Praha 10 jako jediná pražská část zvedla nájemné ve svých obecních bytech během koronavirové krize. Nájemníci museli smlouvy podepsat už před jejím vypuknutím v lednu. Opatření ale naběhlo v jejím průběhu a podle mnoha obyvatel to zhoršilo jejich situaci. V bytech totiž bydlí především sociálně slabí, senioři, samoživitelky a mladé rodiny. Tématu se věnovala Olga Dabrowská z týmu Reportéři ČT.
Žádné ústupky během pandemie, Praha 10 zvedla nájemné
Reportéři ČT: Krizové zdražení (zdroj: ČT24)
Většinu nájemních bytů městské části Praha 10 obývají sociálně slabí občané, senioři, samoživitelky, nízkopříjmové rodiny, mladí obyvatelé startovacích bytů, handicapovaní a další. Jejich situace se mohla ještě zhoršit letos na jaře, když kvůli koronavirem způsobené krizi přišli o část svých příjmů. Navíc jim jejich obecní úřad od 1. dubna zdražil nájemné o 20 %, ze 111 na 140 Kč za metr čtvereční.
Starostka Prahy 10 a senátorka Renata Chmelová (koalice VLASTA) vysvětlila, že všichni noví nájemníci, kteří od minulého roku uzavírali smlouvu, ji uzavírali za tuto částku. V druhé fázi potom přistoupili k dorovnání té ceny u dlouhodobých nájemníků, kteří v městské části bydlí.
„Desítka“ na nových cenách trvala i po vypuknutí pandemie. Podle zastupitele Prahy 10 Tomáše Peka (TOP 09) navíc zvyšování nájmu v městské části nebylo předem projednáno a nedošlo k žádné analýze, k žádnému posouzení, zda v bytech opravdu převážně žijí lidé z těch nižších sociálních struktur. Také nechápe, proč je stejná výše nájemného na lukrativních místech jako na místech mnohem horších.
Zastupitelstvo nájemné řešit nechtělo
Do čela rozčarovaných nájemníků se postavila samoživitelka Pavlína Adamčíková a přišla na zasedání zastupitelstva, kde opozice navrhla snížení nájmu na původní výši. Tento bod se však nedostal ani na program.
Vedení městské části odkazuje obyvatele z obecních bytů, aby žádali stát o dávky sociální podpory či příspěvky na bydlení. „Jenže i paní senátorka, která je současně starostkou a pobírá dva platy, v Senátu hovoří o tom, že na to lidé nedosáhnou, ale přitom svoje lidi na desítce do tohoto kroku nutí,“ zlobí se zastupitelka Prahy 10 Ivana Cabrnochová (Starostové pro Prahu-Zelená pro 10).
„Už když jsme stavěli ta nová pravidla, tak jsme nejenom kontaktovali Platformu pro sociální bydlení, ale mluvili jsme i s Úřadem práce, s paní ředitelkou, a potvrdili jsme si, že ta cena, těch 140 korun, je cena naprosto v pořádku. A hodně těchto lidí samozřejmě má příspěvky, případně používáme institut zvláštního určení, že třeba peníze na nájem jdou přímo na účet městských částí,“ vysvětlil důvody pro nové rozhodnutí místostarosta Prahy 10 Petr Beneš (Česká pirátská strana).
Paní Adamčíková si ale myslí, že nájemník v tomto případě poslouží v podstatě jako prostředník, který je jenom využit pro přenášení peněz z jedné kasy do druhé.
Kritický hlas pak zní od prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy. Systém prý na zvětšení počtu lidí čerpajících dávky není připraven, nejsou úředníci, nejsou na to peníze v rozpočtu, žádosti by se projednávaly měsíce, a ne dny.
Ani krize rozhodnutí radnice nezměnila
Radnice se rozhodla ke zvýšení nájemného přistoupit v lednu s tím, že nový předpis začne platit 1. dubna. Své rozhodnutí nezměnila, i když mezitím vypukla koronavirová krize a vláda schválila moratorium, které zvyšování nájemného zakazuje. Toto moratorium ovšem začalo platit až poté, co radnice zvýšení provedla. Cenové moratorium na nájemné z bytů má sloužit jako ochrana pro ty nájemníky, kteří i v současné složité době zvládají platit nájem.
Ale už předtím ministerstvo vnitra přijalo opatření, díky němuž měly obce dokonce možnost v průběhu krize nájemné snížit.
Proč se radnice městské části Prahy 10 vydala jako jediný obvod v Praze opačným směrem? „My jsme si naprosto vědomí, že jsou to svým způsobem nepopulární opatření, ale jediná motivace, proč to děláme, je skutečně jít směrem toho udržitelného rozvoje,“ vysvětlila starostka.
Na udržitelný rozvoj to ale v samotných bytech moc nevypadá. Reportéři natáčeli v bytě seniorky Anny Dankové, která si stěžovala na chlad během zimních měsíců.
Místostarosta Beneš se pokusil nájemníky uklidnit dopisem, ve kterém jim vysvětlil, že pokud budou mít jakýkoliv problém, tak se nemusí bát, že budou vystěhování, nedostanou ani žádné penále, ale mohou si požádat o rozložení nájemného až na 18 měsíců.
Podle Cabrnochové splátkový kalendář dostane nájemníky do situace, kdy se zadluží, přiznají dluh a budou ho muset splácet. Nedosáhnou ale na státní podporu nebo přijde hodně později a budou před sebou valit dluh, který by normálně mít nemuseli.
„Peníze na bydlení jako obec nedostáváme nikde jinde. Takto je dostaneme pomocí příspěvků na bydlení, které dostanou lidé, a bytový fond takto dokážeme udržet dlouhodobě, dokážeme do něj investovat a dokážeme ho zkvalitňovat,“ hájí si návrh Beneš.
Právnička a ekonomka Ivana Spoustová ale před takovým postupem varuje. „Nejsem prognostik, abych mohla říct, co se stane, pokud se takovým případem budou řídit i jiné městské části a jiné obce v České republice, ale domnívám se, že v takovém případě by mohla být zátěž na sociální systém natolik veliká, že by mohlo dojít k jeho ohrožení, případně i k jeho kolapsu,“ řekla.
Zvýšené nájemné od dubna platí. Nespokojení obyvatelé se s tím ale nechtějí smířit. Píší petice, sbírají podpisy a 22. června se pokoušeli opět uspět i na zastupitelstvu. A opět neúspěšně. Další pokus plánují na konec prázdnin.