Koronavirová krize dopadá i na ty nejmenší, dětem chybí spolužáci, mají strach z nákazy u sebe nebo svých blízkých a obávají se i toho, že rodiče přijdou o zaměstnání. Podle lékařů přibývá u dětí úzkostí a prohlubují se vážné psychické poruchy. Proto doporučují, aby s nimi rodiče o situaci mluvili.
Epidemie prohlubuje úzkosti u dětí, mají strach, že rodiče přijdou o práci
Samoživitelka Jaroslava přišla kvůli koronavirové krizi o práci. K tomu se u její čtrnáctileté dcery zhoršily deprese, sebepoškozování i porucha osobnosti. „Psychickou poruchu, kterou dcera má, to vystřelilo do výšin. Jak jsem i já dostávala strach a vše jsem dezinfikovala, pak už byla v takové panice, že už ani sama nechtěla ven,“ popisuje Jaroslava psychické zhoršení své dcery. Dostala strach, co s ní bude, když se matka nakazí a půjde do nemocnice.
Místo do školy tak v září nastoupila na dětskou psychiatrii, kde se léčila přes měsíc. „Získala režim, který jsem já v těch depresích nebyla schopná udržet. Našla kamarádky, kterým může říct, že se nachází v takové a makové sociální situaci,“ hodnotí matka.
Podle klinické psycholožky z Asociace klinických psychologů ČR Martiny Pastuchové je nutné udržovat zdravou vazbu s někým blízkým a setkávat se aspoň ve dvou či třech lidech. „Zažila jsem v ambulanci dívčinu, které se ztratil režim a ona se dostala do takové pasti, že začala mít poruchy myšlení,“ přibližuje psycholožka.
Na psychiatrické klinice v Motole je momentálně čtyřicítka dětí. Zhruba třetinu z nich trápí úzkosti, u některých i kvůli koronaviru. „Mají strach zejména o rodiče, když pracují ve zdravotnictví. Vídáme, že mají obavu, že nemohou chodit do školy a uteče jim, že pak nebudou zvládat,“ vysvětluje vedoucí lékař dětské psychiatrické kliniky v motolské nemocnici Jakub Kerner.
Nápor na krizové linky
Nárůst psychických potíží u dětí potvrzují i krizové linky, kde narostl počet hovorů o sto dvacet procent. I proto vzniká řada materiálů, jak s dětmi o koronaviru debatovat. „Nebojte se o tématu s dětmi mluvit. Nejenom, když se to týká bezprostředně rodiny, otevřeně hovořte o tom, co epidemie znamená. Děti jsou vyděšené z toho, co se na ně valí,“ popisuje pediatrička a primářka dětského oddělení hořovické nemocnice Mahulena Exnerová.
Podle ministerstva zdravotnictví by měla pomoci i síť krizových center. Teď se nastavuje jejich systém i financování. Zároveň resort doporučuje obracet se na zavedené linky.
- Linka bezpečí 116 111
- Locika 734 441 233
- Dětské krizové centrum 777 715 215
Co si lidé myslí o zavřených školách
Podle exkluzivního průzkumu pro Českou televizi, který provedla agentura STEM/MARK ve středu a čtvrtek, souhlasí s uzavřením základních škol asi polovina respondentů. Proti je něco málo přes třetinu.
Vláda původně předpokládala návrat žáků prvního stupně od 2. listopadu, nakonec slib ale odvolala. S prodloužením uzavírky souhlasí zhruba šedesát procent oslovených. Častěji jde o lidi, kterým je 60 a více let a také o ty, které krize ekonomicky nezasáhla, popřípadě příznivce vládních stran.
Z respondentů, kteří souhlasí s odkladem otevření škol, by necelá pětina podpořila návrat dětí do lavic v polovině listopadu. 27 procent se přiklání ke konci listopadu nebo začátku prosince, 14 procent pak k lednu. Podle dvou pětin oslovených by se žáci měli vrátit do tříd později, až se epidemická situace zcela uklidní.