Prezident podepsal zákon o dostavbě Dukovan, i když měl výhrady kvůli vyloučení Ruska a Číny

Prezident Miloš Zeman podepsal osm zákonů včetně takzvaného Lex Dukovany, který stanoví podmínky pro stavbu nového bloku jaderné elektrárny. Hlava státu k němu dříve měla výhrady kvůli vyloučení uchazečů z Číny a Ruska. Nebylo jisté, zda ho nevetuje. Prezident podepsal také rozšíření pravomocí stráže přírody a lesní stráže nebo novelu zlepšující dostupnost léčebného konopí.

Miloš Zeman naplnil naději ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO), který v neděli v Otázkách Václava Moravce řekl, že věří, že zákon nevetuje. Své výhrady proti znění zákona, jak ho pozměnil Senát a následně potvrdili poslanci, však prezident dal jasně najevo.

Například v srpnovém projevu k velvyslancům kritizoval zejména vyloučení Ruska a vyjádřil obavu, že se kvůli tomu zakázka prodraží. „Není nadšený nikoliv proto, jestli by to mělo dostat Rusko, Francie, nebo někdo jiný. On pragmaticky stále tvrdí, že čím více účastníků – kvalitních účastníků – o to bude lepší cena,“ komentoval Havlíček.

Novela nízkouhlíkového zákona pod přezdívkou Lex Dukovany má mimo jiné umožnit resortu průmyslu a obchodu poskytnout návratnou finanční výpomoc na stavbu dukovanské elektrárny. Zákon má rovněž zavést způsob stanovení výkupní ceny z nového bloku dukovanské elektrárny, což souvisí se zajištěním financování projektu. Z předpisu vyplývá, že kdyby byla výkupní cena vyšší než cena silové elektřiny na trhu, rozdíl zaplatí všichni spotřebitelé prostřednictvím tarifů.

Zároveň se zákon vyjadřuje k dodavatelům. Počítá s tím, že stát využije pro dostavbu jaderné elektrárny pouze technologie od firem ze států, které přistoupily k mezinárodní dohodě o vládních zakázkách z roku 1996. Rusko a Čína mezi tyto státy nepatří. Podle senátní úpravy by nejen pro stavbu, ale ani pro údržbu nového bloku nesměly být použity technologie jakkoli závislé na nepovolených dodavatelích.

Ministerstvo průmyslu a obchodu podle něj nebude moci uzavřít smlouvu o výkupu elektřiny, pokud by to ohrožovalo bezpečnost, svrchovanost, energetickou bezpečnost, dlouhodobou stabilitu dodávek energií, významné majetkové hodnoty nebo jiný důležitý zájem republiky. Podle senátorské úpravy by si k tomu resort musel vyžádat stanoviska ministerstev vnitra a zahraničí, všech tří tajných služeb a Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Pokud by některá z těchto institucí se smlouvou nesouhlasila, vláda by ji musela předložit dolní i horní komoře k vyslovení souhlasu.

Začnou platit pravidla pro předjíždění cyklistů i změny v předepisování konopí

Hlava státu podepsala i další zákony, které prošly parlamentem. Souhlasí s novými pravidly pro předjíždění cyklistů – zpravidla s odstupem nejméně 1,5 metru – i s novelou, jejímž cílem je zlevnit léčebné konopí, a tím je učinit dostupnějším. Předepisování konopí bude možné i elektronicky. Zároveň novela stanoví, že konopí s obsahem látky THC do jednoho procenta bude považováno za technické.

Zeman také odsouhlasil novelu, která rozšíří okruh lidí, kteří mají nárok na úhradu některých dobrovolných očkování ze zdravotního pojištění. Jde o vakcíny proti klíšťové encefalitidě, invazivním meningokokovým infekcím, lidskému papilomaviru a chřipce. Sníží se také doplatky za moderní bionické klouby a změní úhrady moderních léků, mají být přístupnější.

Rozšíří se i pravomoci stráže přírody a lesní stráže, za určitých okolností budou moci zastavovat vozidla porušující zákaz vjezdu. Úřady zase budou moci v chráněných územích omezit ohňostroje a pyrotechniku. Tatáž předloha ruší dříve přijaté posílení role státu v regulaci přemnožené zvěře.

Zákon o podpoře obnovitelných zdrojů dá vládě pravomoc rozhodovat nařízeními o přiměřenosti podpory těchto zdrojů. Součástí novely je i vyšší zdanění solárních elektráren. 

Novela o elektronických komunikacích znemožní volat s nabídkami služeb a výrobků lidem, kteří o to nestojí. K telemarketingu bude potřeba výslovný souhlas. Zároveň předloha urychluje zavádění vysokorychlostního internetu a rozšiřuje možnosti komunikace s tísňovými linkami. Bude možné posílat na ně i SMS.

