Rusové našli slabinu a využívají ji. Je to naše chyba, říká energetický velvyslanec Bartuška

27 minut
Interview ČT24 s Václavem Bartuškou
Zdroj: ČT24

Začala pravidelná odstávka plynovodu Nord Stream 1. Evropské země se připravují na to, že Rusko už po ní dodávky plynu neobnoví. Zájmem nás všech je, aby žádná část Evropy tuto zimu nezkolabovala, uvedl v Interview ČT24 zvláštní velvyslanec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška. Unijní státy podle něj pochybily, když Rusku věřily.

Na situaci, kdy by do Evropy neproudil ruský plyn přes Nord Stream 1, se už připravuje německá vláda. Ta vyzvala obyvatele, aby začali šetřit. Bartuška se domnívá, že taková výzva v nejbližších dnech přijde i od českého kabinetu.

Zastavení dodávek by podle něj bylo zásadní změnou pro celou Evropu, nejen pro Česko. „My jsme na tom v tuto chvíli relativně dobře. Máme zásobníky plné ze 72 procent, máme kapacitu na LNG terminálu v Holandsku,“ podotkl. Výpadek by nicméně znát byl, dodal.

Bartuška sdělil, že Česko by mělo z terminálu zkapalněného plynu v Holandsku začít odebírat v září. Půjde o tři miliardy kubíků plynu. „V běžném roce je to zhruba třetina roční spotřeby České republiky,“ vyčíslil. Česko má v tuto chvíli na místě terminál a zajištěnou dopravu. Nyní jde ještě o nákup zemního plynu.

K tomu, že Česko je nyní na ruském plynu závislé, Bartuška řekl, že v tuzemsku byl vždy absolutní požadavek na cenu. „A každý krok k diverzifikaci je nákladný,“ podotkl. „Když jsme žádali, aby se obnovil kontrakt s Norskem v roce 2017, bylo vcelku jasné, že to politická reprezentace odmítne, protože to samozřejmě znamená platit nějakou částku navíc,“ uvedl s tím, že on osobně prodloužení navrhoval.

Největší test Evropské unie

Německo je podle ministra hospodářství Roberta Habecka, který v pondělí v Česku jednal s ministrem průmyslu a obchodu Jozefem Síkelou (za STAN), připravené v případě výpadu dodávek plynu Česku pomoci. „Zájmem nás všech, včetně velkých hráčů jako je Německo, Francie, Itálie, je, aby žádná část Evropy v této zimě nezkolabovala. To bude největší test Evropské unie. Pokud Rusko opravdu zastaví zemní plyn, tak to bude největší test, jaký kdy zažila,“ zdůrazil. V rámci českého předsednictví EU by podle něj měl kabinet navrhovat platformu pro společný nákup plynu.

Plyn už je nyní osmkrát dražší než před rokem. „Snahou Rusů je logicky maximalizace ceny. Našli slabinu, tak ji využívají. Je to naše chyba. My, Evropané, jsme byli příliš důvěřiví. Věřili jsme, že Rusko chce být normální zemí,“ podotkl. 

Ruské záminky

Rusko snížilo tok plynu už v červnu na čtyřicet procent. Zdůvodnilo to opožděným návratem ruských kompresorových turbín, které v Kanadě opravovala německá společnost. Kanadská vláda nyní uvedla, že uvolňuje sankce a turbíny vrátí. „Je to snaha nás všech, tím hovořím za celý Západ, nedat Rusům žádnou záminku,“ okomentoval Bartuška.

Počítá ale s tím, že Moskva si nějakou záminku najde. „Rusko je tím, kdo porušuje pravidla, kontrakty a dohody. Proto je dobře, že se turbíny do Ruska vrátí a Rusové si budou muset vymyslet nějakou novou lež. A oni si samozřejmě nějakou vymyslí,“ očekává.

