Jindřich Forejt nastoupil do čela odboru protokolu Kanceláře prezidenta republiky v roce 2004 po dvou letech práce na Hradě a rok poté, co se hlavou státu stal Václav Klaus. Jako jeden z mála vedoucích úředníků zůstal ve funkci i po roce 2013, kdy Klause vystřídal Miloš Zeman. Jako šéf protokolu se podílel na organizaci návštěvy amerického prezidenta Baracka Obamy v roce 2009 nebo summitu Obamy s ruským prezidentem Dmitrijem Medveděvem o rok později.
Václav Klaus o něm v roce 2013 prohlásil, že byl „nejlepší protokolista, jakého za sto let tato země měla“. Jeho působení ale provázely některé otazníky. Objevily se pochybnosti o jeho vzdělání, Lidové noviny psaly o tom, že se nepodařilo dohledat doklad o tom, že by studoval na mnichovské univerzitě. Poněkud posměšně jako o „Forejtu Gumpovi“ se o něm hovořilo v souvislosti s tím, že se jako šéf protokolu objevoval na snímcích po boku státníků, kteří navštívili prezidenta republiky. Na Forejtovu hlavu nakonec padla i vina za to, že se Miloš Zeman zpozdil, když v roce 2016 cestoval na pohřeb prvního slovenského prezidenta Michala Kováče.
Konci Jindřicha Forejta na Hradě v prosinci 2016 předcházela i kontroverze s neudělením vyznamenání Jiřímu Bradymu, přeživšímu holocaustu, který tvrdil, že mu právě Forejt volal, že dostane medaili, kterou mu prezident nakonec neudělil. Miloš Zeman také tvrdil, že mu Forejtův odbor dodal mylné informace, na jejichž základě prezident tvrdil, že na ceremoniál 28. října nepřišel tehdejší americký velvyslanec Andrew Schapiro, což bylo záhy vyvráceno. Brzy poté se ještě objevilo kompromitující video. I když jeho pravost nebyla nikdy potvrzena, Forejt z Hradu odešel, vysvětloval to však osobními a také zdravotními důvody.
Před jeho odchodem z prezidentské kanceláře hovořil Miloš Zeman o tom, že by chtěl z Forejta mít ambasadora při Svatém stolci. V roce 2015 jej dokonce prezident představil papeži Františkovi s tím, že doufá, že jde o „budoucího velvyslance ve Vatikánu“. Tím se však nakonec nestal. Do roku 2017 byl zaměstnancem ministerstva zahraničních věcí, poté začal pracovat v Institutu Václava Klause.
Rodák z Karlových Varů Jindřich Forejt prodělal ve svých 43 letech mrtvici. Skončil v motolské nemocnici, kde podle prvních informací následkům podlehl. Nemocnice to však později vyvrátila a také mluvčí Hradu, agentura ČTK i Daniel Herman informovali, že se tak nestalo. Herman uvedl, že zprávu „obdržel od společného známého“.
