Vlak svobody prorazil železnou oponu. Cestující o ničem nevěděli

Události: Vlak svobody (zdroj: ČT24)

Před 70 lety zažilo Československo největší hromadný útěk na Západ. Začalo se mu říkat vlak svobody; 11. září 1951 se tři odpůrci komunismu rozhodli prorazit si cestu do západního Německa. Uvnitř vlakové soupravy bylo 110 cestujících a většina o plánovaném útěku nevěděla. Za hranicemi zůstalo 36 z nich. Výročí si v sobotu připomněli v původním cílovém městě – v Aši.

Pro nicnetušící cestující to měl být obyčejný spoj. Vlak číslo 3717, později nazvaný „vlak svobody“, odjel ve 14:12 z Chebu do Aše, kde ovšem nezastavil, přerazil v sedmdesátikilometrové rychlosti dřevěnou závoru a přejel státní hranici. Zastavil až ve Wildenau na území Německa. Útěk zorganizovali strojvůdce Jaroslav Konvalinka, výpravčí Karel Truksa a lékař Jaroslav Švec.

Velitel Pohraniční stráže Ludvík Hlavačka v noci z 11. na 12. září 1951 svým nadřízeným poslal několik dálnopisů, v nichž psal o tom, že Konvalinka a Truksa „třikrát něco opravovali na brzdách“, a že „Truksa namířil na topiče Kalabzu pistoli“. 

„Na území Bavorska, 500 metrů za státní hranicí, byl vlak očekáván jeepem, v němž seděli dva civilisté, kteří se s Truksou a Konvalinkou přivítali česky. Vlak zůstal na místě hodinu, načež ho odvezli do Selbu. Skupina asi dvaceti lidí, která drží pohromadě, chce zůstat v Bavorsku stejně jako strojvůdce, který vlak řídil. Celá záležitost byla předem dobře organisována,“ napsal pohraničník Hlavačka.

Překroucené informace

Ve vlaku byli především studenti chebského gymnázia a hosté z Františkových Lázní ale i vojáci pohraniční stráže. Ze 110 lidí se většina do Československa vrátila, ale stejně měla potíže ve škole či v zaměstnaní. Na Západě jich zůstalo 36. Dostalo se jim pomoci od americké a německé charitativní organizace. Několik mladých mužů vstoupilo po čase do francouzské cizinecké legie, a pak bojovali proti komunismu ve Vietnamu.

Komunisté trať z Chebu přes Aš do německého Hofu zrušili. Utajit útěk režim nezvládl, překroutit informace ano. Fotografie z události se dostaly na přední stránky západních novin a časopisů. Spisovatel Pavel Tigrid tehdy psal o události, která mediálně oběhla svět. Rudé právo naopak psalo o „únosu občanů teroristickou bandou“.

Bezpečnostní aparát socialistického Československa událost překvapila. Okamžitě bylo zahájeno pátrání nazvané „akce Selb“. Vyšetřování přejezdu vlaku 3717 pak vedlo k odhalení rozsáhlé odbojové činnosti lidí, již měli vazbu nejen na výpravčího Truksu či strojvedoucího Konvalinku. „Celkem bylo v akci Selb rozpracováno 171 osob, z nichž bylo 70 realizováno,“ uvádí se v posledním, osmém svazku vyšetřovacího spisu. Následuje výčet 70 odsouzených.

Návrat mezinárodních rychlíků

Moderní vlaky v sobotu výjimečně na ašském nádraží nahradily soupravy z 50. let podobné vlaku svobody, přestože se obvykle příhraniční region do historie nerad vzpomínkami vrací. Když se na místě někdo pokoušel překročit železnou oponu, následovaly výstřely, světlice i zátarasy. 

Přestože železná opona nakonec později padla, obnovit trať z Aše do Německa dlouho trvalo. Pro Bavorsko dlouho nešlo o dostatečně významnou regionální linku. Mezinárodní rychlíky se sem vrátily až v roce 2015.