milionu korun.
Kauza kolem Béma a Janouška
Případ vyšel najevo v březnu 2012, kdy Mladá fronta DNES zveřejnila nahrávky, ve kterých spolu komunikovali tehdejší pražský primátor Pavel Bém (ODS) a lobbista Roman Janoušek. V rozhovorech se oslovovali „Mazánku“ a „Kolibříku“. Tyto nahrávky naznačovaly vliv Janouška na fungování pražského magistrátu.
Podle neprokázané obžaloby Bárta v roce 2009 požádal o obstarání odposlechů zpravodajce BIS Jana Petržílka a ten mu následně předal 159 audiozáznamů, které byly v režimu „důvěrné“. Státní zástupce tvrdil, že bývalý politik mohl informace použít pro činnost strany Věci veřejné a pro podnikatelské aktivity v rámci své bezpečnostní agentury ABL.
Svědci nebyli podle soudu věrohodní
Kriminalisté začali Bártu a Petržílka stíhat na konci října 2013. Obvinili je z ohrožení utajované informace a zneužívání pravomoci veřejného činitele. Petržílek skončil ve vazbě, Bártu ale stíhala policie na svobodě.
Obžalobu podal státní zástupce až o šest let později. Pražský městský soud ji ale nejprve vrátil k došetření, toto rozhodnutí nezměnila ani stížnost státního zástupce. Novou obžalobu tak podal až 14. září 2020. Soud ale zastavil trestní stíhání, protože se podle něj neprokázalo, že obžalovaní spáchali trestný čin.
Proti tomu se bránil státní zástupce stížností, se kterou uspěl u Vrchního soudu v Praze. Znovu tak v kauze rozhodoval Městský soud v Praze, který 30. listopadu 2021 zprostil oba muže obžaloby. To potvrdil i pražský vrchní soud, který pravomocně zamítl odvolání státního zástupce v květnu 2022.
Soudy zpochybňovaly především věrohodnost anonymních svědků a to, že se o ně obžaloba primárně opírá. „Ty důkazy nemají takovou hodnotu, aby bylo možno dojít k závěru o vině obžalovaných,“ uvedl soudce Alexander Károlyi z Vrchního soudu v Praze.
Obžaloba chtěla pro Bártu i Petržílka podmíněný trest odnětí svobody. Oba vinu odmítali od začátku. „Osm let zpravodajské hry, politicky motivované. Já k tomu nemám více co dodat, než že jsem rád, že to, doufám, skončilo,“ řekl Bárta po vyhlášení rozhodnutí odvolacího vrchního soudu.
Bárta dál podniká
Vít Bárta byl mimo předsedy Věcí veřejných i poslancem, od roku 2010 do dubna 2011 i ministrem dopravy. Resort ale opustil poté, co se objevilo tvrzení, že svým stranickým kolegům v Poslanecké sněmovně platil za loajalitu. Soudy jej ale pravomocně zprostily viny. Aktuálně podniká v železniční dopravě.
Jan Petržílek po odchodu z BIS vedl odbor protikorupční policie. Kvůli trestnímu stíhání byl ale postaven mimo službu. Podle Mladé fronty DNES se po osvobozujícím rozhodnutí vrátil k policii, a to do Národní centrály proti organizovanému zločinu.
