Za nedodržování hygienických pravidel lidé platí pokuty. Za porušení karantény hrozí vězení

5 minut
Události: Dodržování pravidel během koronavirové pandemie
Zdroj: ČT

V souvislosti se stávajícím posilováním protikoronavirových opatření se také očekává větší nasazení policie, která bude dodržování pravidel kontrolovat. Vedle povinnosti nošení roušek ve vymezených případech dohlíží třeba i na to, aby provozovatelé hospod a barů zavřeli ve 22 hodin. Policisté případy řeší hlavně domluvou, udělit však mohou pokuty do deseti tisíc korun.

Policie dosud sice může udělit pokuty v řádech jednotek tisíc, ve správním řízení u některých případů ale může padnout částka až tři miliony. Vážnější prohřešky, například nedodržování povinné karantény, mohou skončit i vězením nebo podmíněným trestem. 

„Policie kontroluje pravidelně. Každý den je to kolem čtyř až pěti tisíc kontrol. Těch porušení nebo přestupků je kolem 150 denně,“ okomentoval práci policie ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).

Například strážníci v Praze evidují přes šest tisíc prohřešků, hlavně v hromadné dopravě. Rozdali 181 pokut. Ve většině případů se ale snaží policisté řešit situaci domluvou. „Teoreticky lze uložit pokutu až do výše 10 tisíc korun na místě, nicméně v reálu se částky pohybují zhruba mezi 150 až 200 korunami,“ vysvětluje ředitel pražské městské policie Eduard Šuster.

Ne vždy je ale domluva možná. Někdy lidé odmítají uposlechnout výzvy a v krajních případech jsou i agresivní. „Pokud je ta situace vyhrocená, ať zavolají na linku 158, případně 156,“ radí mluvčí policie Ondřej Moravčík například členům ostrahy v obchodech nebo nákupních centrech. Hlavně oni se dostávají do konfliktů s lidmi, kteří nerespektují pravidla.

Podle advokátky Dagmar Raupachové ochranka „v žádném případě nesmí použít násilí“, to má nechat na policii. A totéž platí i v případě nedodržování pravidel v hromadné dopravě. „Dopravní podnik může pouze lidi vyzvat, aby si roušku nasadili.“ 

Za porušení karantény hrozí i vězení

Karanténní opatření hlídá vedle policie také hygiena. Například nakažené Renátě Gažové v květnu nařídila zůstat doma. Žena přesto jela k nemocnici pro matku, byla v obchodě a vzala si taxík. „Nikomu jsem nechtěla ublížit,“ hájí se.

„Informace poskytnuté krajskou hygienickou stanicí byly velmi rozsáhlé a mohlo dojít k tomu, že obžalované nebyly všechny zcela jasné,“ komentovala případ soudkyně Okresního soudu v Novém Jiříně Ivana Šostáková. 

Gažová nakonec dostala tříletou podmínku. Soud zohlednil, že žena nikoho dalšího nenakazila. V jiných případech by ale postihy mohly být mnohem horší. Porušení karantény by se mohlo posuzovat jako těžká újma na zdraví nebo dokonce jako vražda.

Pokud by se nějaká osoba vědomě dopouštěla šíření nakažlivé nemoci s tím, že by došlo k následku na zdraví, pak by to byla buďto těžká újma na zdraví, či mohla by to být i vražda.
Jaromír Parobek
advokát

Přísněji teď policie dohlíží i na restaurace a bary. Provozovatelé musí zavírat už v deset, zajistit dezinfekci a pouštět hosty jen podle počtu židlí. 

Za roušku odpovídá primárně host. V baru ji musí mít, pokud nesedí a nekonzumuje. Majitel nebo personál má podle právníků lidi vyzvat, aby si roušku nasadili. Když odmítnou, může je požádat, aby podnik opustili. V případě problémů pak raději volat policii. 

  • Jde o zákonné opatření a platí tedy povinnost se mu podrobit. Dotčení mají nahlásit adresu, na které karanténu stráví. Tou nemusí být místo trvalého bydliště.
  • Podstatou karantény je zamezení šíření nemoci. Lidé proto mají v maximální míře omezit kontakt s okolím: přestat chodit do práce nebo do školy, nezvat si návštěvy a nákupy si zařídit přes známé nebo přes internet.
  • Člověk odkázaný sám na sebe bez dalších možností na nezbytně nutnou dobu na nákup může. Pokud je v domácnosti víc místností, měl by jednu využívat jen člověk v karanténě. 
  • Porušením pravidel je třeba výlet autem. Dále je to i kontakt s dětmi ve střídavé péči. Obecně při pochybnostech o tom, zda daná věc je, nebo není porušením karantény, bývá vodítkem otázka, zda je opravdu nezbytně potřebná.
  • Pobyt na zahradě nebo i vyvenčení psa možné je. Návštěva lékaře jen v akutních případech. Navíc by ji měla předcházet telefonická domluva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěSenátními kandidáty na ombudsmana jsou Jirsa a Kostolanská

Především volbou kandidátů na funkci veřejného ochránce práv se ve středu zabývá Senát. Ze šesti nominovaných, mezi něž patřili zástupce současného ombudsmana Vít Alexandr Schorm nebo bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, měli sněmovně navrhnout dva adepty. Česká konference rektorů už navrhla Schorma a právničku z úřadu ombudsmana Evu Kostolanskou. V prvním kole Senát žádného z kandidátů nezvolil, ve druhém vybral za adepty na ombudsmana Jaromíra Jirsu a právě Kostolanskou.
03:06Aktualizovánopřed 2 mminutami

Policie našla v bytě útočníka z Chřibské další zbraně

Při prohlídce bytu útočníka v Chřibské na Děčínsku našla policie další dvě střelné zbraně včetně střeliva. Při pondělním útoku měl u sebe pachatel čtyři zbraně. Zastřelil zaměstnance městského úřadu a šest dalších lidí utrpělo zranění, z toho byli tři policisté. Motivem jednání útočníka, který se pak zastřelil, bylo podle policie řešení osobních problémů, směřovaly ke konkrétnímu člověku, který pracoval na městském úřadě. Vyšetřovatelé dodali, že samotný motiv činu dál prověřují.
před 5 mminutami

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 14 mminutami

Kauza Čapí hnízdo trvá dlouho, míní Válková. Podle Pospíšila to není důvod k nevydání Babiše

Mandátový a imunitní výbor sněmovny začal řešit žádost o vydání premiéra Andreje Babiše (ANO) a předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD) ke stíhání. Šéfka výboru Helena Válková (ANO) uvedla, že výpovědi aktérů kauz ji nepřekvapily a utvrdily ji v některých postojích. Člen sněmovního ústavně-právního výboru Jiří Pospíšil (TOP 09) očekává, že rozhodování bude asi „mnohem více stranické“ než v jiných kauzách z minulosti. Řekli to v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 3 hhodinami

Ministerstvo chce pomoci školám se sociálně znevýhodněnými dětmi

Skoro pět procent dětí na základních školách patří mezi sociálně znevýhodněné – ať už vyrůstají v chudších nebo jinak složitějších rodinných poměrech. Ukazují to nová data ministerstva. To vidí pomoc v cíleném financování škol s těmito žáky.
před 6 hhodinami

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 7 hhodinami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 7 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 7 hhodinami
Načítání...