Odstávce plynovodu Nord Stream 1 a dalšímu vývoji na trhu s energiemi se věnovali i hosté pondělní 90´ ČT24. „Nezbývá nám než doufat, že ta odstávka bude jen desetidenní, ale v tuto chvíli musíme být připraveni na nejhorší – tedy na to, že za deset dní plyn z Ruska do Evropy nepoteče. Když vidíme debatu o návratu opravované turbíny z Kanady, tak to naznačuje, že by se Nord Stream 1 mohl po odstávce zprovoznit,“ domnívá se náměstek ministra průmyslu a obchodu Petr Třešňák (Piráti).

I podle bývalého ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) nejnovější vývoj kolem turbíny zásadní pro provoz Nord Streamu 1 může naznačovat, že Rusko dodávky plynu do Evropy nepřeruší. „Dalším důvodem je cena. Uvědomme si, že před dvěma lety byla cena plynu šest eur za megawatthodinu, dnes je to 160 eur. Rusko na každé dodané zásilce vydělává obrovské peníze. Na druhou stranu nikdo nevidí Putinovi do hlavy a souhlasím s tím, že se musí připravit všechny scénáře,“ říká Havlíček.

Evropa je závislá na plynu z Ruska cíleně, tvrdí Havlíček

Třešňák dodal, že většina zemí Evropy si uvědomuje, že okamžité přerušení dodávek ruského plynu „by nemuselo být pro hospodářství Evropské unie to nejrůžovější“. Je podle něj ale namístě odstřihnout se od ruských fosilních paliv hned, jak to bude možné. Upozornil na to, že maximální podpora Ukrajiny proti ruskému agresorovi závisí na tom, „že si nepodkopeme vlastní ekonomiku“.

Havlíček tvrdí, že Evropa si závislost na ruském plynu na úrovni čtyřiceti procent celkové spotřeby vytvořila naprosto cíleně.

„A Německo si vytvořilo, zejména přes Nord Stream 1, fatální závislost na ruském plynu. Ať bereme plyn od obchodníka z Německa či Norska, vždycky je to plyn ruský, protože molekula tohoto plynu přebije v potrubí zjednodušeně řečeno molekuly ostatní. A dnes jsou země střední a východní Evropy díky Německu zcela zásadně závislé na plynu. Týká se to hlavně průmyslu – pokud by docházelo k odstávkám, mělo by to fatální dopady do zaměstnanosti, do výkonnosti zemí a vedlo by to k hospodářskému poklesu a tím pádem ke snížení životní úrovně,“ vyjmenoval Havlíček.

84 minut
90' ČT: Experti a politici o možném zastavení dodávek plynovodem Nord stream 1
Zdroj: ČT24

Závislost na plynu prověří evropskou solidaritu

Závislost Evropy na ruském plynu byla také tématem debaty hostů pondělních Událostí, komentářů. Ekonom a europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) říká, že je těžké predikovat, co se stane: „Z našeho pohledu zastavení dodávek plynu nezní logicky, Rusko potřebuje příjmy, protože jeho ekonomika je na tom velmi špatně. Ale Rusko se řídí úplně jinou logikou než my a dívá se na svět úplně jinak.“ 

Podle europoslance Ondřeje Kovaříka (za ANO) je sice Rusko nepředvídatelné, ale sám se domnívá, že Putin a ruská vláda se snaží vysílat znepokojující signály směrem k Evropě, protože ví, že každý takový signál znamená otřes na trhu a navýšení ceny. 

„Připadá mi, že zemní plyn je taková poslední vazba Ruska na Západ,“ doplňuje Niedermayer. „Došlo už k rozhodnutí začít se zastavováním nákupů ruské ropy, což má mnohem citelnější dopad na ruské příjmy, než to zastavování plynu. Rusko z hlediska právního systému fungování finančních trhů je nesolventní země, což je opravdu katastrofa, která bude provázet ruskou ekonomiku mnoho let, a udržování dodávek plynu je možná jediný komunikační kanál Ruska s Evropou. To pravděpodobně brzdí rozhodnutí Vladimira Putina zastavit dodávky,“ míní europoslanec. 

21 minut
Události, komentáře: Europoslanci Luděk Niedermayer a Ondřej Kovařík
Zdroj: ČT24

Podle něj by po zrušení této vazby nastoupilo Rusko, řečeno s nadsázkou, cestu k Severní Koreji, tedy k odtržení jakéhokoliv většího vztahu se západními ekonomikami. 

