Ve zdravotnictví je nyní zřejmě peněz dost, i na úkor rezerv pojišťoven. Podle Cikrta tak ale nebude vůle ke změnám

Události, komentáře: Jak se pandemie podepsala na zdravotnictví (zdroj: ČT24)

Zdravotnictví je na tom nyní finančně dobře. V debatě v Událostech, komentářích se na tom shodli náměstkyně ministra zdravotnictví Helena Rögnerová a šéfredaktor Zdravotnických novin Tomáš Cikrt. Konkrétně Všeobecná fakultní nemocnice v Praze vyšla z pandemie finančně zabezpečena i podle přednosty její II. interní kliniky kardiologie a angiologie Aleše Linharta. Podle Cikrta je ale otázka, co bude v budoucích letech. Domnívá se, že v souvislosti s tím, že se v době pandemie podařilo peníze zajistit, nebude ve zdravotnictví ochota ke strukturálním změnám.

Rezervy zdravotních pojišťoven, které ještě před pár měsíci přesahovaly 60 miliard, se tenčí. Mimo jiné pojišťovny zaplatí deset miliard za očkování proti covidu-19. Podle náměstkyně ministra zdravotnictví pro ekonomiku a zdravotní pojištění Heleny Rögnerové je ale důležité, že se rezervy vůbec podařilo zachovat.

„V letech před pandemií jsme čelili tlaku na vyčerpání rezerv v časech normálních. To se nestalo, tak rezervy můžeme použít na pandemii,“ podotkla. Za zásadní opatření považuje zvýšení plateb za státní pojištěnce, jako jsou důchodci nebo studenti, o 200 korun. Do zdravotnictví tedy půjde dodatečných 14 miliard.

Rögnerová však dodala, že to nestačí. Pokryje to sice očkování, které přijde na deset miliard, ale náklady jen na testování do konce roku se odhadují na dalších 17 miliard.

Pojišťovny podle ní nijak neušetřily na tom, že v době, kdy epidemie covidu-19 v Česku vrcholila, byla omezena jiná péče. „Nemocnice mají fixní náklady stále stejné a nedostávaly by platby od pojišťoven. Proto byla už třikrát vydána kompenzační vyhláška (…), která má sloužit pro naše poskytovatele, zejména nemocnice, tak, jako byly anticovidy pro hospodářství,“ uvedla.

Samotné nemocnice jsou na tom v důsledku finančně docela dobře. „Finanční tok se nezastavil a byl schopen kompenzovat zvýšené náklady, které tady byly. Zároveň doháníme ten dluh, který vznikl v průběhu covidové pandemie, kdy se některé výkony odkládaly, takže teď pracujeme ne na plné obrátky, ale ještě více než na plné obrátky,“ přiblížil Aleš Linhart, který je přednostou II. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a předsedá České kardiologické společnosti.

Tomáš Cikrt se však domnívá, že by zdravotnictví potřebovalo zásadní strukturální změny, a protože se momentálně zdá, že je peněz dost, nebude k nim podle něj ochota. „Pokud by covid nebyl už tak závažný jako letos, tak zdravotnictví bude mít provozních – když nepočítám investiční – peněz dost. Ale je třeba využít toho, že jsou volby, a měly by politické reprezentace říct, co bude v roce 2023 a dál,“ zdůraznil.

Zásadní otázkou pro politiky je, zda – nebo kdy – se zvýší kromě plateb za státní pojištěnce i pojistné pro ostatní. Náměstkyně Rögnerová věří, že zatím postačí navýšení plateb za státní pojištěnce v kombinace s penězi z evropského plánu obnovy a programu REACT-EU.