Půl roku od ničivého tornáda. Dokument mapuje přípravy na Vánoce v zasažených rodinách

Nahrávám video

Uplynulo šest měsíců od ničivého tornáda na jižní Moravě. Smutná připomínka přírodní katastrofy, kvůli které zemřelo šest lidí, připadá přesně na Štědrý den. Živel tehdy způsobil miliardové škody a v obcích na Břeclavsku a Hodonínsku dosud nejsou dokončené opravy. Řada rodin proto bude muset trávit svátky v provizorních podmínkách. Jak budou slavit Vánoce rodiny, které ničivé tornádo zasáhlo, zmapoval úsek časosběrného dokumentu uvedeného v 90' ČT24.

Půl roku po tornádu jsou podle záběrů z výšky vidět nové střechy na domech, proluky po dvou stech zdemolovaných domech ale zůstaly. V časosběrném dokumentu, jehož část se odvysílala ve čtvrtek v pořadu 90' ČT24, zmapovala redaktorka Barbora Žítková, jak se obce na Hodonínsku a Břeclavsku z katastrofy vzpamatovávají. Výsledný snímek bude popisovat celý jeden rok po tragické události.  

Například Vít Pavka z Mikulčic bude trávit Vánoce v provizorních podmínkách – ve svém vinném sklepě. Prvotní cíl mít novostavbu po zničeném domě do konce roku totiž nestihl. Po šesti měsících je na místě pouze základová deska.

Rodina Mackových se naopak nastěhovat zpátky do svého stihla těsně před svátky. V nově opraveném domě bylo vánoční cukroví vůbec první zkouškou pro novou troubu. „Jsem ráda, že my už to máme relativně za sebou. Strašně bych lidem přála, aby byli co nejdřív doma,“ říká Irena Mackových z Moravské Nové Vsi.

Tornádo se zformovalo na jižní Moravě 24. června zhruba v půl osmé večer. Prošlo úsekem dlouhým šestadvacet kilometrů a širokým zhruba pět set metrů. Živel, kvůli kterému zemřelo šest lidí, způsobil miliardové škody. Tornádo nejvíce zasáhlo pětici obcí – Hrušky, Moravská Nová Ves, Mikulčice, Lužice a Hodonín. Během několika minut poškodilo asi dvanáct stovek domů, přibližně dvě stovky z nich se musely zbourat.

Lidé pojišťovnám nahlásili i extrémní škody – například odnesená auta, zemědělské stroje i celé střechy. V několika obcích tornádo zdevastovalo také hřbitov a kostel.

Výjimečná solidarita

Katastrofa způsobená tornádem vyvolala mezi lidmi také velkou vlnu solidarity. Mnoho dobrovolníků se prakticky okamžitě vydávalo do zasažené oblasti. To v prvních dnech působilo problémy – kvůli pohybu aut v lokalitě kolabovala doprava.

Jihomoravský kraj proto lidi vyzýval, ať s osobní pomocí počkají, neposílají ještě ani tu materiální a nevolají na přetížené krizové linky.

V prvních týdnech ve zpustošených obcích pomáhalo podle odhadů tisíc dobrovolníků. Na místě operovali i hasiči – první dny jich bylo až třináct set denně, po třech týdnech zbývala ještě necelá stovka, která prováděla zbylé demolice domů. Pomáhalo rovněž několik stovek vojáků, v terénu pak bylo i přes pět stovek policistů.

Pomoc charity stále trvá

I šest měsíců po tornádu vyplácejí charitativní organizace peníze, které jim lidé poslali na pomoc obyvatelům v zasažených oblastech. Celkem vybraly přes miliardu a čtvrt.

Například ve veřejné sbírce Jihomoravského kraje, která skončí závěrem roku, je nyní přes 92 milionů korun. Pro postižené byly připraveny i vládní programy finanční pomoci. Obyvatelé z oblastí zasažených tornádem mohli získat dotaci na obnovu bydlení až dva miliony korun a další tři miliony korun formou zvýhodněného úvěru na třicet let s jednoprocentním úrokem.

Smlouvy mělo k říjnu uzavřeno 515 žadatelů v částce přibližně 701 milionů korun. V polovině října skončil i dotační program ministerstva průmyslu a obchodu pro podnikatele Pomoc po tornádu. Z dotačního titulu mohli získat padesát tisíc až jeden milion korun na obnovu nebo nákup nového majetku. Na podporu pro ně bylo připraveno 200 milionů korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ořechov oživuje paměti válečného prokurátora Jaroslava Němce

Paměti válečného polního prokurátora Jaroslava Němce knižně vydali v jeho rodišti, Ořechově na Uherskohradišťsku. Němec v justiční pozici působil v československých jednotkách na západní i východní frontě. Pro nesouhlas s podstoupením Podkarpatské Rusi upadl v nemilost a po únoru 1948 strávil zbytek života v exilu. Tam vydal publikace, články, či se podílel na založení neziskové organizace Společnost pro vědy a umění.
před 5 hhodinami

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 8 hhodinami

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 8 hhodinami

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 9 hhodinami

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 9 hhodinami

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 10 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.