Problémy s dechem, únavou nebo soustředěním se mohou objevovat i několik týdnů a měsíců po prodělání covidu-19. Takzvaný postcovidový syndrom se týká zhruba deseti procent lidí. Rychlejší a efektivnější péči o ty z nich, kterým může s přetrvávajícími potížemi pomoct rehabilitace, slibuje projekt Teresa. Pustili se do něj lékaři v Centru postcovidové péče ve Fakultní nemocnici Hradec Králové. A s pomocí vědců ze tří univerzit dokončili pilotní testování na čtrnácti pacientech.
S postcovidovým syndromem by mohla pomoci Teresa. Trpí jím řada pacientů
8 minut
Postcovidový syndrom
Jindřich Vedlich se nakazil v říjnu a přetrvávající následky covidu začal vnímat prakticky okamžitě poté, co se z onemocnění dostal. „Především jsem byl velmi unavený, často jsem se zadýchával, měl jsem poruchy spánku,“ popisuje Vedlich problémy, které po covidu měl. Do nemocnice začal docházet na jaře. „Pomohlo mi to velmi, už po druhé rehabilitaci se dýchání výrazně zlepšilo,“ pochvaluje si.
Aby ale rehabilitace byla co nejúčinnější, potřebují lékaři rychle zjistit, jak na tom pacienti jsou, tedy jakou zátěž snesou. Pomoct s tím mají speciální náramky. „Pacienti udávali, že třeba deset minut sekali trávu nebo byli na nákupu a my jsme na základě toho snímali vlastní aktivitu, nejenom tepovou, ale i krokovou,“ popisuje, jak náramky fungují, Michal Kopecký, vedoucí lékař Postcovidového centra FN Hradec Králové.
Podle takto získaných dat nastavili rehabilitaci. Cvičení s nimi pak fyzioterapeuti pravidelně procházeli online. Výsledky se dostavily. „Vidíme zlepšení výkonnosti, snížení svalové únavy a snížila se i dechová námaha. Zhruba třetina lidí zvýšila svou aktivitu zhruba o 73 procent,“ hodnotí Michal Kopecký, vedoucí lékař Postcovidového centra FN Hradec Králové.
Několik překážek
Projekt, který využívá běžně dostupné technologie a online péči, by podle autorů mohl být snadno dostupný. Nejdřív je ale nutné překonat několik překážek.
Data, která hodinky sbírají, musí být chráněná. V rámci projektu na tom pracují dvě univerzity. „Mluvíme tady o osobních citlivých datech. V pilotním projektu využíváme cloudové úložiště, které zabezpečuje ČVUT, takže data máme oddělena, pracujeme s nimi samostatně,“ popisuje Hynek Schvach z Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany.
Nemocnici pomáhá i olomoucká univerzita. Sestavili tam sadu cvičení, kterými se dá plicím po covidu ulevit. „Rehabilitace je velmi účinná metoda, možná levnější než mnohé léky, a víme o ní víc a víc,“ říká Vladimír Koblížek, přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové. Projekt by proto podle lékařů mohl sloužit i pacientům s jinými onemocněními plic.
Přes dvě stě příznaků
Většina pacientů s postcovidovým syndromem má problém s okysličením krve. Množství kyslíku u nich při zátěži výrazně klesá a to může být nebezpečné. Poznat postcovidový syndrom navíc nemusí být vůbec snadné.
Podle studie britských vědců totiž může mít přes dvě stě různých příznaků. Nemocní se nejčastěji cítí hodně unavení, špatně se soustředí, zlobí je paměť a mají problémy s dechem. Projevy se navíc mohou různě měnit.
„Někdy vymizí, objevují se ve vlnách. Mění se s časem, vyvíjí se. Zasažen může být jakýkoliv orgán,“ popisuje Nyarie Sithole z Fakulty klinické medicíny Univerzity v Cambridge.
Receptor ACE2, dveře do buňky
Virus může totiž napadat všechny orgány a tkáně, které mají takzvaný ACE2 receptor. Ten virus využije jako dveře, přes které se dostane dovnitř do buňky. Jenže tyhle dveře jsou v našem těle na hodně místech. Jsou třeba v srdci, mozku, játrech, trávicí soustavě nebo i plicích.
A další problémy může způsobit imunitní systém. Ten někdy při obraně proti viru zareaguje až příliš prudce. První příznaky dlouhodobých dopadů se můžou objevit i několik měsíců po prodělání nemoci.
„Někteří pacienti se rychle zotaví z počáteční nemoci a cítí se skoro jako předtím. Ale za několik měsíců se příznaky vrací nebo se objevují jiné příznaky, které byly vyvolány počáteční nemocí,“ vysvětluje Nyarie Sithole z cambridgeské univerzity. Vědci zatím předpokládají, že většina lidí se z postcovidového syndromu zotaví během roku. Přesněji to budou vědět za několik let, až budou mít dost dat.
Jedno z tisíce dětí
Lékaři pozorují dlouhodobé problémy i u dětí. Projevují se nejčastěji vyrážkou, zarudlýma očima nebo loupající se kůží na nohou. Syndrom takzvané multisystémové zánětlivé odpovědi může mít v krajních případech vážné následky.
Pacientů s potížemi po covidu měli v pražském Motole za poslední půlrok 47, v celé České republice pak syndromem onemocnělo 207 dětí. „Jedno z tisíce dětí, které se setká s infekcí koronavirem SARS-CoV-2, onemocní postcovidovým syndromem,“ říká přednosta Pediatrické kliniky 2. LF UK a FN Motol Jan Lébl.
První příznaky se obvykle objeví asi čtyři týdny po virové infekci. „Prosáklá oční víčka jsou typickým dalším projevem, stejně takzvaný malinový jazyk,“ popisuje Lébl symptomy. Zatím to ale vypadá, že pokud se dítě začne léčit včas, tak mu žádné trvalé následky nehrozí.
