Nový stavební zákon posunula sněmovna k dalšímu projednání. Opozice ho chtěla vrátit vládě k přepracování, koalice s pomocí komunistů a SPD tuto snahu odvrátila. Kabinet si od nových paragrafů slibuje zrychlení a zjednodušení stavebního řízení. Podle údajů Světové banky průměrná délka stavebního řízení v Česku trvá aktuálně 246 dní. Podle ředitele Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy Ondřeje Boháče by zákon mohl ohrozit pražské investice za desítky miliard. Tématu se věnovaly Události, komentáře ČT.
Nový stavební zákon by mohl poškodit města, míní odpůrci návrhu
15 minut
Opozice i velká města mají výhrady proti stavebnímu zákonu
„Stavebník poté, co nový zákon nabude účinnosti, už nebude čekat na výstup dotčeného orgánu dlouhé měsíce, ale pro ty běžné stavby maximálně 60 dnů. Už nebude žádné územní řízení a potom stavební řízení. Bude jen jedno,“ řekla náměstkyně pro řízení sekce výstavby a veřejného investování Marcela Pavlová. S tím, že pro povolení stavby by spolu s novým zákonem měla být jednodušší dokumentace, než je dnes dokumentace pro vydání stavebního povolení.
Pavlová zároveň dodala, že u dálnic nebo staveb, které podléhají posouzení vlivu na životní prostředí, je lhůta v zákoně stanovena na 120 dnů. „Celý povolovací proces bude zjednodušen a bude transparentní tím, že bude digitalizován,“ nastínila Pavlová. Žadatel by měl se stavebním úřadem jednat a komunikovat elektronicky přes portál stavebníka.
Podle radní Prahy a členky klubu TOP 09 a STAN Hany Kordové Marvanové je ale v návrhu zákona velké množství nevyřešených problémů. „Mám před sebou stanovisko Legislativní rady vlády, tedy odborného orgánu vlády, které zdůrazňuje, že je návrh předložen s 360 rozpory, a to včetně zásadních rozporů s ministerstvem vnitra, veřejným ochráncem práv, všech krajů, Asociace krajů, Svazu měst a obcí, Svazu průmyslu a dopravy, Českomoravské konfederace odborových svazů,“ upozornila Marvanová.
Podle ní navíc zákon v současné podobě nemůže stavební řízení zrychlit. „Nejsou tam žádné nástroje, jak to zrychlit, když bude třeba nečinný krajský stavební úřad nebo centrální stavební úřad. Naopak, když se nevyjádří důležitý dotčený orgán, třeba hasiči, tak tam platí fikce, že vyjádření je kladné, přestože ta stavba může ohrožovat bezpečnost lidí,“ vysvětlila své stanovisko Marvanová.
Nový zákon by mohl způsobit problémy městům
Zdůraznila také, že zákon by omezil pravomoci samospráv v rámci územního plánování, což považuje za protiústavní. „Stát to chce naprosto centralizovat a diktovat obcím, jak se mají rozvíjet. Proto velká města vystoupila se závažným protestem, že to dokonce může zabrzdit rozvoj měst a výstavbu důležitých investic, které se chystají,“ řekla radní Prahy. Pavlová oponovala s tím, že územně plánovací dokumentace se pořizuje v přenesené působnosti, vydává se v samostatné působnosti a na tomto principu nový stavební zákon nic nemění.
S tím, že by na zákon mohla doplatit města, souhlasí i ředitel Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy Ondřej Boháč. Zdůraznil, že každé město je jiné a potřebuje specifické podmínky pro svůj rozvoj. „To je, jako kdybyste říkala, že pro všechny národní parky mají platit jedna pravidla pro údržbu. Ale víme, že Podyjí má jiný charakter než Krkonoše. A tady to je velmi podobné. Je to normální v celé Evropě, že města mají své vlastní podmínky a podle těch se povoluje,“ ilustroval Boháč.
Zákon by podle něj ohrozil investice za desítky miliard korun na všech pražských brownfieldech. „Jsou postaveny právě na těch pražských stavebních předpisech, a ne na nějakých imaginárních neutrálních předpisech ministerstva. Pokud se tohle stane, tak to město to skutečně vrátí o 15 let zpět. To by byla opravdu ekonomická katastrofa,“ řekl Boháč.
