Povinná terapie pro vybodované řidiče se odkládá, návrh novely zákona o silničním provozu ji neobsahuje. Ministerstvo dopravy původně chtělo posílat na terapii řidiče, kteří po opakovaném páchání přestupků přišli o řidičské oprávnění. Kurzy zatím nyní mohou nařídit v konkrétních případech soudci či probační a mediační služba, konají se v Brně při Centru dopravního výzkumu (CDV). Podle jeho loňské studie jsou u absolventů kurzů průkazné změny v částech mozku, které souvisejí s empatií.
Vybodované řidiče-recidivisty zatím povinný terapeutický kurz mine, novela už s ním nepočítá
Ještě na podzim počítalo ministerstvo dopravy s tím, že budou terapeutické kurzy pro řidiče-recidivisty povinné, ale nyní je to již jinak. „V současném návrhu novely zákona o silničním provozu není povinnost absolvovat terapeutický kurz zakotvena,“ potvrdil České televizi mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka.
Původní návrh počítal s terapiemi pro všechny vybodované řidiče. „Pak jsme si uvědomili, že je to příliš široká skupina lidí, a chtěli jsme to omezit hlavně na řidiče, kteří jezdili pod vlivem alkoholu, drog, a na ty, kdo přišli o řidičský průkaz proto, že jezdí agresivně,“ ozřejmil dopravní psycholog Pavel Řezáč z CDV, které na přípravě novely spolupracovalo s ministerstvy dopravy a spravedlnosti.
Loňská implementační studie podle CDV ukázala u absolventů kurzu pokles nepovoleného chování během řízení. „Ke každému účastníkovi kurzu jsme v rámci výzkumu přiřadili do páru řidiče bez dopravních prohřešků se stejnými charakteristikami, jako je věk, pohlaví, vzdělání a tak dále, který ale nepodstupoval kurz. Pak jsme mohli porovnávat aktivitu v mozku těchto lidí při různých úkolech jednak mezi sebou a za druhé jsme také sledovali absolventy před kurzem a po něm. U lidí, kteří absolvovali kurz, jsme zaznamenali změny v centrech mozku, která jsou spojená s empatií,“ vysvětlil Řezáč.
Odborníci dlouhodobě upozorňují, že je Česko jedinou evropskou zemí, kde není žádná podoba terapeutického kurzu pro vybodované řidiče uzákoněna. V současnosti musí řidiči, kteří o oprávnění přišli, projít psychologickými testy a autoškolou.
„Autoškola učí znalosti a dovednosti související s řízením a psychotesty mohou jen do jisté míry odhalit pravděpodobnost, že se člověk bude chovat na silnici agresivně, nebo požije před jízdou alkohol nebo drogy,“ řekl Řezáč.
V Česku přijde o řidičský průkaz okolo 40 tisíc lidí za rok. Povinné terapie jim mohou v konkrétních případech nařídit soudci nebo probační a mediační služba. „Máme tam hlavně řidiče, kteří řídili pod vlivem drog, alkoholu a piráty silnic, kteří opakovaně páchají přestupky typu překračování rychlosti o 50 kilometrů, jezdí na červenou a podobně,“ doplnil Řezáč.
Do návrhu novely zákona o silničním provozu nyní zapracovává ministerstvo dopravy technické připomínky z legislativní rady vlády.
