Vláda povolí od 20. dubna obnovit provoz řemesel, farmářských trhů, prodejen automobilů. Bude také možné obnovit tréninkové aktivity profesionálních sportovců a malé svatby. O týden později se otevřou obchody do 200 metrů čtverečních, které nejsou ve velkých nákupních centrech. Po jednání kabinetu to oznámil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Ministr školství Robert Plaga (ANO) uvedl, že výuka ve školách se před prázdninami v plném rozsahu už neobnoví, částečně však ano. Proběhnou i přijímací a závěrečné zkoušky.
Od pondělí ožijí řemesla a farmářské trhy. Výuka bude bez omezení až po prázdninách, rozhodla vláda
- Počet potvrzených případů nákazy koronavirem v Česku stoupl od středeční půlnoci o 58 lidí. Dosud se nákaza potvrdila u 6359 pacientů.
- Od rána stoupl počet uzdravených z nemoci COVID-19 o 141 na 972. Od středeční půlnoci ale zemřeli další tři lidé.
- Lidem, kterým byla nařízena karanténa kvůli kontaktu s nakaženým a sami jsou bez příznaků, budou její trvání ukončovat praktičtí lékaři až po provedení vyšetření na přítomnost protilátek s negativním výsledkem.
- V řádu týdnů se podle náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly zřejmě zmírní pravidla pro vycestování za hranice. Diskutuje se podle něj hlavně o cestách v létě do Chorvatska a na Slovensko.
- Premiér Andrej Babiš (ANO) navrhne vládě zvýšit od června platby za státní pojištěnce o 500 korun. Podle něj bude potřeba do zdravotnictví dodat desítky miliard korun. Pojištěnců, za které platí zdravotní pojištění stát, je zhruba 5,9 milionu, jde o děti, seniory, nezaměstnané nebo vězně. Letos stát za každého z nich odvádí 1067 korun měsíčně.
- Svatby se mohou konat od pondělí 20. dubna. Ministerstvo vnitra zveřejnilo jejich podmínky: události se smí zúčastnit jen deseti lidí. Vedle snoubenců, kteří jediní nemusí mít roušky, se obřadu mohou účastnit jejich svědci a čtyři hosté. Limit totiž zahrnuje i oddávajícího a matrikáře.
- Ministr vnitra a šéf Ústředního krizového štábu Jan Hamáček (ČSSD) oznámil, že řidiči nákladních vozidel nad 3,5 tuny budou mít na hranicích jednodušší režim, aby nevznikaly kolony.
- Japonský lék favipiravir je už na cestě do Česka. Kromě České republiky ho bude testovat i dalších devatenáct zemí, řekl to ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD).
Šíření koronaviru – do dubna
Ústup od plošných restrikcí půjde v několika vlnách od 20. dubna do 8. června. Jedním z prvních kroků bude obnovení prodeje na farmářských trzích. Za dodržování hygienických pravidel bude odpovídat provozovatel.
„Znovuotevření farmářských trhů je důležité hlavně pro menší zemědělce, z nichž řada na farmářských trzích prodává většinu své produkce,“ uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD). Rovněž příští pondělí budou opět k dispozici řemeslníci, otevřou autobazary a autosalony.
Na konci dubna a v průběhu května budou otevírat postupně různé provozovny zejména podle velikosti a předpokládané koncetrace lidí v nich. Až 25. května se otevřou restaurace či kadeřnictví a také muzea či venkovní prostory zoologických zahrad.
Úplně na závěr 8. června dojde na nákupní centra, obchody nad 1000 metrů čtverečních nebo hrady a zámky a také až na sklonku jara bude možné konat svatby s účastí více než deseti lidí, chodit do kina nebo do knihoven.
„Tento scénář vychází z paramentru, kdy bude koronavirus pod kontrolou, jako je doposud,“ podotkl Karel Havlíček. „Co je rozhodující, co vidíme a není to možné zkreslit, je počet hospitalizovaných, počet lidí na jednotkách intenzivní péče a počet lidí na kyslíku,“ doplnil náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula, který již dříve uvedl, že by rozvolňování mohlo zpomalit nebo ustat, kdyby se denní počty nakažených blížily ke 400.