Prezidentův podpis je i pod novelou, podle které budou muset dodavatelé energií adresně informovat zákazníky o změnách cen. Nebude stačit, když je zveřejní na internetu. Předpis, nazývaný zákon proti energošmejdům, také zavádí registr zprostředkovatelů nabídek energií. Zprostředkovatelskou činnost v této oblasti stanoví jako nový druh podnikání na základě oprávnění Energetického regulačního úřadu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nové centrum v Ostravě má posílit obranu proti kyberútokům

V ostravských Vítkovicích se otevřelo nové centrum kybernetické bezpečnosti. Má pomáhat firmám i veřejným institucím čelit rostoucím kybernetickým hrozbám. Nabídne vlastní bezpečnostní služby i školení pro firmy a veřejnost. Policie ročně řeší už kolem 22 tisíc trestných činů souvisejících s kyberkriminalitou.
před 2 hhodinami

Pieta připomene 84 let od vyhlazení Lidic

V Lidicích si lidé připomenou 84 let od vyhlazení obce nacistickými vojáky. Na místě se uskuteční vzpomínkové akce. Lidice nacisté vyhladili po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, posloužit to mělo i jako varování před opakováním podobných akcí. Oběťmi tragédie se stalo 340 obyvatel.
před 4 hhodinami

Druhý cizí jazyk bude v ZŠ povinně volitelný, nikoliv povinný, rozhodl Plaga

Druhý cizí jazyk v základních školách (ZŠ) nebude povinný, ale povinně volitelný. Školy ho budou muset nabízet, žáci si ale budou moci vybrat, zda si ho zvolí, či ne. Vyplývá to z dopisu ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ředitelům škol. Ty zároveň nebudou muset učit děti angličtinu od první třídy. Plaga chce nechat na školách, jak angličtinu na prvním stupni do výuky zařadí.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Proti výsledkům maturit žáci podali přes tisíc odvolání. Zatím jich uspělo deset

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) dostalo přes tisíc odvolání proti výsledkům didaktických testů státních maturit. Nejčastěji chtěli studenti přezkoumat testy z češtiny. Deset maturantů už s odvoláním uspělo. Devět z nich může zkoušku znovu opakovat, jeden po změně hodnocení v testech nakonec uspěl. Žádosti o přezkum společné části maturitní zkoušky mohli studenti podávat do 4. června. Ministerstvo nevylučuje, že ještě nějaká odvolání přijdou poštou.
před 11 hhodinami

Koalice oznámila ředitelům ČT a ČRo, že poplatky zruší. O nové částce se nemluvilo

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) v pondělí předloží vládě zákon, který zruší televizní a rozhlasové poplatky. Po úterním jednání pracovní skupiny o veřejnoprávních médiích to na síti X uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). O výši částky, kterou by Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) měly místo toho dostat ze státního rozpočtu, bude podle něj kabinet v pondělí diskutovat. Zástupci vládní koalice v úterý jednali s řediteli ČT Hynkem Chudárkem a ČRo René Zavoralem.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Resort obrany připravuje přezbrojení střední brigády

Resort obrany připravuje další velkou zakázku. Půjde o přezbrojení střední brigády, která by měla dostat nová kolová bojová vozidla pěchoty. Potvrdil to ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Armáda chce nahradit stávající obrněnce Pandur, které už podle ní nevyhovují aktuálním potřebám. Soutěž na nové má být otevřená.
před 11 hhodinami

VideoReportéři ČT rozpletli příběh restituční kauzy Bečvářův statek

Skončila největší restituční kauza z posledních let týkající se Bečvářova statku, ve které stát přišel o majetek za stovky milionů korun. V kauze stát neprávem vydal řadu cenných pozemků v Praze. Prospěch z toho měli Tomáš Hrdlička nebo Roman Janoušek, podnikatelé známí jako takzvaní pražští kmotři. Těm neprávem vydané cenné pozemky zůstanou, trest je ale nečeká. Pět let za mřížemi si ale bude muset odpykat bývalá ředitelka pražského pozemkového úřadu Eva Benešová. Ta ze zpackané restituce podle všeho nic neměla, jako úřednice ale udělala chybu, popsali pro Reportéry ČT Ondřej Golis a Jana Neumannová.
před 14 hhodinami

Bývalý radní Scheinherr mluvil u soudu v kauze Dozimetr o nátlaku

Bývalý náměstek pražského primátora a radní pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě) v úterý u soudu v kauze Dozimetr uvedl, že souhlasil se jmenováním Matěje Augustína do představenstva pražského dopravního podniku (DPP), protože se cítil pod nátlakem. Obžaloba v kauze rozsáhlé korupce v DPP viní skupinu lidí v čele se zlínským podnikatelem Michalem Redlem, že přes Augustína a další dosazené manažery ovlivňovala výběrová řízení a brala za to úplatky.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...