Lidé do záchranných stanic loni přinesli nejvíce zvířat za deset let

Celkem 28 tisíc volně žijících zvířat přijaly loni záchranné stanice v Česku, tedy nejvíce za posledních deset let. Kvůli pandemii koronaviru totiž lidé trávili více času v přírodě, nejčastěji při procházkách naráželi na mláďata ježků, dalších drobných savců nebo poštolek. 

Záchranná stanice Bartošovice
Zdroj: ČTK Autor: Jaroslav Ožana

Za rok 2020 přijaly záchranné stanice po celé republice 27 644 volně žijících zvířat. Oproti předchozímu roku je to o 2767 zvířat více a je to také nejvíc za poslední dekádu. Jako hlavní důvod vidí koordinátorka Národní sítě záchranných stanic Českého svazu ochránců přírody Zdeňka Nezmeškalová pandemii koronaviru: „Lidé chodili více do přírody, bohužel zvířata rušili a stoupal tak jejich příjem.“

Stanice přijímaly zraněná zvířata a zejména sebraná mláďata. Nejčastěji šlo o ježka západního, a to ve 3243 případech. Pak o poštolku obecnou a ježka východního. Následovali kosi, kachny, rorýsi, holubi a netopýři.

„Mimo tuto statistiku bylo přijato přes patnáct set zvířat při záchranných transferech, neboli přemístění na vhodnou lokalitu. Týkalo se to zejména mlžů, tedy škeblí z vypouštěných rybníků či přehrad, obojživelníků, konkrétně jarních transferů při migraci žab na rozmnožiště, a netopýrů,“ upřesnila Nezmeškalová.

Silvestr byl klidnější

Nejvíce zvířat z pětatřiceti záchranných stanic v Česku přijala ta v Praze. Podle mluvčí organizace Lesy hlavního města Prahy Petry Fišerové eviduje stanice za loňský rok 5186 zvířat, a to 143 různých druhů. Oproti roku 2019 však přijatých zvířat mírně ubylo, zřejmě kvůli klidnějším oslavám silvestra.

„V roce 2019 jsme přijali 5368 živočichů. Na mírném snížení počtu přijatých živočichů se pravděpodobně projevil mimo jiné i silvestrovský zákaz používání pyrotechniky,“ potvrzuje Fišerová.

Zajímavostí byl pro pražskou stanici zvýšený příjem veverek. Těch napočítali pracovníci o dvacet dva více než v roce 2019. „Rok 2020 můžeme označit jako rok veverek. Přijali jsme 143 veverek, z toho jsme pečovali o 124 mláďat,“ dodává Fišerová. Na péči nejnáročnější byla podle ní veverčí sedmerčata z pražské Ořechovky. Ta krmili v prvních dnech pracovníci stanice každé dvě hodiny. Všech sedm veverek se jim podařilo odchovat a vrátit do přírody.

  

Stanice ve finanční nouzi

Některé stanice se ale loni dostaly do problémů. Kvůli pandemii chyběly peníze, zaměstnanci, někde nebylo ani dost dobrovolníků. Například několik zařízení v Pardubickém kraji bylo na podzim kvůli nedostatku financí na pokraji zavření. S odchytem zvířat pomáhala i městská policie nebo hasiči.

„Stanice pracuje v nouzovém režimu s polovičním počtem zaměstnanců, z osmi jsou zde čtyři a budeme ještě snižovat. Omezil se svoz zvířat pouze na nezbytné či hromadné svozy. Přemlouváme nálezce s prosbou o dopravu zvířat. Aktivně jsme zapojili do spolupráce městské policie a hasiče, kteří u nás prodělali školení na odchyt a manipulaci se zvířaty. Důvodem je nedostatek financí,“ uvedl v říjnu předseda záchranné stanice Pasíčka na Chrudimsku Josef Cach.

Podle Nezmeškalové zatím k uzavření žádné ze stanic nedošlo, lidé totiž pomohli prostřednictvím sbírky Zvíře v nouzi, ve které se vybralo více než tři miliony korun. Zda se podaří provoz všech stanic udržet i v tomto roce, se podle ní teprve uvidí.