Ústavní soud ve středu odmítl stížnost podnikatele Karla Janečka kvůli tomu, že mu ministerstvo vnitra neuznalo část podpisů občanských podporovatelů nutných pro kandidaturu na prezidenta. Podnikatel se tím nedostal přes zákonnou hranici padesáti tisíc podpisů. Voleb se tak Janeček nebude účastnit.
Ministerstvo vnitra Janečka nezaregistrovalo kvůli nedostatku uznaných občanských podporovatelů. Později se jej nezastal ani Nejvyšší správní soud (NSS). Vnitro Janečkovi část občanských podporovatelů neuznalo při kontrole vzorků, kterou ministerstvu ukládá zákon. NSS pak sice některé podpisy vrátil do hry, ale přesto se Janeček těsně nedostal přes zákonnou hranici padesáti uznaných podporovatelů. U soudu žádal odklad voleb a zrušení právní úpravy.
ÚS konstatoval, že „ústavní stížnost téměř postrádá ústavněprávní argumentaci, na kterou by měl a mohl reagovat“. Janeček podle soudu jen zmiňoval či parafrázoval určitá ustanovení Ústavy ČR a Listiny základních práv a svobod, aniž specifikoval, čím konkrétně mělo dojít k porušení ústavně zaručených práv.
Systém prezidentských voleb označil Janeček opakovaně za nespravedlivý. Soud rovněž požádal o odklad voleb. Stěžoval si také na to, že vnitro „ve velkém chybovalo“ při kontrole petičních archů.
„Přezkoumávali jsme hlavně rozhodnutí NSS a argumentace, která tam byla obsažená, nás z hlediska ústavněprávního uspokojila, čili nebyl tady důvod něco měnit,“ řekl na tiskové konferenci soudce Vladimír Sládeček.
Janeček: Mám pochybnosti o právním státě
„Jsem velmi zklamaný a nejen kvůli sobě, ale z toho, v jakém žijeme státě. Mám pochybnosti, že vůbec žijeme v právním státě,“ reagoval v České televizi Janeček. Dodal, že před Ústavní soud podle svých slov přednesl nevyvratitelné důkazy o tom, že vyřazení podpisů ministerstvo bylo špatným rozhodnutím i „z hlediska matematické statistiky“.
Doplnil také, že je podle něj proces kontroly podpisů nutných pro kandidaturu špatně nastavený. Následujících prezidentských voleb za pět let se i z tohoto důvodu zřejmě nebude účastnit. „Chtěl jsem se stát prezidentem republiky v této době, protože žijeme v kritické době. Nemyslím, že ta doba bude otevřená za pět let,“ uzavřel.
ÚS se zákonem o volbě prezidenta zabýval už před deseti lety. Tehdy jej nezrušil, ale doporučil, aby se podpisy na petičních arších občanských kandidátů ověřovaly, a to buď hned při jejich sběru, nebo při pozdější kontrole listin.
„ÚS je přesvědčen, že zákonodárce v nejbližší budoucnosti tento nedostatek zákona o volbě prezidenta republiky odstraní a tuto mezeru zaplní tak, aby bylo zajištěno ověřování autenticity projevu vůle petenta,“ napsali tehdy soudci v nálezu.
Rozhodnutí o druhé stížnosti stihne ÚS před volbami
Ústavní soud bude rozhodovat ještě o druhé stížnosti ohledně prezidentských voleb. Na soud se totiž obrátila předsedkyně České asociace povinných Denisa Rohanová.
Rohanovou ministerstvo sice do voleb pustilo, Nejvyšší správní soud ale její registraci zrušil. Problém shledal v tom, že ji podpořili výhradně členové bývalé sněmovny, a to ještě v roce 2021 před vyhlášením prezidentských voleb. Končící poslanci či senátoři podle soudu nemohou tímto způsobem prodlužovat svůj politický vliv za konec mandátu.
Ústavní soudce Vladimír Sládeček na středeční tiskové konferenci zmínil, že rozhodnutí o tom, zda se bude Rohanová voleb účastnit, vydá ÚS před prvním kolem prezidentských voleb. První kolo voleb se bude konat v pátek a v sobotu 13. a 14. ledna a případné druhé kolo pak 27. a 28. ledna.
