Postcovidovým syndromem trpí až polovina pacientů, většina ale jeho lehčí formou

Podle lékařů trpí nějakou formou postcovidového syndromu až polovina lidí, kteří si koronavirem prošli. Má široký rozsah příznaků od kožních problémů, únavy, dušnosti, neurologických potíží až po dlouhodobý kašel a poškození plic. Zatím chybí mezi nemocemi, se kterými lze pacienty posílat k zotavení do lázní.

Nejméně jeden a tři čtvrtě milionu lidí si v Česku prošlo onemocněním covid-19. Tolik jich bylo pozitivně testováno. Nějaká forma postcovidového syndromu se podle lékařů týká každého druhého.

„Postcovidem trpí pět až padesát procent lidí, podle toho, jak přísná kritéria si pro něj určíme,“ řekla Martina Koziar Vašáková, náměstkyně ministerstva zdravotnictví a zároveň přednostka Pneumologické kliniky Fakultní nemocnice v Motole.

„Pokud bychom brali jen ty nejzávažnější, kteří si léčí trvalé následky, tak to bude těch pět procent. Ale pokud jde o únavnost nebo nevýkonnost, dušnost, pocity bušení srdce, kožní a mírné neurologické problémy, ty má více lidí,“ dodala Vašáková.

„K nám do nemocnice se dostávají pacienti se slabostí, únavou, dušností, kloubními a svalovými bolestmi,“ potvrzuje náměstek ředitele pro léčebně-preventivní péči v Nemocnici Milosrdných sester svatého Karla Boromejského v Praze Jan Švejda.

Dominantní diagnóza na plicních ambulancích

 „Dominantním postižením jsou ale plíce,“ říká lékařka. „Změny na plicích jsou buď takové, že člověk i po nemoci dál kašle a má stažené plíce nebo průdušky, nebo jejich plíce vypadají, jako by dál měly zápal plic, i když tam infekce už není,“ popisuje lékařka. „Na plicní ambulanci je postcovid nyní dominantní diagnóza,“ potvrzuje rozsah problému primář Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy Vladimír Herout. 

„Nejzávažnější případy jsou lidé, jejichž funkční kapacita je snížena pod sedmdesát procent původní kapacity, někdy i padesát procent původní funkční kapacity. A to právě z důvodu plicních postižení,“ vysvětluje Vašáková. 

Diagnóza postcovidového syndromu zatím nepatří na seznam nemocí, kvůli kterým mohou lékaři posílat pacienty takzvaně „na pojišťovnu“ do lázní. Do lázní se zatím mohou do tří měsíců po hospitalizaci dostat ti, kteří si prošli těžkým zápalem plic. „Určitě by to mělo význam i pro část pacientů, kteří neprodělali žádný významný zápal plic,“ myslí si Herout. Aby se to změnilo, bylo by to třeba dostat do zákona, což bude možné pravděpodobně až po volbách. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČeští pacienti se k inovativním lékům dostávají pomaleji než dřív

O půl roku se v průběhu posledních dvou let prodloužilo čekání pacientů na inovativní lék, ukázala analýza Evropské federace farmaceutického průmyslu. Přístup k němu nemají všichni, a ti, kteří ano, musí pojišťovnu pravidelně žádat o úhradu. „Včasný přístup k inovativní léčbě zabraňuje vyšším nákladům v průběhu rozvinutí nemoci,“ říká ekonom Aleš Rod. Zástupci výrobců teď s ministerstvem jednají o reformě takzvané centrové léčby – aby se moderní přípravky dostaly včas k co největšímu množství pacientů.
před 8 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 9 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 15 hhodinami

VideoPlaga s Pospíšilem probrali chystané změny v zákoně o vysokých školách

Rada vysokých škol odmítá návrh na změnu systému řízení. Navrhovaný model – včetně zavedení nové univerzitní rady – podle ní prakticky likviduje nezávislou akademickou samosprávu a je krokem k politizaci vysokých škol. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ale návrh dává pojistky v tom, že nebude přímá politická možnost ovlivňovat vysoké školy. Zdůraznil ale, že podle něj není akademická svoboda absolutní moc akademických senátů, jak ji prý chápe Rada vysokých škol. Předseda České konference rektorů a rektor VŠCHT v Praze Milan Pospíšil připustil, že nějaká změna nastat musí, neboť zákon je prý přežitý. Poznamenal, že současné návrhy nejsou konečné. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 15 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 15 hhodinami

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 16 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 16 hhodinami

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami
Načítání...