Prezident povolil 103 českým občanům službu v ukrajinské armádě

Do ukrajinských ozbrojených sil povolil prezident Miloš Zeman vstoupit 103 českým občanům, informoval Pražský hrad. Prezidentův mluvčí připomněl, že rozhodnutí hlavy státu musí spolupodepsat i předseda vlády Petr Fiala (ODS). Jeho mluvčí avizoval, že premiér připojí svůj podpis pod všechny žádosti, které schválily příslušné resorty. Podle informací ministerstva obrany požádalo o výjimku pro zapojení se do cizí armády násobně více lidí než 103 – asi čtyři stovky – ale úřady většinu žádostí ještě zpracovávají.

Když Rusko koncem února zaútočilo na Ukrajinu, začalo se v Česku hovořit o možnosti povolit dobrovolníkům odcestovat do napadené země a pomoci jejím obráncům. Vláda ale odmítla hledat způsob, jak umožnit vstup do cizích ozbrojených sil plošně. Premiér Fiala začátkem března řekl, že se s prezidentem Zemanem dohodli, že dobrovolníkům, kteří pomohou bránit Ukrajinu, zajistí beztrestnost abolicí.

Zároveň se ale Hrad zabývá i žádostmi o výjimku, která umožní sloužit v cizí armádě. Na Hrad zatím přišly necelé čtyři stovky takových žádostí. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček nyní oznámil, že „prezident republiky Miloš Zeman ve středu dne 11. května 2022 podepsal rozhodnutí se souhlasem ke vstupu do ozbrojených sil Ukrajiny 103 občanům“.

Podle Ovčáčka předal Hrad všechny žádosti ministerstvu obrany, vnitra a zahraničí k posouzení. ČTK uvedla, že ministerstvo občany zatím vrátilo prezidentovi bez stanoviska 103 žádosti, další úředníci ještě zpracovávají. „Pan prezident podporuje všechny formy pomoci Ukrajině čelící ruské agresi, jak uvedl ve státní svátek 8. května,“ ujistil mluvčí hlavy státu. Bez udělení výjimky – případně následné abolice – je služba v cizí armádě trestný čin, za který hrozí až pět let vězení.

Mluvčí vlády Václav Smolka uvedl, že premiér je připraven žádosti spolupodepsat. „Pan premiér bude kontrasignovat souhlas prezidenta se vstupem občanů ČR do ukrajinských ozbrojených sil ve všech případech, ve kterých byla žádost kladně vyhodnocena všemi třemi příslušnými resorty,“ uvedl Smolka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Evropská komise žádá Česko o odklad podpisu smlouvy na Dukovany

Evropská komise (EK) žádá Česko o odložení podpisu smlouvy o stavbě dvou nových jaderných bloků v elektrárně Dukovany. Vyplývá to z dopisu, který českému ministrovi průmyslu a obchodu Lukáši Vlčkovi (STAN) poslal místopředseda Komise Stéphane Séjourné. Premiér Petr Fiala (ODS) nicméně kontroval, že dopis není stanoviskem EK. Podle ministra Vlčka jde pouze o zdvořilostní dopis francouzského eurokomisaře. Český eurokomisař Jozef Síkela (STAN) situaci okomentuje po úterním jednání se Séjourném.
09:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Pavel považuje za nezbytné posilování evropského obranného průmyslu

Na Pražském hradě začala dvoudenní konference Evropa jako úkol. Akci zahájil prezident Petr Pavel, který ve svém projevu uvedl, že podporuje prohloubení evropské obranné spolupráce. Nevnímá to jako alternativu k NATO, nýbrž jako alianční evropský pilíř. Za nezbytné považuje posilování evropského obranného průmyslu, jeho hlubší integraci, navyšováni investic do infrastruktury a mobility nebo zjednodušení procesu veřejných zakázek. V úterý pak bude program pokračovat v Černínském paláci.
14:32Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Soud nepravomocně potrestal insolvenčního správce šesti lety vězení

Soud vyměřil insolvenčnímu správci Václavu Svobodovi z Českých Budějovic šest let vězení. Verdikt je zatím nepravomocný. Jednasedmdesátiletý muž měl v průběhu třinácti let zpronevěřit necelých 67 milionů korun, vyplývá z rozsudku, který získala Česká televize. Způsobenou škodu musí podle soudu Svoboda uhradit. Šance na vrácení peněz je podle nástupce Svobody u jedné z poškozených firem nereálná.
před 2 hhodinami

Těžba v hnědouhelném lomu Bílina skončí už v roce 2033

Těžba v hnědouhelném lomu Bílina na severu Čech skončí dříve, a to v roce 2033 namísto původně plánovaného roku 2035. Vyplynulo to z jednání ministerstva životního prostředí (MŽP) s polostátní společností ČEZ, řekl v pondělí ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Podle generálního ředitele ČEZu Daniela Beneše by tím měla skončit i uhelná energetika v Česku. Předpokládá, že půjde o poslední uhelný lom či důl, který se bude zavírat.
před 4 hhodinami

Nejvyšší soud znovu odmítl dovolání družstva Svatopluk v kauze H-Systemu

Nejvyšší soud (NS) znovu odmítl dovolání Stavebního bytového družstva Svatopluk proti verdiktu, na jehož základě zaplatilo osmnáct milionů korun konkurznímu správci H-Systemu Josefu Monsportovi. Rozhodoval podruhé, první odmítavé usnesení zrušil z procesních důvodů Ústavní soud (ÚS). Nové rozhodnutí podle databáze InfoSoud padlo 6. května, výsledek bez dalších podrobností oznámila mluvčí NS Gabriela Tomíčková. Odůvodnění zatím není k dispozici.
před 6 hhodinami

Klimatická změna ohrožuje českou potravinovou bezpečnost, varují experti

Klimatická změna zásadně proměňuje podmínky pro zemědělskou produkci v Česku a globálně bude mít vliv na potravinovou bezpečnost. Podle oslovených odborníků se zemědělství musí připravit na největší transformaci v novodobé historii. Experti se shodují v tom, že bez adaptačních opatření mohou výrazně klesnout výnosy.
před 8 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů týdne debatovali o novém papeži

Tématem Událostí, komentářů týdne byla volba nového papeže, kterým se stal Lev XIV. Hosté pořadu také diskutovali o vojenské přehlídce v Moskvě k 80. výročí vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem nebo o odvolání generálního ředitele ČT Jana Součka. Pořad se věnoval i jednomu z dalších kroků prezidenta USA Donalda Trumpa, který přikázal znovu vrátit trestance do slavné věznice Alcatraz, která je teď vyhledávanou turistickou atrakcí. Debaty se účastnili komentátor Jindřich Šídlo, biochemik Jan Konvalinka, komentátorka Lenka Zlámalová, ředitel Institutu Václava Klause Jiří Weigl a influencerka Tereza Koubková. Debatu moderovala Jana Fabianová.
před 10 hhodinami

Technologie jako heroin pro mozek? Regulace pro děti je potřeba, míní odborníci

O závislosti na digitálních technologiích, rizikovém chování dětí, ale i dospělých a vlivu technologií na mozek debatovali odborníci v rámci kulatého stolu v Poslanecké sněmovně, který se konal pod záštitou poslanců z řad koalice i opozice. Odborníci hovořili o tom, že sociální sítě jsou problematickým fenoménem nejen z hlediska času, který děti na mobilech či sociálních sítích stráví, ale jsou s tím přidruženy další problémy – například bezpečnost či rizikový obsah.
před 11 hhodinami
Načítání...