Následkem vzniklého tornáda, které ve čtvrtek zdevastovalo některé obce na jižní Moravě, zemřelo pět lidí a stovky dalších jsou bez střechy nad hlavou. Podle meteorologa Petra Münstera z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se jednalo minimálně o tornádo stupně F3, přičemž některé budovy vykazují i intenzitu F4 až F5. Právě dle škod na domech a okolí, stejně jako z poskytnutých záběrů bouře, se zjišťuje mohutnost přírodního živlu.
„Bylo to prokazatelně tornádo – trychtýřovitý chobot bouře dosáhl až na zem, to se označuje jako tornádo. A bylo opravdu velice silné,“ tvrdí meteorolog.
Jeho intenzita se dle Münstera rozděluje na základě tabulek, které berou v potaz napáchané škody na budovách a okolí. „Pokud byla vytržena zeď nebo byla zničena pouze část střechy, je to určitá kategorie. Pokud ale byla střecha zcela odnesena, nebo byl dokonce zničen celý dům, tak už jde o mnohem silnější kategorii,“ vysvětluje. Z výzkumu v obci Hrušky experti zjistili, že šlo o tornádo o minimální síle F3, některá místa ale nasvědčují i intenzitě F4, někde dokonce F5.
Létající auta vlivem tornáda také charakterizují sílu přírodního živlu. Osobní automobily unáší tornádo podle meteorologa už při kategorii F3. Při síle F3 se rychlost větru pohybuje od 219 do 263 kilometrů za hodinu, při F4 je rychlost od 267 do 324 kilometrů za hodinu. Tornádo přesahující sílu F3 v Česku zatím nikdy zaznamenáno nebylo, uvedl ČHMÚ.
Meteorologové však ještě nemají jasné výsledky, zatím se kloní ke stupni F3, větší sílu však nevylučují. „Provedli jsme letecké snímkování, ten poničený pás v krajině má zhruba 26 kilometrů v délce a je přibližně 500 metrů široký. Kromě škod na budovách budeme taky zkoumat znaky na stromech a vytrhanou půdu i s obilím, což jsou všechno věci, které pak budou při analýze brány v potaz,“ vysvětluje Münster.
Tornádo v Česku?
I když výskyt tornád v Česku není pravděpodobný, můžou nastat i zde potřebné podmínky pro jeho vznik. Typ bouře, která vír větru vyvolala, se v meteorologii nazývá supercela. „Je to bouře, která má svoji vlastní rotaci. Už právě potenciál toho rotačního systému zavdává, že v ní vznikají víry, které mohou mít i právě takovouto svislou osu. Supercela je pro takové mohutné tornádo podmínkou,“ vysvětluje Münster.
Supercely v Česku byly dle meteorologa i v minulosti, výskyt slabších tornád intenzity F1 či F0 je dokonce možný i několikrát do roka, ale takto silný vír nemá dle Münstera obdoby. Podobnou intenzitu se podařilo zaznamenat v Česku maximálně pětkrát za posledních dvacet let, tornádo se však nevytvořilo.
„Musím říct, že nejsme na takovou sílu vůbec zvyklí, jde o podobnou bouři, jako znají třeba v Americe,“ říká. Pokud se budou supercely vyskytovat častěji, musí se počítat s tím, že se tornáda mohou někdy znovu vyskytnout, varuje meteorolog.
Pro vznik víru byly dle Münstera v posledních dnech dobré podmínky. „Pro takovou bouři je nejvýhodnější silný střih větru, který se zatáčí s výškou. Tornádo je pak kombinací tohoto větru a silné energie, která se tady hromadila díky vysokým teplotám posledních pár dní. Tyto podmínky jsou spouštěčem pro to, že taková bouře vznikne.“
