Koronavirus oslabí i konkurence s jinými nemocemi, říká Chlíbek. Za klíčové ale považuje očkování

28 minut
Roman Chlíbek v Interview ČT24: „Virus se začíná chovat sezonně. Je to respirační virus a v době podzimní, zimní a časně jarní bude vyšší výskyt.“
Zdroj: ČT24

Že se covid-19 v současnosti v Česku šíří jen pozvolna ve srovnání s minulým rokem a že nehrozí zaplnění nemocnic, považuje epidemiolog a předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek za důkaz přínosu očkování. Vakcinaci označil v Interview ČT24 za hlavní způsob, jak se před covidem chránit, plošné restrikce zaváděné vládou nepovažuje za účinné. Letos na podzim a v zimě by ale podle něj mohly šíření covidu-19 znesnadňovat i konkurenční viry, které se v minulé sezoně téměř neobjevily.

Koronavirus SARS-CoV2 zdaleka není jediným respiračním virem, kterým se lidé mohou nakazit, což by se podle epidemiologa Romana Chlíbka mohlo projevit i na tom, jak mohutně se koronavirus bude v příštích měsících šířit.

„Můžeme očekávat, že dochází k soutěživosti mezi koronavirem, chřipkovým virem a respiračním RS-virem. V letošní sezoně – na rozdíl od loňské – se už začínají plnit čekárny dětmi nemocnými RS viry, ale objevují se i chřipky. Koronavirus bude soutěžit s těmito dvěma viry, takže prostor nebude mít takový jako před rokem,“ předpokládá.

Nedomnívá se však, že lze nalézt jinou účinnou ochranu před nákazou covidem-19 než očkování. Za důkaz jeho vlivu považuje nynější epidemickou situaci oproti začátku října 2020. „Dochází k nárůstům, je to dlouhodobý stav, nicméně nárůsty jsou relativně pozvolné. Co je zásadní, jsou to nárůsty na základě testů příznakových s poměrně lehkým průběhem. Nedochází k eskalaci počtu osob s těžkým průběhem, hospitalizacemi a podobně. Situace je zcela rozdílná,“ srovnal.

Rezervy

V proočkovanosti jsou však v Česku stále rezervy, týká se to i starších lidí. Podle Chlíbka není očkováno patnáct procent seniorů nad 60 let. „Pokud se nezvedne proočkovanost osob starších 60 let, tak se začnou plnit nemocnice a jednotky intenzivní péče, i když si nemyslím, že to bude tak dramatické jako na jaře. Nicméně nárůst zátěže nemocnic, pokud se nic nestane s očkováním, tady bude,“ očekává. Čas očkovat se, než vypukne další vlna epidemie naplno, však podle něj ještě je.

Jsou ovšem i lidé, kteří se koronavirem nakazili, přestože očkováni jsou. Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky představují asi pětinu případů. „To nastává u každého očkování, nemůže stoprocentně chránit všechny očkované jedince a je jasné, jak v populaci přibývá očkovaných, tak se musí objevovat i lidé, kteří, přestože jsou očkovaní, onemocní. Imunitní systém každého z nás může reagovat jinak a na silnou dávku si někdo vytvoří silnou a dlouhodobou ochranu a někdo má handicap imunitního systému,“ podotkl šéf vakcinologické společnosti.

V současnosti mohou v Česku dostat vakcínu lidé od věku 12 let. Evropská léková agentura posuzuje i očkování pro děti od pěti let. Zatím ho neschválila, ale až se tak stane, bude mnoho rodičů přemýšlet, zda je vhodné nechat své potomky očkovat. Podle Romana Chlíbka se nemusí u schválené vakcíny bát. Připomněl, že vakcíny proti některým nemocem dostávají děti již po dvou měsících života.

„Nemyslím si, že by někdy oficiální léková agentura schválila vakcínu pro dítě, kdyby měla podezření, že by mohla děti poškodit. Jakmile projde schvalovacím procesem pro tento věk, není důvod vyhýbat se této vakcíně,“ zdůraznil. Zároveň však ujistil, že cílem není očkovat proti covidu-19 plošně všechny děti. „Nebude to plošný přístup, že by úplně každé dítě starší pěti let mělo být očkováno. Bude to individuální zejména pro děti zdravotně znevýhodněné s rizikem závažného nebo frekventnějšího výskytu covidu,“ shrnul.

