Současně s říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny budou lidé rozhodovat i v šestnácti místních referendech. Vyplývá to z evidence ministerstva vnitra, kterému obce musejí uspořádání hlasování nahlásit. Nejvíc referend se bude konat v Jihomoravském a Jihočeském kraji, se třemi plebiscity pak počítají v Plzeňském kraji. V sedmi krajích obce místní referenda neplánují, stejně jako v Praze. Historicky se v Česku zatím konalo 317 místních referend, více než čtvrtina z nich ale kvůli nízké účasti neplatila.
Spolu s volbami proběhne šestnáct místních referend. Rozhodnou o Zelené bráně i o chovu jelena
Přes sto občanů jihomoravské obce Jezeřany-Maršovice letos na jaře podepsalo petici proti stavbě hasičské zbrojnice v areálu tamější školy. Vadila jim plánovaná cena i fakt, že by zbrojnice měla stát na trávníku školy. Postavili se tak proti záměru zastupitelstva, které se nakonec rozhodlo vyhlásit na 8. a 9. října ještě lokální hlasování.
„Řekli jsme si, že nechceme názory občanů zamítnout, a rozhodli jsme se společně s volbami uspořádat místní referendum,“ vysvětluje starosta obce Petr Slavík (za NOVÝ STYL), který počítá s tím, že hlasování o hasičské zbrojnici přitáhne lidi i ke sněmovním volbám. „Ve zpravodaji budeme zveřejňovat článek o místním referendu, prostor k vyjádření pak dostanou i představitelé petice,“ dodává Slavík s tím, že hlasy v referendu bude sčítat stejná komise, která má na starost volby do sněmovny.
Naopak v Drnholci na Břeclavsku budou lístky z uren počítat dvě různé komise. „Okrsková má na starost volby do sněmovny, zatímco místní bude sčítat hlasy z referenda,“ informuje starosta obce Jan Ivičič (za Pro Drnholec 2018). Se svými spoluobčany bude v referendu posuzovat stavbu větrných elektráren, o kterou usiluje soukromá společnost. „Mám na to svůj názor, ale nechci nikoho ovlivňovat. Chceme nechat rozhodnout občany v referendu,“ uvádí.
Na jižní Moravě plánují na termín sněmovních voleb ještě dvě referenda. V Podolí na Brněnsku rozhodnou lidé o výstavbě rodinných domů na území obce. Hlasovat měli původně už na začátku srpna, ale po podnětu jednoho z obyvatel, který se obával nízké účasti, Krajský soud v Brně přesunul termín na říjen. Ve stejné dny se plebiscit uskuteční i v Bzenci na Hodonínsku, kde budou řešit budoucnost zámku.
Rozhodování o betonárně a kanalizaci
Čtyři referenda vyhlásily i obce v jižních Čechách. V městysu Ševětín u Českých Budějovic půjdou lidé k urnám kvůli návrhu na nový lom na těžbu stavebního kamene, obyvatelé Dačic vyberou variantu rekonstrukce křižovatky, občané Slavonic se vyjádří k osudu stromů v březové aleji a Katovičtí rozhodnou o obchvatu.
V Losiné na Plzeňsku budou lidé už potřetí hlasovat o tom, jestli má obec bránit výstavbě betonárny. V předchozích dvou referendech v letech 2010 a 2016 s tím souhlasili, teď se jich však obec ptá, zda má v odporu pokračovat.
„Nedostatky, na které jsme v projektu upozorňovali, se v podstatě všechny odstranily. Z toho důvodu jsme si dovolili vyhlásit třetí referendum, aby občané mohli zodpovědně a ve vší vážnosti rozhodnout. Zastupitelstvo se tím bude řídit,“ říká starosta Losiné Miloš Černý (za Za rozvoj obce Losiná), který chce spoluobčany informovat o důvodech vyhlášení referenda ve zpravodaji.
Místní referendum čeká také Příkosice na Rokycansku, které můžou rozhodnout o vybudování spádové kanalizace. Sušičtí obyvatelé pak budou kromě složení sněmovny řešit zachování zdravotní péče v nemocnici. Původně měli navíc hlasovat i o odložení výstavby sportovní haly, ale příslušnou otázku vyškrtl kvůli sugestivní formulaci Krajský soud v Plzni.
Jelen a Zelená brána
Po dvou plebiscitech uspořádají ve středních Čechách a v Pardubickém kraji. Lidé v Řevnicích můžou odsouhlasit, aby se na území bývalé firmy mohly postavit jen školy či kulturní a sportovní zařízení, zastupitelé Zduchovic se zase svých občanů ptají, zda mají kvůli chovu jelena evropského umožnit vybudování oplocení lesa.
„Od roku 2015 o tom jednáme s investory, ale není na to jednotný názor. Skončilo to patem při hlasování o změně územního plánu, takže se zastupitelstvo rozhodlo vyhlásit místní referendum,“ objasňuje starosta Zduchovic Petr Švagr (za PETR ŠVAGR). Některým lidem podle něj vadí, že se kvůli oplocení může ztížit přístup do lesa. „Jiní lidé to vidí jako soukromou záležitost,“ doplňuje starosta protiargument.
V Pardubicích se bude hlasovat o podobě Zelené brány, v Třemošnici se občanů ptají na využití pozemků v místní průmyslové zóně. Podobně ve Velkém Beranově na Jihlavsku podruhé za tři roky rozhodnou o tom, zda chtějí mít v sousedství obce logistické centrum obchodního řetězce. V roce 2018 návrh odmítli.
Za zamlčení referenda nehrozí sankce
V ostatních krajích obce konání místního referenda ministerstvu vnitra neoznámily, podle mluvčí resortu Hany Malé to ale nemusí nutně znamenat, že žádné nekonají. „Ministerstvo nemá možnost zjistit, do jaké míry starostové svou oznamovací povinnost plní. S jejím nesplněním není spojena žádná sankce,“ vysvětlila Malá s tím, že resort neví o tom, že by se během voleb konalo krajské referendum.
To neplánují ani v Praze. „V tomto okamžiku nemáme žádnou informaci o tom, že by se v některé městské části mělo konat místní referendum v souběhu s volbami do Poslanecké sněmovny,“ uvedl mluvčí magistrátu Vít Hofman.
Místní referendum může vyhlásit zastupitelstvo obce či města, a to buď z vlastní iniciativy, nebo na návrh přípravného výboru, který podpoří stanovený počet obyvatel. Hlasování se musí zúčastnit aspoň 35 procent oprávněných voličů, jinak je neplatné. Závazné pro zastupitelstvo je pak v případě, že se pro rozhodnutí vysloví minimálně čtvrtina všech voličů.
Podle údajů ministerstva vnitra se od roku 2006 konalo 317 místních referend, z nichž 69 bylo kvůli nízké účasti neplatných, v dalších čtrnácti případech pak obec konání referenda neoznámila a ministerstvo tak neeviduje jeho výsledek. Krajské referendum naopak od roku 2011 ještě neproběhlo.
