Poslanci v pátek schválili vládní návrh na změnu zákona o investičních pobídkách. Ve stavu legislativní nouze dolní komora odsouhlasila také další vládní předlohu reagující na epidemii nového koronaviru, která se týkala insolvencí a exekucí. Sněmovna se na své páteční schůzi věnovala i novele zbraňového zákona a zákonu o zavedení náhradního výživného.
Podnikům, které prokážou, že v důsledku šíření nákazy koronaviru nemohou do tří let splnit všeobecné podmínky schválené investiční pobídky, bude moci ministerstvo průmyslu a obchodu prodloužit lhůtu až o dva roky. Počítá s tím změna zákona, kterou v pátek ve stavu legislativní nouze a ve zrychleném režimu schválila sněmovna. Nyní ji dostane k projednání Senát.
Změna by se měla týkat příslibů o investičních pobídkách získaných od roku 2018. Pokud by se pravidla nezměnila, byly by podle důvodové zprávy ohroženy projekty v celkové hodnotě zhruba 60 miliard korun. Legislativa platná do července 2012 možnost prodloužení o dva roky obsahovala.
Exekuce a insolvence
V souvislosti s koronavirovou krizí dolní komora schválila i úpravu legislativy v oblasti insolvencí. Jde o upravovací návrh z dílny ministerstva spravedlnosti. Novela má prodlužit efekt insolvenčních opatření. „Zavádí také nové opatření ke snížení administrativní zátěže insolvenčních soudů,“ vysvětlila ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO), která ji v dolní komoře představila.
Například podnikatelé a firmy v přechodných hospodářských potížích by na sebe podle návrhu nemuseli podávat až do konce června příštího roku insolvenční návrh.
Podnikatelům a firmám v dočasných potížích způsobených opatřeními k omezení šíření koronaviru by novela dala možnost nadále žádat insolvenční soud o mimořádné moratorium ke své ochraně před věřiteli. Jestliže soud moratorium vyhlásí, dlužník bude moci namísto dříve splatných závazků přednostně hradit nově vzniklé závazky bezprostředně související se zachováním provozu jeho podniku. Firmy v reorganizaci navíc budou moci požádat insolvenční soud o dočasné přerušení plnění reorganizačního plánu. Nebude tedy hrozit přeměna reorganizace v konkurz.
K úpravě by mohlo dojít i v oblasti exekucí. Do konce února by mohly být pozastaveny až na výjimky exekuce movitých věcí. Ústavně-právní výbor k nim navrhl připojit i nucené dražby nemovitostí. Předseda výboru Marek Benda (ODS) požaduje zkrácení období do konce ledna.
Poslanci se na schůzi zabývali i předlohou, jež by uzákonila takzvaný chráněný účet. Měl by zabránit případné neoprávněné exekuci nezabavitelných peněz. Piráti při pátečním druhém čtení opět navrhli zapracovat do poslanecké novely místní příslušnost exekutorů. Od poslanců se sešly i další úpravy, sněmovna tak bude předlohu schvalovat patrně v listopadu.
Zbrojní průkaz bude i nadále na 10 let
Platnost zbrojních průkazů pravděpodobně zůstane desetiletá. Nezkrátí se na polovinu, jak navrhovala vláda v novele zbraňového zákona. Právo mít zbraň bude zákonem výslovně zaručeno. Schválila to sněmovna. Novelu, která zavede do českého práva kvůli sporné zbraňové směrnici EU nové kategorie zbraní, nyní dostane k projednání Senát.
Poslanci do novely vložili ustanovení, podle něhož právo nabývat, držet a nosit zbraň je zaručeno za podmínek stanovených tímto zákonem. Ustanovení je reakcí na odzbrojovací tendence v rámci EU.
Schválili i zákaz zakládání a organizování paramilitárních ozbrojených skupin k prosazování politických nebo ideologických cílů. Poslanecká předloha, která nyní zamíří k posouzení do horní komory, také zavádí dobrovolné kurzy střelecké přípravy. Účastníci kurzu by spadali do zálohy k zajištění bezpečnosti a obrany státu.
Zákaz paramilitárních ozbrojených skupin by zahrnoval podle poslanecké předlohy i jejich vyzbrojování a účast v nich. Za porušení zákona by hrozila pokuta až 200 tisíc korun a zákaz nakládání se zbraněmi.
„Činnost takových uskupení je neslučitelná s demokratickou podstatou České republiky coby právního státu,“ napsali autoři v důvodové zprávě. Sněmovna zamítla poslanecké úpravy, které by ustanovení o zákazu ozbrojených skupin zrušily nebo zmírnily.
Zbraňová legislativa reaguje na nová unijní pravidla držení zbraní. Vládní novela rozšiřuje mimo jiné jejich kategorie. Tlumiče hluku výstřelu a zaměřovače pro noční vidění už by neměly patřit mezi zakázané doplňky zbraní.
Společná sbírka vyhlášek obcí a krajů
Sbírka obecních a krajských vyhlášek asi začne fungovat od roku 2022. Bylo by to o rok později, než navrhovala vláda. Poslanci by o tom měli rozhodnout v listopadu. Sněmovna chce lhůtu prodloužit kvůli tomu, aby kraje a obce stihly připravit a do sbírky vložit už vydaná nařízení. Poslanci hnutí STAN v pátek navrhli, aby platnost krajských a obecních vyhlášek nebyla podmíněna zveřejněním ve sbírce.
Vládní návrh předpokládá vytvoření Sbírky právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů. Krajské a obecní úřady by v této sbírce měly nové právní předpisy vyhlašovat. Měly by mít také povinnost tam postupně zanést dokumenty platné již před zavedením informačního systému.
Na listopad sněmovna zřejmě posunula také schvalování zavedení státního výživného za neplatiče alimentů. O úpravy vládní předlohy se podle jejího projednávání v pátečním druhém čtení snaží Piráti. Chtějí zrušit ustanovení, podle kterého by stát vyplácel náhradní výživné nejvýše dva roky. Výše dávky by se podle pirátské strany měla odvíjet od životního minima. Podle vládního návrhu by měla činit maximálně 3 tisíce korun měsíčně. Proti náhradnímu výživnému se ale staví část poslanců, zejména ti z ODS.
