Terčem amerických protiruských sankcí je i firma se sídlem v Česku

Terčem nového balíku protiruských sankcí Spojených států je i společnost Versvet, s. r. o., se sídlem v Česku. Oznámilo to americké ministerstvo financí. Firma byla podle Washingtonu zapojená do snah ruské společnosti Radioavtomatika dovážet elektroniku navzdory zařazení na sankční seznam na začátku plnohodnotné ruské války vůči Ukrajině. Oznámení je součástí kroků proti desítkám jednotlivců a entit, které v pátek USA představily ve snaze potlačit obcházení protiruských sankcí spojených s invazí. Rusko v reakci na sadu opatření zakázalo vstup do země pěti stům Američanům – včetně bývalého amerického prezidenta Baracka Obamy.

Radioavtomatika se podle amerického prohlášení specializuje na obstarávání zahraničního vybavení pro ruský obranný průmysl a od loňského postihu se jej opakovaně snaží dovážet skrze různé prostředníky. Jedním z nich byla podle USA společnost Versvet, která je „vlastněná a řízená“ ruskou občankou Světlanou Verchovcevovou. Sankční orgán amerického ministerstva financí OFAC v pátek uvalil sankce jak na Verchovcevovou, tak na její společnost.

Versvet sídlí v Karlových Varech na Bělehradské ulici, která je v obchodně-správním centru města. Ulice se nachází v blízkosti hlavního bulváru Karlových Varů, třídy T. G. Masaryka. V okolí jsou hlavně obchody a administrativní budovy, přičemž v domech často sídlí několik firem. Kromě lázeňské zóny patří tato část města mezi nejatraktivnější.

„Dnes OFAC cílí na dodatečné jednotlivce a entity napojené na Radioavtomatiku,“ popisuje kroky tisková zpráva ministerstva financí USA. V této souvislosti zařadila na sankční seznam také dalšího ruského občana a tři firmy sídlící v Rusku. „Komponenty zakoupené těmito prostředníky přispěly k vývoji pokročilých ruských systémů konvenčních zbraní a k dalším ruským vojenským projektům,“ uvádí americká vláda.

České ministerstvo financí v reakci sdělilo, že veškeré informace o amerických krocích monitoruje Finanční analytický úřad (FAÚ), který má v tuzemsku na starosti opatření spojená se sankcemi. Ty ale může podle platných předpisů provádět pouze u osob či subjektů na sankčních seznamech Evropské unie nebo OSN, případně na českém seznamu vycházejícím z takzvaného Magnitského zákona, uvedla mluvčí resortu Michaela Lagronová.

OFAC v pátek celkem zakročil proti 22 lidem a 104 subjektům „se styčnými body ve více než dvaceti zemích nebo jurisdikcích“. Tyto sankce znamenají, že veškerý majetek uvedených subjektů je ve Spojených státech zablokovaný a že Američané nebo osoby na americké půdě mají zakázáno provádět transakce s dotyčnými subjekty, pokud k tomu nevydá povolení úřad OFAC.

Ruský seznam

„Washington měl už dávno pochopit, že se žádný nenávistný útok proti Rusku neobejde bez tvrdé reakce,“ reagovala ruská diplomacie, podle které jsou na sankčním seznamu Moskvy nejen „významné osobnosti“ včetně exprezidenta Obamy, ale i současní a bývalí vládní činitelé nebo „šéfové vojensko-průmyslových podniků, kteří dodávají zbraně Kyjevu“.

Na seznamu se objevily i televizní osobnosti amerických stanic, jako je Stephen Colbert, Jimmy Kimmel, Seth Meyers, Erin Burnettová a Rachel Maddowová či bývalí velvyslanci Spojených států v Rusku.

Ruské ministerstvo zahraničí také podle agentury AP uvedlo, že zamítlo konzulární přístup Evanu Gershkovichovi, novináři amerického listu The Wall Street Journal, který byl v Rusku zatčen letos v březnu a obviněn ze špionáže. Podle Moskvy to je odvetný krok za to, že Spojené státy zamítly víza ruským novinářům, kteří chtěli v dubnu doprovázet ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova na cestě do sídla OSN v New Yorku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 16 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...