Změna pravidel během zápasu, jeden obvod není vhodný. Politici hodnotí rozhodnutí Ústavního soudu o volbách

20 minut
UK: Vít Rakušan, Petr Fiala, Radek Vondráček
Zdroj: ČT24

Devět politiků se střetlo v Událostech, komentářích nad změnami ve volebním zákoně, které ve středu oznámil Ústavní soud. Koalicím stran a hnutí nově stačí pro vstup do sněmovny pět procent hlasů. Soud škrtal i v paragrafech o určování počtu poslanců v krajích a průběhu skrutinia, tedy rozdělování mandátů za použití d'Hondtovy metody. Co to znamená pro Česko a podzimní volby, na něž má rozhodnutí dopadnout?

Místopředseda hnutí ANO a předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček řekl k rozhodnutí Ústavního soudu, že běžný občan je nyní v nejistotě, co bude následovat. Přirovnal to ke změně pravidel uprostřed rozehraného zápasu.

Podle něho nález soudu zasáhl do politické soutěže, považuje to za nestandardní formu. Vondráček přitom nevyčítá navrhovatelům ze STAN, že se snažili o změnu, ale že soudu trvalo tak dlouho, než rozhodl. Považuje to za ohrožení stability a politického systému.

Vondráček uvedl, že nechce využít legislativní stav nouze pro řešení nové situace, ani využít formu nepravého přílepku k tiskům, které jsou již ve druhém čtení. To by neodpovídalo tomu, že jde o stěžejní volební zákon.

Podle předsedy poslaneckého klubu ČSSD Jana Chvojky se předmětné pasáže volebního zákona zrušily oprávněně. „Cítím se dobře jako právník, ten systém výhodný není. Když si vzpomeneme na volby například v roce 2017, tak jsme v Libereckém kraji dostali osm procent, což bylo lehce nad republikový průměr, ale poslance jsme nezískali. Osm procent v Moravskoslezském kraji však znamenalo poslance dva,“ vzpomíná Chvojka.

Podle místopředsedy KSČM Stanislava Grospiče k volbám dojde, podle něj by ale Ústavní soud neměl zasahovat do politického dění. „Domnívám se, že přispěl do rozhoupání ústavní krize v České republice. Nastavil velice ostře mantinely Poslanecké sněmovně, dokdy musí přijmout nějaký zákon, a vytvořil nepřímý nátlak, což by Ústavní soud nesměl nikdy učinit,“ sdělil.

16 minut
UK: Dominik Feri, Tomio Okamura, Stanislav Grospič
Zdroj: ČT24

Místopředseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) uvedl, že předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský dlouhodobě zasahuje do politického dění v Česku a neadekvátně straní některým stranám podle svých priorit.

„Teď nezbývá, než abychom pracovali na přijetí volebního zákona. My v SPD budeme konstruktivní, protože v první řadě myslíme na občany,“ sdělil. Občané by podle něj měli věřit systému. Otazníkem může být Senát, který podle něj může odmítnou spolupracovat, což by vedlo k „nevídané nestabilitě“.

Jeden volební obvod se politikům příliš nezdá

Předseda ODS Petr Fiala uznal, že je poměrně brzo před volbami, ale úkolem politiků je se domluvit. „A nemělo by to být dočasné, ale dlouhodobé, stabilní řešení, aby občané věděli, že podle toho budou volit několik dalších desetiletí.“

Fialovi nepřipadá vhodné jít cestou jednoho volebního obvodu pro celou republiku. Za vhodně považuje sepětí poslanců s regionem. Tedy zachovat v nějaké podobě regiony jako volební obvody a pak se bavit o přepočtu. Modelů je podle něho celá řada.

Také předseda STAN Vít Rakušan je příznivcem zachování volebních obvodů, které odpovídají územnímu uspořádání ČR. Ani on nechce jediný volební okrsek. V návaznosti na současnou koalici STAN s Piráty řekl, že změna daná rozhodnutím soudu pro ně není výhodná, ale jde o princip. Tedy, že se hlas každého voliče v Česku nepočítá stejně.

Místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda Pirátů Vojtěch Pikal považuje snahy o jeden volební obvod pro celou republiku za nebezpečné v tom, že se politický život ještě více zkoncentruje do Prahy. „A regiony by měly ve sněmovně ještě menší hlas.“

Pikal by zachoval volební kraje, jak jsou všichni zvyklí. Hlasy z voleb pak spočítat a na celostátní úrovní vypočítat, kolik na jakou stranu připadá mandátů a ty pak zpátky přidělit stranám. Existují různé modely, hlavně však musí být srozumitelné pro voliče, uvedl.

15 minut
UK: Vojtěch Pikal, Marek Výborný, Jan Chvojka
Zdroj: ČT24

Varianta jednoho volebního obvodu by podle poslance Dominika Feriho (TOP 09) znamenala odpoutání poslance od svého kraje. „Na druhou stranu už nejsme v době, kdy poslanci dělali kampaň jen ve svém okrese, teď tady jsou sociální sítě. Na mě se obrací lidé z celé republiky, na kolegy taky, přesahujeme volební kraje,“ míní.

Obavy, že se volby konat zatím nemohou, jsou podle Feriho oprávněné. „Jsme na šikmé ploše, a čím víc se bude blížit termín voleb, tím ta plocha bude šikmější. Není čas až do října, pro sněmovnu je čas maximálně dva měsíce,“ sděluje politik s tím, že pravděpodobnost, že se volby konat nebudou, je minimální.

Poslance KDU-ČSL Marka Výborného rozhodnutí Ústavního soudu potěšilo, protože dosavadní stav byl k voličům nespravedlivý. Lidovci navrhují snížit kvórum pro koalice na 7, 9 a 11 procent (ve středu Ústavní soud zrušil 10, 15 a 20 procent). Pokud jde o přepočet, tak navrhují se vrátit do roku 1998 před opoziční smlouvu, tak aby poměrně odpovídal přepočtu hlasů pro jednotlivé voliče.

„Co je důležité, vůbec nesaháme do 14 volebních krajů.“ Zároveň varoval před ambicí přemalovat ČR a měnit volební kraje. Stejně tak před jedním volebním obvodem. To by podle něho nevedlo k dohodě politických stran.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěSenát se chystá volit adepty na ombudsmana

Především volbou kandidátů na funkci veřejného ochránce práv se ve středu chystá zabývat Senát. Ze šesti nominovaných, mezi něž patří zástupce současného ombudsmana Vít Alexandr Schorm nebo bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, mají sněmovně navrhnout dva adepty. Česká konference rektorů už navrhla Schorma a právničku z úřadu ombudsmana Evu Kostolanskou.
03:06Aktualizovánopřed 1 mminutou

Kauza Čapí hnízdo trvá dlouho, míní Válková. Podle Pospíšila to není důvod k nevydání Babiše

Mandátový a imunitní výbor sněmovny začal řešit žádost o vydání premiéra Andreje Babiše (ANO) a předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD) ke stíhání. Šéfka výboru Helena Válková (ANO) uvedla, že výpovědi aktérů kauz ji nepřekvapily a utvrdily ji v některých postojích. Člen sněmovního ústavně-právního výboru Jiří Pospíšil (TOP 09) očekává, že rozhodování bude asi „mnohem více stranické“ než v jiných kauzách z minulosti. Řekli to v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 16 mminutami

Ministerstvo chce pomoci školám se sociálně znevýhodněnými dětmi

Skoro pět procent dětí na základních školách patří mezi sociálně znevýhodněné – ať už vyrůstají v chudších nebo jinak složitějších rodinných poměrech. Ukazují to nová data ministerstva. To vidí pomoc v cíleném financování škol s těmito žáky.
před 2 hhodinami

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 3 hhodinami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 3 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 4 hhodinami

Nesprávná likvidace popela může způsobit požár. Hasiči radí, jak tomu předejít

Nesprávná likvidace popela patří podle hasičů i odborníků mezi časté příčiny požárů v domácnostech. Důsledkem mohou být fatální škody na zdraví i majetku. Plameny se totiž mohou rychle rozšířit na fasády domů, do garáží či okolních staveb. Náklady na likvidaci následků se pak mohou vyšplhat až do milionů korun. I proto připravili hasiči a odborníci z Institutu ochrany obyvatelstva rady, jak s popelem bezpečně manipulovat.
před 4 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 14 hhodinami
Načítání...