Policie začne hlídat dodržování karantény. Někteří právníci ale varují před problémem s ochranou osobních údajů

7 minut
UDÁLOSTI: Policie se má zaměřit na to, aby lidé s nařízenou karanténou opravdu nevycházeli na ulici
Zdroj: ČT24

Policie začne dohlížet na to, aby lidé neporušovali karanténu, pokud ji mají nařízenou kvůli podezření, že se mohli nakazit covidem-19. Zatím ale policisté nevědí, jak na to. Chtějí podrobné pokyny od ministerstva vnitra. Ministr Jan Hamáček (ČSSD) uvedl, že ve středu bude jednat vedení policie s hygieniky, z čehož by měla konkrétní metodika vzejít. Ministr ujistil, že je vše v pořádku, pokud jde o ochranu osobních údajů, s tím však nesouhlasí někteří právníci.

O intenzivnějších kontrolách dodržování karantény, případně izolace, když se covid-19 u někoho již prokáže, rozhodla vláda v pondělí. V příštích dnech by měli policisté dostat přístup do databáze lidí s nařízenou karanténou. Není ale zatím jasné, zda budou spíše kontrolovat, zda jsou dotyční doma, nebo budou náhodně zjišťovat, zda někdo nemá v karanténě být – třeba při kontrolách na hranicích okresů.

„Aktuálně probíhá jednání mezi policií a hygienou, jak bude nastavena metodika, jak bude zajištěna ochrana policistů a kolik policistů bude potřeba,“ poznamenal ministr vnitra Jan Hamáček. Výsledná podoba kontrol by měla být známa ve středu dopoledne. Ministr podotkl, že vzhledem k nynějšímu vytížení policie nepředpokládá, že by jich velké množství kontrolovalo jen dodržování karantény.

Ochrana osobních údajů jako klíčová otázka

Policejní sbor také žádá ujištění, že budou kontroly karantény v pořádku z hlediska ochrany osobních údajů. Jan Hamáček ujistil, že tomu tak je – právě tomu, že „byl problém s Úřadem pro ochranu osobních údajů“, přičítá roční zpoždění zavedení kontrol, které by bývaly dávaly smysl již se začátkem pandemie. „Bylo to vyřešeno. Policie bude pravidelně dostávat seznamy lidí na karanténě od jednotlivých krajských hygienických stanic a bude vykonávat velmi intenzivní kontroly,“ řekl Hamáček.

Úřad pro kontrolu osobních údajů ovšem varoval, že se od loňska nic nezměnilo. „Úřad v současné době zjišťuje nejen praxi při oznamování údajů, ale také okolnosti, za nichž policie údaje dále uchovávala a používala,“ upozornil.

Výkonný ředitel organizace Iuridicum Remedium Jan Vobořil je přesvědčen, že celý záměr předávat data hygieniků policii je pochybný. „Chybí zákonné zmocnění jak na straně hygieny, aby předávala seznamy desítek tisíc lidí, kteří jsou v karanténě, tak na straně policie, která nemá upraveno, že by měla zpracovávat takové databáze,“ poukázal. Kontroly jsou podle něj namístě jen v individuálních případech.

Zcela opačný pohled však má ústavní právník Ondřej Preuss. „Nevidím překážku, která by bránila v předávání údajů policii a policii v kontrole nařízených opatření. Ostatně je to jeden z klíčových úkolů v dnešní době a překvapuje mě, že se to nevyřešilo už na jaře loňského roku,“ podotkl. Jediné, co je podle něj potřeba, je řádné zdůvodnění. Zdůraznil však, že data získaná od hygieniků by měla mít policie jen omezenou dobu – dokud karanténa trvá.

Desítky tisíc lidí v karanténě

Podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí byla karanténa od začátku března zatím nařízena 72 tisícům lidí a izolace kvůli prokázané nákaze 66 tisícům lidí. V pondělí zůstávalo podle České správy sociálního zabezpečení v karanténě zhruba 44 300 lidí, ale před polovinou měsíce jich bylo přes 50 tisíc.

Na porušování karantény se zatím přišlo většinou jen náhodou, aktivně se policie zabývá pouze případy, které jí někdo oznámí. Přesto od začátku roku obvinila již 56 lidí, které podezírá z trestného činu šíření nakažlivé choroby, zač jim hrozí až osm let vězení. Za mřížemi zatím skončil osmapadesátiletý muž z Jihlavy, který v době, kdy byl pozitivní na covid-19, odešel z azylového domu do centra města. Podmínku dostala dvaatřicetiletá žena, která loni na jaře, přestože byla nakažena, chodila na nákupy a jezdila taxíkem, neměla ani roušku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 6 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 14 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...