Posilující dávka

Postupně bude přibývat i lidí již očkovaných, kteří mají nárok na posilující dávku. Vláda stanovila, že přeočkování je možné s osmiměsíčním odstupem od poslední dávky, vakcinologická společnost podle jejího předsedy doporučí zkrácení rozestupu na šest měsíců. Zejména u starších a vážně nemocných lidí považuje Chlíbek další dávku za nutnou.

„I v Česku pozorujeme, že v čase klesla účinnost minimálně o třináct procent, pokud porovnáme 1. červenec letošního roku a konec září letošního roku. Ale stále se drží vysoká účinnost proti závažným formám. (…) Pokud bychom nezačali včas s přeočkováním, pravděpodobně by začala klesat účinnost i proti závažným formám a bez přeočkování by zejména starší lidé mohli znovu začít plnit nemocnice,“ míní.

Domnívá se, že očkování je to jediné, nač by se měla vláda soustředit. Za ideální by považoval, kdyby bylo očkováno přes 80 procent populace, minimálně 70 procent. V současnosti dostaly vakcínu zhruba dvě třetiny populace nad 16 let. Opakované zpřísňování jiných opatření nepovažuje Chlíbek za účinné.

„Myslím, že politici pochopili, že je to spíše cesta doporučení než jasně vydávaných striktních zákazů, které lidé nakonec nedodržují a jsou napadány i soudy,“ uvedl. Prostředky by měly spíše směřovat na očkovací kampaň a vyvracení mylných informací. „Jsem přesvědčen, že je řada lidí, kteří se nechali nachytat na fámy a nepodložené zprávy a pořád jim ještě věří. Věnoval bych se této skupině lidí,“ uvedl.

Za přínosné nepovažuje ani další plošné testování ve školách. „Myslím, že už kýžený efekt nepřinese. Plošně to neprobíhalo ani v dobách, kdy to bylo nejvíce potřeba. Teď bych spíš cílil na místa, kde je vyšší výskyt. Zrovna tak cílit na regiony, kde je kvůli proočkovanosti vyšší výskyt,“ podotkl.

Očkování propaguje Chlíbek i proto, že zatím neexistuje žádný účinný lék na covid-19. Připustil, že existují protilátkové přípravky, které jsou účinné zejména v počátcích nemoci. Náměstkyně ministra zdravotnictví pro zdravotní péči Martina Vašáková o nich v úterý řekla, že je může dostat každý nakažený ze skupin ohrožených vážným průběhem covidu. Podle Chlíbka mají však tyto léky jeden háček: „Ta léčba jenom mírní to, aby se nemoc nepřehoupla do nejzávažnějšího nebo smrtelného průběhu. Nicméně tyto léky covid vyléčit neumí. To je potřeba si uvědomit.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nová pravidla umožní spotřebitelům požadovat opravu výrobků

Od 31. července letošního roku budou muset členské státy Evropské unie uplatňovat ve svých vnitrostátních předpisech nová unijní pravidla na podporu oprav zboží. Cílem těchto opatření je především vytvořit systém, který upřednostňuje opravu výrobku před nákupem nového. Předčasná likvidace opravitelného zboží totiž každoročně vede k obrovskému množství odpadu a spotřebě zdrojů. Spotřebitelé by tak nově měli mít právo požadovat, aby prodejci opravili výrobky, které jsou dle práva EU technicky opravitelné.
před 40 mminutami

Kongres ODS rozhodne, kdo doplní Kupku a Portlíka v novém vedení

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem bude v neděli v Praze pokračovat kongres ODS volbou řadových místopředsedů. Nominace na regionálních sněmech získalo osm kandidátů včetně Portlíka, který již kandidovat nebude. Ve večerní diskusi v sobotu zazněl návrh vyslat do souboje i poslankyni a expertku občanských demokratů na školství Renátu Zajíčkovou. Stát se tak ale může až dopoledne.
před 1 hhodinou

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 10 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 18 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...