V lékárnách by měl ještě zhruba měsíc chybět penicilin, uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) s tím, že dodávky se pravděpodobně stabilizují v polovině května. Důvodů nedostatku zásob je podle odborníků víc – firmy špatně odhadly spotřebu, mají problémy ve výrobě a zároveň je víc nemocných než dřív.
Nedostatek penicilinu bude trvat ještě měsíc, připustil Válek. Lékaři hledají alternativy
Události: Česko stále trápí nedostatek léků (zdroj: ČT24)
Kvůli nedostatku některých léků zdravotníci lidem doporučují, aby dodržovali hygienická pravidla a před infekcemi se chránili. Část lékařů také před předepsáním léku preventivně obvolává lékarny. Chtějí tak předejít problémům svých pacientů.
Problém s nedostatkem zásob je hlavně u penicilinu. V posledních týdnech se situace podle lékárníků ještě zhoršila. „U penicilinů chodilo týdně pět kusů, teď si myslím, že jsme klasický penicilin neviděli už tři týdny,“ upřesňuje vedoucí lékárny U Zvonice Eva Hejkrlíková.
Podobná situace pro lékaře znamená, že místo antibiotik na konkrétní bakterii musejí předepsat antibiotika, která působí proti více druhům najednou. „Vybírám to nejméně špatné z možných řešení,“ potvrzuje praktická lékařka Lenka Dejdarová.
Spotřeba antibiotik v České republice
Riziko zvýšené tolerance antibiotik
Antibiotik s penicilinem i loni lékárníci vydali víc než dřív. Výrazně větší je ale nárůst u takzvaných makrolidů, tedy u antibiotik, kterými lze penicilin nahradit. Běžně tak lékaři činí třeba v případě angíny, podobný postup ale může mít vedlejší účinky.
„Peniciliny fungují na úzké spektrum bakterií a nepoškozují například bakterie, které máme ve střevech, proto se jim v mnoha případech dává přednost a dává se jim přednost i proto, že u nich je menší vznik bakteriální rezistence,“ vysvětluje mluvčí lékarnické komory Michaela Bažantová. Kvůli zvýšené toleranci pak antibiotika mohou přestat fungovat.
Léky v Česku nyní chybějí nejčastěji z výrobních důvodů – kvůli nedostatku surovin, komponentů, obalových a jiných materiálů. Druhou nejčastější příčinou jsou kapacitní nebo distribuční důvody. Méně často chybí i z obchodních důvodů, kvůli přechodu na jiný kód či převodu registrace.
Kusový prodej léků
V Česku je registrováno skoro šestapadesát tisíc variant léků. Držitelé registrací musí oznamovat Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv datum přerušení, obnovení nebo ukončení dodávek. A právě počet hlášení o ukončení se v předchozích třech letech skoro ztrojnásobil.
Kvůli nynějšímu nedostatku některých potřebných léků uvažuje ministerstvo zdravotnictví o možnosti zavedení takzvaného prodeje po kusech. Tento systém už funguje například v Kanadě nebo Spojených státech. Válkův resort proto zpracovává analýzu ohledně mimořádného opatření, které by poté mohlo snížit plýtvání medikamenty a částečně vyřešit jejich nedostatek na trhu.
Ministerstvo chce mít analýzu hotovou do konce léta a pokud by se návrhy resortu osvědčily, s vybranými lékárnami plánuje zahájit pilotní program příští rok. Lékárny se zázemím výroby jednotlivých léků by podle ministerstva zdravotnictví mohly do budoucna vydávat medikamenty na míru místo celých balení.
„Je zřejmé, že síť tohoto způsobu výdeje v tuto chvíli není připravená. Nicméně někde musíme začít a v tuto chvíli hledáme řešení, která můžou zlepšit dostupnost léčiv pro české pacienty,“ řekl náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček.
Komora je ke kusovému prodeji skeptická
Lékárnická komora si nabízené řešení pomocí kusového prodeje zatím nedokáže představit. Oslovení farmaceuti tvrdí, že by potřebovali personální pomoc. „Samozřejmě by ta služba musela být ohodnocená tak, abychom byli schopni zaměstnat člověka, který se tomu bude věnovat,“ reaguje jedna z oslovených vedoucích lékarnic Kristýna Pilátová.
Podle současného znění zákona také není možné rozbalovat původní obal. Kdyby se podle analýzy ministerstva ukázalo, že by byl systém ekonomicky výhodný, muselo by tak dojít ke změně legislativy.
„Jakmile by pečeť byla porušená a krabička otevřená, tak je podezření na to, že je to padělek a my musíme léčivo vrátit dodavateli,“ říká lékárník Filip Škarda. Kdyby se vydávání léčiv na kusy podařilo zavést, mohli by lékárníci kontrolovat rovněž to, jestli je lidé užívají podle předepsaného dávkování.
Podle Pilátové by mohlo být řešením například vydávání léků na měsíční dávku. „Pacient se pak opakovaně vrací, ale léky už má nachystané na to jeho jednotlivé užívání. Zároveň si dokážu představit, že by se tím zamezilo nadměrnému plýtvání léky, protože v dnešní době je vidět, jak se léky hodně hromadně vrací,“ zamýšlí se.