Česká republika by měla podle bývalého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) lépe bojovat s obcházením protiruských sankcí. K tomu podle něj dochází od konce 90. let prostřednictvím některých mezinárodních firem. Náměstek ministra zahraničí Martin Dvořák připustil, že je třeba proti obcházení sankcí zasahovat, zvlášť v souvislosti se státy sousedícími s Ruskem. Sankce přijaté po začátku války na Ukrajině jsou ale podle něj účinné a potřebné. V pořadu Otázky Václava Moravce náměstek rovněž odmítl, že by se česká strana chystala vyhostit ruského velvyslance.
Náměstek ministra Dvořák je přesvědčený, že protiruské sankce jsou v době agresivní války na Ukrajině dobrým nástrojem, který na režim prezidenta Vladimira Putina dopadá. Jako příklad uvedl zastropování ceny ropy na evropské úrovni, kvůli čemu Rusko prodává ropu za třicet dolarů za barel do Číny nebo Indie, a nikoliv za šedesát dolarů jako dříve. „To je ztráta šesti miliard dolarů denně. Takže neříkejme si, že sankce nefungují,“ nabádá.
Podle Zaorálka ale sankce zdaleka nefungují tak, jak analytici předpovídali před rokem, když ruská armáda napadla Ukrajinu. „Předpokládalo se, jak ruská ekonomika půjde o patnáct procent dolů. A dnes máte čísla, že jde dolů jen něco málo přes tři procenta,“ argumentuje s tím, že původní předpoklad rychlé ztráty schopnosti Ruské federace financovat válku, se dlouhodobě nepotvrzuje.
Bývalý ministr proto považuje za vhodné ještě účinněji kontrolovat a hlídat obcházení sankcí, ke kterému podle něj v řadě zemí dochází. „Dlouhodobě mi připadá jako největší problém, že Západ si podráží nohy sám,“ dodal s tím, že západní politika a byznys je od konce devadesátých let ve schizofenní pozici. „To, že Putin vybudoval své impérium, by se mu nikdy nepovedlo, kdyby mu v tom nepomáhaly špičkové právní společnosti, banky, hedgové fondy,“ myslí si.
Zacelit díry v sankcích
Chybnou politiku na evropské úrovni připustil také Dvořák, když poukázal na „jednu ze zakavkazských zemí sousedících s Ruskem“. Český zahraniční obchod s touto zemí se podle něj za poslední rok zdvojnásobil a naznačil, že se tak stalo pravděpodobně kvůli obcházení sankcí.
„Je totiž odvěkou potřebou lidstva, a obzvlášť na východ od Uralu, podvádět, šidit, švindlovat a obcházet pravidla,“ řekl Dvořák s tím, že s přijetím desátého balíku sankcí proti Rusku se bude EU snažit lépe „utěsňovat“ tyto díry.
Podotkl také, že firmy, které jsou v tamních krajích zvyklé obchodovat, jsou zároveň zvyklé podvádět, obcházet pravidla a uplácet. „Tomu se asi nejsme schopni vyhnout, pokud není vůle těch příslušných vlád. A ta asi neexistuje,“ řekl. Odmítl ale, že by sankce nefungovaly.
Vyhoštění velvyslance jako poslední zbraň
Podle ministerstva zahraničí není teď vhodné ruského velvyslance v České republice vyhostit, přestože o podobném kroku úředníci a politici diskutují už od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Podobný krok je podle Dvořáka „natolik těžký kalibr“, že by měl zůstat v diplomatických vztazích jako poslední možnost.
Připomněl také, že Česko vůči Rusku dosud přijalo jedny z nejrazantnějších opatření v Evropě. „Snížili jsme stav lidí, kteří na ambasádě sedí, z pětačtyřiceti na posledních šest. Diskutujeme s nimi o spoustě dalších věcí, řešíme dál otázku ruských majetků a podobně,“ shrnul.
K vyhoštění ruského ambasadora přistoupily pobaltské státy, které zároveň vyzvaly své spojence ke stejnému postupu.
Rusko podle něj stále ještě může provést věci, na které bude potřeba reagovat silněji, než jak doposud česká diplomacie reagovala.
K vyhoštění velvyslance by nepřistupoval ani Lubomír Zaorálek. Podle exministra je totiž vhodné, aby se Česko nezbavovalo komunikačních liní a možností diplomacie. „Diplomacie musí být vždy alternativou, která se prosadí. Nakonec se něco musí vždycky vyjednat u stolu. Nebylo by dobré přeřezat všechny varianty,“ doplnil s tím, že v následující deeskalační fázi se bude mluvit o příměří a je třeba mít prostředky ke komunikaci a vizi společné evropské strategie proti agresorovi.
Kritika Hradu
Zaorálek v pořadu kritizoval to, že zvolený prezident Petr Pavel externě spolupracuje s bývalým velvyslancem Petrem Kolářem. Vadí mu jeho angažmá pro americkou advokátní kancelář Squire Patton Boggs, která podle něj v minulosti například pomáhala ruské Gazprombank obcházet sankce.
Náměstek Dvořák ale s odkazem na osobní zkušenost s Kolářem za posledních patnáct let a na jeho názory odmítl obavy, že by Kolář skrze Pavla měl „táhnout Českou republiku zpátky do Ruska a do Číny“.
Server Seznam Zprávy v pátek uvedl, že Pavlovi by na „významném diplomatickém postu“ v prezidentské kanceláři měl pomáhat český velvyslanec při EU Jaroslav Zajíček. Podle informací České televize se Zajíček stane ředitelem zahraničního odboru prezidentské kanceláře a na post ředitele protokolu míří velvyslanec v Bělorusku Tomáš Pernický.
Tyto informace ale odmítl Dvořák potvrdit či vyvrátit. Řekl jen, že „jednání o využití některých českých diplomatů“ v kanceláři Pavla pokračují a blíží se k závěru. Nastupující prezident je zveřejní pravděpodobně v příštím týdnu.
