O výsledku státních maturitních testů rozhodnou procenta, známky skončí

Maturanty čeká od příštího jara změna. Státní maturitní testy se totiž nebudou známkovat. Hodnotit se budou jen slovy „uspěl“ či „neuspěl“ podle procenta zvládnutých úkolů. Hranici úspěšnosti v testech bude určovat ministerstvo školství a Cermat, který má státní zkoušky na starosti, ji uvede v testových sešitech.

Změna vyplývá z nové úpravy vyhlášky k maturitám, kterou podepsal ministr školství Robert Plaga (za ANO). Vyhláška začala platit od čtvrtka.

Ministerstvo novelu připravilo v souvislosti se změnou školského zákona, podle níž maturitní testy zůstanou od jara jedinou částí maturit organizovanou státem. Ústní a písemné zkoušky z jazyků se přesunou do škol.

Odklon od hodnocení stupni prospěchu v případě testů zdůvodnil úřad tím, že mají ověřovat minimální úroveň znalostí potřebnou k maturitě. Testy mají být podmínkou k získání maturity, ale prospěch má podle vyhlášky tvořit hodnocení ze školní maturity. Podle ministerstva by to mělo přiblížit obsah zkoušky k tomu, co se učí v různých oborech vzdělávání.

Hranici úspěšnosti uvede Cermat v zadání testů

Součástí hodnocení testů bude procentní úspěšnost žáka, která se bude uvádět v protokolu o výsledcích testů maturanta. Hranici úspěšnosti v testech bude určovat ministerstvo školství a Cermat, který má státní zkoušky na starosti, ji uvede v testových sešitech. Ti, kdo si vyberou státní maturitu z matematiky, z ní stejně jako dosud budou dělat pouze test. Celkové hodnocení z češtiny nebo cizího jazyka bude tvořit ze 40 procent známka ze slohu a z 60 procent z ústní zkoušky ve škole.

Dosud se hodnotily všechny tři části zkoušky známkami, z nich se pak vypočítala celková známka z předmětu. V cizím jazyce činilo hodnocení testu polovinu celkového výsledku, ústní a písemná část po čtvrtině. V češtině měly všechny části stejnou váhu. V matematice byla známka z testu.

Státní, neboli společná část maturit se skládá povinně z češtiny. Druhý předmět si studenti mohou vybrat z matematiky nebo cizího jazyka, kterému dává většina přednost. Zákon do letošního léta předpokládal, že od jara příštího roku začne být maturita povinná ze všech tří předmětů, Plaga ale prosadil změnu, která zachovává dosavadní stav. Zároveň ponechává státu jen testy; písemnou a ústní část zkoušek z jazyků vrací do škol, budou ale stále povinnou součástí takzvané společné části maturit.

Ministerstvo v přechodném ustanovení stanovilo, že vyhlásit kritéria zkoušek mají ředitelé letos do 29. října. Podle zákona by to jinak měli udělat sedm měsíců před začátkem maturit, maturity by tak ale příští rok začaly později než obvykle.

Návrh i načasování novely vyhlášky kritizovala předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová nebo spolek Učitelská platforma. Proti změnám v maturitách se vyjádřil i předseda Asociace češtinářů Josef Soukal. Podle něj povedou úpravy ke snížení úrovně a objektivity zkoušky. Naopak předsedovi Unie školských asociací CZESHA Jiřímu Zajíčkovi přišel záměr ministerstva v pořádku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Programy pro bývalé vězně jsou přetížené

Dostupnost programů, které pracují s odsouzenými, je kritická. Shodují se na tom nevládní organizace v oblasti vězeňství. Jde přitom o klíčový nástroj, který může zabránit recidivě. Na hranici kapacit jsou neziskové organizace i Probační a mediační služba. Tu chce vláda posílit.
před 7 mminutami

