Zdražuje nájemní bydlení. Ceny rostou v Praze, Brně a Moravskoslezském kraji

Nahrávám video

Zatímco ceny nového bydlení v Česku vesměs stagnují, to nájemní stále zdražuje. Nabídky za poslední kvartál stouply v průměru o necelých dvě stě korun za byt. Ceny nejvíc rostou v Praze, Brně a Moravskoslezském kraji. Po celém Česku je nyní největší zájem o malé byty do padesáti metrů čtverečních, tedy o garsonky a dvougarsoniery. Pro mladé lidi i seniory jsou stále atraktivní i panelová sídliště.

Lucie Sladká se do Prahy přistěhovala z Brna za prací. Malou garsonku k pronájmu, na kterou by si bez problémů vydělala, hledala několik měsíců. Nakonec ji našla, svého snu – bydlet blízko centra – se ale musela vzdát. Průměrný nájem za byt v dané lokalitě dosahuje přes pětatřicet tisíc korun za měsíc.

Stejně jako pro řadu jejích vrstevníků je i pro Lucii nájemní byt zatím jediná volba. Pracuje sice pro mezinárodní řetězec se sportovním zbožím, na hypotéku ale zatím nedosáhne. „Já bych ji měla ráda, ale nedají mi ji. Pokud se situace nějak srovná, nebo bude časem příznivá, tak bych ráda bydlela ve vlastním bytě,“ svěřuje se.

Bydlet ve vlastním měl v plánu i Ondřej Klapal, původem z pražského Žižkova. Na to, aby si ve čtvrti koupil byt, ale neměl dost peněz, a proto zvolil sídliště na okraji Prahy. „Mám dvě práce. Tento byt byl tehdy na trhu nejlevnější,“ říká Klapal, který hypotéku získal před třemi lety v době, kdy byly nízké úroky.

Teď ale nevylučuje, že se opět přesune do nájmu. Pokud mu banka při konci fixace prudce zvedne splátky, půjde jinam a svou garsonku pronajme někomu jinému. O malé byty na okraji Prahy je totiž největší zájem.

Nájemné v garsonkách na okraji hlavního města se za poslední rok zvedlo víc než o pětinu. Na trh se ale podle realitních makléřů začnou dostávat právě byty, jejichž majitelé na splátky hypoték nemají a mohou bydlet třeba u rodičů.

  • Ve třetím čtvrtletí se měsíční nájmy vyšplhaly skoro na jedenáct a půl tisíce korun. Jde o průměr nabídek bez ohledu na velikost bytu, meziročně tak nájemné podražilo o čtyři procenta.  
  • Ve velkých městech, především v Praze, nabídka nájmů přesáhla sedmadvacet tisíc korun za měsíc. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku to je zdražení o víc než sedmnáct procent.
  • Vysoká poptávka po nájemním bydlení je i v Brně a Středočeském kraji, kde nájmy průměrně přesáhly šestnáct tisíc.
  • Zatím nejméně platí za bydlení v nájmu lidé v Moravskoslezském a Ústeckém kraji, průměrné nabídky se vejdou do deseti tisíc měsíčně. 
  • I když jsou na severu Moravy nájmy stále jedny z nejnižších, v posledním roce si připsaly skoro třináct procent. To je po Praze druhý nejvyšší růst.
  • V některých krajích už poptávka mírně klesá, a nájmy proto začínají stagnovat, nebo dokonce lehce klesat. Jde o Vysočinu, Liberec, Olomouc a Zlín.

Panelová sídliště

Nájemné roste i v panelových bytech na sídlištích, přesto toto bydlení stále patří k cenově nejdostupnějším. Většina domů, které se začaly stavět za socialismu, jsou zateplené a po rekonstrukcích – zájemce tak láká i nižší spotřeba energií.

Bystrcké sídliště vzniklo na okraji Brna v sedmdesátých letech minulého století a je jedním z největších ve městě. Nachází se na něm zhruba osm a půl tisíce bytů, ve kterých žije přes dvacet tisíc lidí. Byty o velikosti 1+1 si tady pronajímají hlavně mladí lidé. Na prohlídku jich přijde deset až patnáct. Vážnější zájem pak projeví zhruba tři z nich.

Podle Martiny Fadrné ze společnosti Bravis reality se měsíční pronájem v bytě 1+1 o rozloze 38 metrů čtverečních pohybuje okolo třinácti tisíc včetně záloh. Většinou jsou byty nezařízené. K dispozici bývá například jen kuchyň. Ale právě o bydlení ve zrekonstruovaném a vybaveném bytě je momentálně největší zájem.

„Co se týká mladé generace, jde většinou o první bydlení, naopak senioři opouštějí velké byty kvůli úsporám energií,“ popisuje nájemce Petr Roták z realitní společnosti IDON. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
13:30Aktualizovánopřed 29 mminutami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikují dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. V těchto oblastech se čeká opakovaný vývoj bouřek s přívalovými srážkami a dalšími nárazy větru, sdělili meteorologové. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
17:00Aktualizovánopřed 41 mminutami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 1 hhodinou

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
18:04Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
09:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 4 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 5 hhodinami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 6 hhodinami

Evropský pohled