Zavření škol je pro nás těžké. Pokud máme navyšovat kapacity, je to jako nosit cedníkem vodu, říká šéf nemocnice

Nově oznámená opatření, převážné přesun prvního stupně základních škol na distanční výuku, znamenají pro nemocnice komplikace. V pořadu Interview ČT24 to řekl ředitel Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN) David Feltl. Podle něj se ale nemocnice dokáže přeorganizovat a situaci vyřešit.

Video Interview ČT24
video

Interview ČT24: ředitel VFN David Feltl

Zdroj: ČT24

„Pokud máme obecně navyšovat kapacity a zároveň se zavřou základní školy, tak to je trochu jako nosit cedníkem vodu,“ komentoval Feltl uzavření prvního stupně základních škol. Ale i to se snaží nemocnice nějak vyřešit. Podle něj bude probíhat výuka na jedné z klinik nemocnice, kde se o děti budou starat pedagogové, kteří normálně vyučují hospitalizované děti. Zaměstnanci mají možnost svoje dítě do improvizované školy dát, nebo zůstat doma.

Uzavření škol bylo oznámeno v pondělí na pozdní tiskové konferenci po jednání vlády, mělo by platit od středy 14. října do 2. listopadu. Feltl tvrdí, že uzavření prvního stupně s řediteli nemocnic dopředu nikdo neprojednal.

„V zásadě jsme tuhle informaci pouze dostali a museli jsme se s ní nějak vypořádat. V tuhle chvíli si s tím umíme nějak poradit. Byli jsme ujištěni, že uzavření škol by mělo být opravdu do 2. listopadu za každou cenu,“ řekl.

Podle Feltla se zástupci ministerstva zdravotnictví s řediteli nemocnic během úterka již dvakrát sešli a uzavření škol jim vysvětlili. „Pan ministr Prymula nám ukázal graf, který znázorňoval to, že děti a mládež jsou údajně největší přenašeči. Neměl jsem šanci si ten graf prostudovat, ale pokud mi to ukazuje ministr zdravotnictví a hlavní epidemiolog, tak mi nezbývá, než tomu věřit,“ uvedl.

Ředitelé byli také seznámeni s různými scénáři, které by mohly nastat při dalším zvýšení reprodukčního čísla. Na základě těchto modelací existují předpoklady, jakou zátěž by to znamenalo pro zdravotní systém.

Na nouzové fungování zatím nebudeme muset přejít

Feltl se domnívá, že do nouzového režimu nebude muset nemocnice přejít. V nejhorším případě by se podle něj daly na léčbu pacientů s nemocí covid-19 využít všechny jednotky intenzivní péče. „Pokud bychom zastavili jakoukoliv jinou péči kromě covidu, tak máme 75 ventilátorů. Hypoteticky tedy můžeme ventilovat 75 pacientů, ale odmítám myšlenku, že to nastane,“ říká.

„Na základě našeho pozorování a možností si narýsujeme nějaký scénář, co jsme schopni obsloužit a co jsme schopni během krátké doby uvolnit. Na převezení pacienta v těžkém stavu stačí jeden telefonát,“ doplnil Feltl k fungování nemocnice.

V nejhorším možném případě se podle Feltla dá prakticky celá nemocnice otočit jenom na covidovou péči. Nedává to ale prý příliš smysl, protože nadále bude potřeba řešit i jiné věci než koronavirus. Pacienti s jiným onemocněním, úrazy a podobně budou také potřebovat zdravotní péči.

Kdyby hypoteticky nastal takzvaný italský scénář, existují standardní a doporučené postupy, jak pacienty třídit a jakou jim poskytovat péči. „My jsme převzali německý postup, který máme u nás k dispozici. Umíme dobře roztřídit, komu dát takovou či takovou léčbu,“ konstatoval Feltl.

Obezita je obrovským rizikovým faktorem

Podle Feltla je možné už předem poznat pacienta, který bude pravděpodobně potřebovat intenzivní péči. „Úplně stručně a laicky, jsou to primárně obézní pacienti s přidruženými chorobami. Obezita je obrovským rizikovým faktorem, k tomu cukrovka, vysoký tlak, nějaké onemocnění plic z předchozí doby – to jsou modelově rizikoví pacienti,“ vysvětlil.

Možnost péče o rizikové osoby se oproti jaru výrazně zlepšila, tvrdí Feltl. Podle něj už mají lékaři o něco víc vědomostí o tom, jak vést péči, ale i o viru samotném. I dostupnost léků, které pomáhají při léčení, je mnohem lepší. „Teď je remdesivir v zásadě pro všechny pacienty dostupný, to je opravdu dramatická změna oproti jarní situaci. Máme i jiné léky, které pomáhají.“ Ochranných pomůcek pro zdravotníky je dle ředitele oproti jaru také mnohem více.

Výpomoc mediků je strašně důležitá, říká Feltl

Některé nemocnice, včetně všeobecné fakultní v Praze, byly již kvůli rostoucímu počtu nakažených zdravotníků nuceny omezit běžnou péči. Do služby proto museli nastoupit studentky a studenti lékařských fakult.

„Neobešli bychom se bez nich na odběrových místech. Kvalifikovanou práci sice nemůžou dělat žádnou, ale i tak jsou opravdu strašně důležití. Už jenom to, že naše sestry specialistky musí dělat tu nekvalifikovanou práci – otáčet pacienta a tak podobně –s tím může medik pomoci. Sestry mohou pak dělat svoji kvalifikovanou práci,“ okomentoval ředitel VFN rozhodnutí vlády povolat nemocnicím na pomoc mediky.

Feltl tvrdí, že oproti jaru už jsou medici zkušenější a vědí, do čeho jdou. „Myslím, že to pro ně může být i celkem zábavné, ale hlavně extrémně poučné.“

Příští dva týdny nebudou úplně příjemné

Příští dva týdny nebudou podle ředitele Feltla úplně příjemné a je potřeba se na to připravit. Tvrdí ale, že k takzvanému italskému scénáři nedojde. Opravdu ale přibývají pacienti i nakažení zdravotníci a poměr mezi nimi nebude úplně optimální, říká.

„Já bych byl opravdu nejvíc rád, kdyby ta opatření fungovala. Chci věřit tomu, že jsou postavená na nějakém racionálním základě –⁠ mám data, vyhodnotím je a řeknu, zavřu to či ono –⁠ a ono to zafunguje. To by nám nejvíc pomohlo,“ zakončil Feltl.