Sněmovna bude v září finišovat na posledních zákonech

Více než stovka návrhů zákonů zůstane v tomto volebním období neprojednaná. Poslanci se totiž plánují zatím sejít už jen kvůli vratkám ze Senátu. I některé předlohy, o kterých vláda mluvila jako o prioritách, sněmovna nakonec projednat nestihla. Členové kabinetu to zdůvodňují také situací v dolní komoře parlamentu, kdy jednání často provázely dlouhé projevy opozičních politiků. Ti koalici naopak kritizovali za využívání pevného hlasování u některých norem.
před 9 hhodinami

Na Masarykově nádraží začne týdenní vlaková výluka

Na pražské Masarykovo nádraží nebudou od soboty jezdit vlaky. Důvodem týdenní výluky je instalace nového zabezpečovacího zařízení, které je součástí modernizace stanice. Do pátku 1. srpna večer proto budou regionální spoje končit na jiných pražských nádražích, zejména na hlavním. Omezení provozu se týká mimo jiné příměstských vlaků mezi Prahou a Kolínem.
před 10 hhodinami

Rekonstrukce německé železnice dopadne i na české cestující

Začíná rozsáhlá rekonstrukce železniční sítě v Německu, která se dotkne také české osobní a nákladní dopravy. Po dobu devíti měsíců bude v Berlíně čekat na cestující na německý sever objízdná trasa. Na přestup z českého vlaku do rychlíku německých drah budou mít cestující přibližně půl hodiny. Cesta po delší objízdné trase z Berlína až do Hamburku potrvá o 45 minut déle. Ceny jízdného by se neměly oproti dosavadnímu stavu zásadně měnit.
před 10 hhodinami

Novela zákona zavede tresty za propagaci komunismu

Až pětileté vězení za propagaci komunismu. Změna v trestním zákoníku začne platit od příštího roku a má zaručit stejné postihování jako v případě nacismu. Zákaz se podle autora pozměňovacího návrhu Martina Dlouhého (TOP 09) dotkne aktivní činnosti jednotlivců, nikoliv třeba historických budov. Podle odborníků bude klíčové, jak zákon vyloží soudy. KSČM novelu už dříve označila za účelovou.
před 10 hhodinami

Česko o humanitární krizi v Gaze nemlčí, míní Bartošek

Česko nemlčí ani nestojí stranou, prohlásil v souvislosti s humanitární krizí v Pásmu Gazy místopředseda sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL). „Ministerstvo zahraničí opakovaně jednalo o tom, aby bylo otevřeno mnohem více humanitárních koridorů, aby se k potřebným humanitární pomoc dostala,“ řekl s tím, že tuzemsko „možná nedělá velká veřejná gesta, ale dělá reálnou poctivou diplomacii“. V pořadu Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníkovou také zmínil, že Česko do Gazy distribuovalo humanitární pomoc za dvaadvacet milionů korun.
před 10 hhodinami

Vývoz českého vojenského materiálu meziročně prudce stoupl

Vývoz vojenského materiálu z Česka vzrostl loni meziročně o asi 86 procent a dosáhl přibližně 91 miliard korun. Vyplývá to z výroční zprávy o zahraničním obchodu s vojenským materiálem za rok 2024, kterou zveřejnilo ministerstvo průmyslu a obchodu. Ministerstvo udělilo podle dokumentu loni 1678 licencí k vývozu vojenského materiálu do 95 zemí v hodnotě skoro 105,3 miliardy korun.
před 12 hhodinami

Šéfka pražského městského soudu podala trestní oznámení kvůli zakázkám soudu

Interní audit na Městském soudě v Praze odhalil nesrovnalosti ve veřejných zakázkách, podle jeho zadavatelky a předsedkyně instituce Jaroslavy Pokorné jde o nestandardní postupy při zadávání a realizaci, zejména pak v oblasti správy a údržby jednoho z objektů ve správě soudu. Pokorná proto odvolala dlouholetého ředitele správy soudu Michaela Mrzkoše a podala trestní oznámení. Mluvčí pražských žalobců ČT potvrdil, že ho evidují a zabývají se jím.
před 12 hhodinami
Načítání...