„Musíme se velmi rychle připravit na situaci, že do Evropy přestane proudit zemní plyn,“ domnívá se Kovařík. „Dnes je celá řada evropských zemí fakticky odstřižena od dodávek zemního plynu z Ruska. Ale stále je tu několik zemí, které jsou závislé na dodávkách ruského plynu na sto procent, a proto je nutné hledat evropské řešení,“ apeluje europoslanec. 

„Jsme nyní závislí na evropské solidaritě,“ přidává se Niedermayer. „Naším cílem by mělo být, že když v Evropě bude deset, patnáct procent plynu chybět, aby to nebylo tak, že v řadě zemí nebude chybět vůbec nic a v jiných zemích bude chybět až čtyřicet procent plynu,“ myslí si europoslanec a dodává, že výhodou Česka je, že je nyní předsednickou zemí v Radě EU. 

„Málo se mluví o tom, že už nyní evropská legislativa zajišťuje, že kdyby některé zemi chyběly dodávky pro chráněné zákazníky, což jsou hlavně lidé a klíčová infrastruktura, tak okolní země, pokud mají plynu dostatek, jim ho musí poskytnout,“ upozorňuje Niedermayer.

Závislost zemí na dodávkách plynu
Zdroj: ČT24

„Musíme se ale dostat mnohem dál. Členské země měly na přípravu měsíce, a to, že my v Evropském parlamentu jsme o tom nebyli informováni, mě nepřekvapuje, protože je to opravdu exekutivní rozhodnutí. Doufám ale, že plány jsou velmi podrobné a jen budou spuštěny, až k tomu dojde,“ dodává.  

Europoslanec Kovařík je ale skeptičtější. „Jakkoliv plány evropské solidarity mohou být na papíře, tak se obvávám, že minimálně bezprostřední reakce, kdyby přestal do Evropy proudit ruský plyn, by mohla připomínat reakci z počátku pandemie covidu-19, kdy členské státy si každý hrál o své národní zájmy a chvíli trvalo, než se chaotická situace urovnala. Je otázka, kdy by k tomu mohlo dojít, a reálné obavy jsou směrem k nadcházející zimě. Protože ani stoprocentní naplnění zásobníků plynu v Česku nás nezajistí po celou dobu topné sezony,“ varuje Kovařík. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěSenát se chystá volit adepty na ombudsmana a řešit zahraniční a bezpečnostní politiku

Především volbou kandidátů na funkci veřejného ochránce práv se ve středu chystá zabývat Senát. Ze šesti nominovaných, mezi něž patří zástupce současného ombudsmana Vít Alexandr Schorm nebo bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, mají sněmovně navrhnout dva adepty. Česká konference rektorů už navrhla Schorma a právničku z úřadu ombudsmana Evu Kostolanskou.
03:06AktualizovánoPrávě teď

Ministerstvo chce pomoci školám se sociálně znevýhodněnými dětmi

Skoro pět procent dětí na základních školách patří mezi sociálně znevýhodněné – ať už vyrůstají v chudších nebo jinak složitějších rodinných poměrech. Ukazují to nová data ministerstva. To vidí pomoc v cíleném financování škol s těmito žáky.
před 2 hhodinami

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 3 hhodinami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 3 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 3 hhodinami

Nesprávná likvidace popela může způsobit požár. Hasiči radí, jak tomu předejít

Nesprávná likvidace popela patří podle hasičů i odborníků mezi časté příčiny požárů v domácnostech. Důsledkem mohou být fatální škody na zdraví i majetku. Plameny se totiž mohou rychle rozšířit na fasády domů, do garáží či okolních staveb. Náklady na likvidaci následků se pak mohou vyšplhat až do milionů korun. I proto připravili hasiči a odborníci z Institutu ochrany obyvatelstva rady, jak s popelem bezpečně manipulovat.
před 4 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 13 hhodinami

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
před 13 hhodinami
Načítání...