Změna vyplývá z nové úpravy vyhlášky k maturitám, kterou podepsal ministr školství Robert Plaga (za ANO). Vyhláška začala platit od čtvrtka.
Ministerstvo novelu připravilo v souvislosti se změnou školského zákona, podle níž maturitní testy zůstanou od jara jedinou částí maturit organizovanou státem. Ústní a písemné zkoušky z jazyků se přesunou do škol.
Odklon od hodnocení stupni prospěchu v případě testů zdůvodnil úřad tím, že mají ověřovat minimální úroveň znalostí potřebnou k maturitě. Testy mají být podmínkou k získání maturity, ale prospěch má podle vyhlášky tvořit hodnocení ze školní maturity. Podle ministerstva by to mělo přiblížit obsah zkoušky k tomu, co se učí v různých oborech vzdělávání.
Hranici úspěšnosti uvede Cermat v zadání testů
Součástí hodnocení testů bude procentní úspěšnost žáka, která se bude uvádět v protokolu o výsledcích testů maturanta. Hranici úspěšnosti v testech bude určovat ministerstvo školství a Cermat, který má státní zkoušky na starosti, ji uvede v testových sešitech. Ti, kdo si vyberou státní maturitu z matematiky, z ní stejně jako dosud budou dělat pouze test. Celkové hodnocení z češtiny nebo cizího jazyka bude tvořit ze 40 procent známka ze slohu a z 60 procent z ústní zkoušky ve škole.
Dosud se hodnotily všechny tři části zkoušky známkami, z nich se pak vypočítala celková známka z předmětu. V cizím jazyce činilo hodnocení testu polovinu celkového výsledku, ústní a písemná část po čtvrtině. V češtině měly všechny části stejnou váhu. V matematice byla známka z testu.
Státní, neboli společná část maturit se skládá povinně z češtiny. Druhý předmět si studenti mohou vybrat z matematiky nebo cizího jazyka, kterému dává většina přednost. Zákon do letošního léta předpokládal, že od jara příštího roku začne být maturita povinná ze všech tří předmětů, Plaga ale prosadil změnu, která zachovává dosavadní stav. Zároveň ponechává státu jen testy; písemnou a ústní část zkoušek z jazyků vrací do škol, budou ale stále povinnou součástí takzvané společné části maturit.
Ministerstvo v přechodném ustanovení stanovilo, že vyhlásit kritéria zkoušek mají ředitelé letos do 29. října. Podle zákona by to jinak měli udělat sedm měsíců před začátkem maturit, maturity by tak ale příští rok začaly později než obvykle.
Návrh i načasování novely vyhlášky kritizovala předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová nebo spolek Učitelská platforma. Proti změnám v maturitách se vyjádřil i předseda Asociace češtinářů Josef Soukal. Podle něj povedou úpravy ke snížení úrovně a objektivity zkoušky. Naopak předsedovi Unie školských asociací CZESHA Jiřímu Zajíčkovi přišel záměr ministerstva v pořádku.