Sněmovna jednala o suchu. S ústavní ochranou vody počká na vládní předlohu

I když v Česku v posledních týdnech opakovaně prší, poslanci jednali na mimořádné schůzi o dlouhodobém suchu a ochraně vody. O schůzi požádalo hnutí Starostů a nezávislých společně s dalšími opozičními stranami. Podle nich jsou vládní opatření nedostatečná. Navíc je ve sněmovně k tématu řada návrhů, které se nedaří projednat. Ministři životního prostředí i zemědělství ale výtky odmítli. Debatu o poslaneckých návrzích na ústavní ochranu vody a půdy sněmovna odložila do září, chce vyčkat na vládní ústavní zákon.

Video Události
video

Události: Sněmovna jednala o suchu

Starostové se pro mimořádné jednání rozhodli kvůli tomu, že se dolní komora zatím nedostala k projednání jejich návrhů novel vodního zákona, přestože od jejich předložení uplynul více než rok. Podobně jsou na tom poslanecké návrhy tří ústavních novel, které se týkají ochrany vody a půdy.

Sněmovna program mimořádné schůze jednomyslně schválila. Na jednání však dorazila jen zhruba polovina poslanců. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) už dříve označil svolání mimořádného zasedání za zbytné. Vláda prosazuje úpravy v rámci vlastní novely vodního zákona, který na rozdíl od poslaneckých předloh má už za sebou první kolo i projednání ve výborech.

Lidovci chtějí lépe chránit půdní fond

Podle předsedy lidovců Mariana Jurečky chce KDU-ČSL hlavně více chránit půdní fond, aby nebylo možné na nejlepší půdě stavět logistická či nákupní centra, ale pouze stavby ve veřejném zájmu, jako jsou například vysokorychlostní tratě.

„Jasně říkáme, že na nejlepší zemědělské půdě nebude možné stavět logistická centra, nákupní centra, průmyslové zóny. Bude možné využít půdu pouze pro stavby ve veřejném zájmu, které není možné vést jinudy, například vysokorychlostní trať,“ řekl Jurečka.

Video Události, komentáře
video

Události, komentáře: Sněmovna jednala o suchu a ochraně vody

Mapovat meliorace

Další návrh lidoveckého předsedy se týká meliorací. Soustavy by podle něj měly být zaneseny do katastru nemovitostí. „Chceme, aby meliorace byly zmapovány a aby byly buďto zaslepeny, zrušeny, nebo využívány tak, aby neodváděly zbytečně vodu z půdy pryč,“ poznamenal. O věc by se podle něj měl starat Státní pozemkový úřad, aby nebyla k finanční tíži vlastníků půdy. 

Připomněl také, že KDU-ČSL loni navrhovala ústavní ochranu vody a půdy, vláda ale její návrh odmítla. Lidovci sepsali petici a posbírali více než 20 tisíc podpisů.

Podle opozice vláda nezasahuje dostatečně 

Vláda se podle opozičních politiků boji se suchem a erozí věnuje nedostatečně. V úvodu mimořádné schůze to řekli předseda klubu STAN Jan Farský i předseda Pirátů Ivan Bartoš.

Farský mimo jiné řekl, že takzvaná protierozní vyhláška je na ministerstvu životního prostředí připravena již od roku 2017, ale stále není schválená, aby mohla platit. Ministr Brabec řekl, že vyhláška bude platit od příštího roku. Farský míní, že i když nyní stát přikročí k razantním opatřením, bude to možná minutu před dvanáctou, ale spíš minutu po dvanácté.

Také Bartoš řekl, že podle názoru Pirátů se vláda dostatečně nevěnuje problémům s krajinou. Některé zákony, které to mají napravit, leží ve sněmovně a nejsou projednány dostatečně rychle, uvedl. „Půdu v České republice máme kvůli našemu způsobu hospodaření na většině území v hrozném stavu, a když to nenapravíme, tak v ní voda zůstávat nebude,“ prohlásil Bartoš.

Ministr Brabec kritiku opozice odmítl. Argumentoval tím, že kabinet připravil koncepce a desítky tisíc projektů. „Vláda nespala. Opravdu připravila desítky tisíc opatření, které nyní můžeme vidět, a také změnu legislativy,“ řekl ministr. Podle něj se realizuje dvanáct až patnáct projektů denně, mezi které patří i vodovody, kanalizace nebo budování malých vodních nádrží.

Ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) se razantně zastal farmářů a způsobu jejich hospodaření. Prohlásil, že ho jejich trvalé napadání rozčiluje. Odmítl například tvrzení, že by tuzemští zemědělci používali příliš pesticidů. Podle něj naopak jejich spotřeba v Česku klesla a nejvíc se jich spotřebuje ve Francii, Itálii a Německu. „Nenapadejte naše zemědělce, že nadužívají plošně pesticidy,“ prohlásil.

Využití dešťové vody

Sněmovna v prvním čtení zamítla návrh poslanců STAN, aby vodní zákon upřednostňoval zachytávání a shromažďování srážkových vod ze staveb a jejich následné využití. 

„Vody ubývá a zalévat kvalitní pitnou povrchovou či podzemní vodou je luxus, který si již nemůžeme dovolit,“ řekla za předkladatele poslankyně Jana Krutáková. Současný stav podle předkladatelů upřednostňuje vsakování dešťové vody a nepodporuje její využití.

Podle vlády je nesystémové předkládat samostatně takovou změnu legislativy, když je ve sněmovně vládní novela vodního zákona. Ta podle vlády upravuje problematiku vhodnějším způsobem. Poslanci tuto novelu projednali a odeslali ji do závěrečného schvalování.  

STAN stejně tak neuspělo s návrhem, který by rozšiřoval možnosti vyvlastňování nemovitostí i na účely staveb proti suchu. Vláda ho označila za nesrozumitelný, zmatečný a legislativně technicky vadný.

Právo na pitnou vodu 

Poslanci odložili do půlky září debatu o poslaneckých návrzích na ústavní ochranu vody a půdy a na právo na pitnou vodu. Chtějí vyčkat na vládní ústavní zákon, který slíbil předložit ministr Toman. Ten uvedl, že by chtěl do vládní předlohy zapracovat v nějaké míře i poslanecké návrhy.

Hnutí STAN navrhlo vložit právo obyvatel na pitnou vodu do Listiny základních práv a svobod. Ta by měla také stanovit, že vodní zdroje by byly ve veřejném užívání a spravoval by je stát. Zdroje pitné vody by měly sloužit v první řadě k zásobování lidí, a to udržitelným způsobem. 

KDU-ČSL by chtěla prosadit, aby v ústavě byla zdůrazněna potřeba šetrného využívání vodních zdrojů a půdy. Lidovci by chtěli o ústavní ochranu vody a půdy doplnit pasáž, podle níž „stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství“. Podobný návrh na ústavní ochranu vody a nerostného bohatství předložila i KSČM. Podle ní by v ústavě mělo být stanoveno, že voda, jakož i ostatní přírodní zdroje a přírodní bohatství, je ve vlastnictví České republiky.