V resortu obrany teď slouží asi sedmadvacet tisíc vojáků z povolání, skoro pět set z nich se připojilo letos. Od ledna už přišlo téměř 4400 přihlášek, loni za celý rok to bylo 5600 přihlášek.
„Zvýšený zájem možná souvisí s tím, že byla armáda během pandemie víc vidět. Je to také tím, že nabízíme stabilní zaměstnání,“ říká Vlastimila Cyprisová z Kanceláře náčelníka Generálního štábu AČR.
Nejvíc zájemců chce na pozice výsadkáře, střelce a řidiče. Sítem ale projde jen každý čtvrtý, nejčastějším důvodem pro nepřijetí je zdravotní nezpůsobilost.
„Směřujeme ke splnění rekrutačního cíle pro letošní rok i rok 2030,“ dodává Cyprisová s tím, že v roce 2030 chce mít armáda třicet tisíc profesionálních vojáků.
Pokles zájmu o aktivní zálohy
Zájem o vstup mezi aktivní zálohy naopak během pandemie mírně poklesl. Od ledna 2020 do letošního července se připojilo ani ne tři sta aktivních záložníků. Mezi prosincem 2018 a lednem 2020 jich přibylo přes čtyři stovky.
„Podmínkou pro vstup do aktivní zálohy je vyšetření ve vojenském zdravotnickém zařízení. Hlavním důvodem mírného poklesu zájmu o vstup je pandemie koronaviru, která tato vyšetření zcela znemožnila nebo výrazně omezila,“ vysvětluje Magdalena Dvořáková z Kanceláře náčelníka Generálního štábu AČR.
V aktivní záloze teď slouží skoro tři a půl tisíce vojáků, každý desátý je žena. Armáda plánuje, že by jich do roku 2030 mělo být celkem deset tisíc.
Desátí v NATO v počtu vojákyň
Ženy slouží téměř u všech vojenských jednotek a ve všech hodnostech i odbornostech. „Žena vojákyně dnes není ničím výjimečným. V armádě slouží přes 3600 žen, což je 13,5 procenta z celkového počtu. V rámci NATO nás to řadí zhruba na desáté místo,“ uvádí Cyprisová.
V Armádě České republiky nejčastěji pracují ženy v oblasti zdravotnictví, komunikace s veřejností, personalistice či psychologické službě.
„Speciální kampaň pro nábor žen ale neprovádíme, o službu vojáka z povolání se může ucházet jakýkoliv občan, který splní podmínky výběru, bez ohledu na to, jestli se jedná o muže či ženu,“ uzavírá Cyprisová.