Podle jeho nadřízeného, ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO), zároveň nelze ani v létě očekávat nějaké velké kulturní akce, jaké bývají jindy obvyklé. Vojtěch také zatím nechce odhadovat termín, kdy by mohlo být odvoláno povinné nošení roušek. Zdůraznil však, že se toto opatření osvědčilo. Není také jasné, kdy by se mohly otevřít hranice, podle Vojtěcha to bude záviset na vývoji v sousedních zemích. Jistě to nebude dříve než v červnu.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) kabinetu předložila návrh na zavedení institutu zpětného působení daňové ztráty. Firmy si budou moci případné ztráty z podnikání za tento rok zpětně započíst do daňových přiznání z let 2018 a 2019. Vratky zlepší jejich platební schopnost i pozici při případné žádosti o úvěr.
Opozice představení harmonogramu uvítala, byť její představitelé nemají v některých ohledech zcela jasno. Podle předsedy ODS Petra Fialy nejsou jasně zřetelná kritéria, na kterých je vládní plán založen. „Ale je dobře, že ministři konečně vyslyšeli naše výzvy, aby veřejnost alespoň přibližně věděla, co se bude dít v dalších dnech a týdnech,“ uvedl. Jeho stranický kolega Jan Skopeček potom vnímá uvolňování jako „extrémně pomalé“. Způsobí podle něj podnikatelům ještě větší problémy, než už mají.
Školy se v květnu pootevřou, někteří žáci ale do lavic znovu usednou až po prázdninách
Vláda se zabývala i možným obnovením výuky ve školách. Ministr školství Robert Plaga oznámil, že se školy do prázdnin v plném rozsahu již neotevřou. Část žáků se ale vrátí. Zprvu to budou studenti posledních ročníků vysokých škol, společně by se nemělo scházet více než pět lidí. Mohly by se ale díky tomu konat státní zkoušky.
Od 11. května se do lavic vrátí také žáci závěrečných ročníků základních a středních škol, aby se připravili na zkoušky. Přijímací zkoušky, maturity či absolutoria by tedy sice měly proběhnout, ale až v červnu.
Od 25. května by se mohli do škol vrátit i žáci z prvního stupně základních škol s tím, že by výuka měla probíhat jen v patnáctičlenných skupinách, jejichž složení by se nemělo měnit. V průběhu června se obnoví praktická výuka na středních a vyšších odborných školách, pro ostatní žáky by se před prázdninami měly konat třídnické hodiny.
„Primární hledisko pochází od hygieniků a epidemiologů,“ komentoval plán na postupné otevírání škol ministr Plaga v pořadu Události, komentáře.
První automobilka obnovila provoz
Jen částečně ožívají některá odvětví, kterým vláda sice nic nezakázala, ale restrikce je přesto dostihly. Po třítýdenní odstávce v úterý obnovila výrobu v Nošovicích na Frýdecko-Místecku automobilka Hyundai. Po opětovném spuštění výroba zatím funguje na dvě směny místo obvyklých tří. „Zaměstnanci, na které v jednotlivých týdnech vyjde noční směna, obdrží náhradu mzdy ve výši 70 procent průměrného výdělku,“ vysvětluje mluvčí automobilky Pavel Barvík.
Naproti tomu automobilka Toyota Peugeot Citroën Automobile (TPCA) odstávku výroby prodloužila. Původně se zaměstnanci měli k výrobním linkám vrátit v pátek, současný termín je 4. května.
Na pomoc do domovů seniorům nastoupí stovky vojáků
Až 360 vojáků pomůže zajistit provoz domovů pro seniory zasažených koronavirovou nákazou. Některá zařízení se kvůli nemoci potýkají s nedostatkem personálu. Například Kraj Vysočina již na konci března žádal armádu o pomoc, když hrozilo, že zůstanou bez péče senioři v Břevnicích, tehdy ale vojáci odmítli s tím, že nemají dostatečnou kapacitu. Nakonec pomohli hasiči. Vláda však nyní rozhodla, že vojáci domovům také vypomohou.
Vojáci také pomáhají s kontrolami hranic, s odběry vzorků a provozem takzvané chytré karantény. Celkem tak může do boje s koronavirem zasáhnout přes 4000 vojáků.
Průzkum: Třetina postižených kvůli opatřením nedosáhne na péči. Nemocniční restrikce ale končí
Kvůli současným omezením nedosáhne na dostupnou péči téměř třetina lidí s postižením či chronickým onemocněním. Omezeně se k ní dostane šest z deseti potřebných, uvádí průzkum Aliance pro individualizovanou podporu (AIP). Podle ní je potřeba mimo jiné posílit služby v terénu, zajistit ochranné pomůcky a testování.
Do průzkumu se zapojilo 244 lidí. Většinu z nich tvořili postižení, nemocní a pečující, malou část pak pracovníci sociálních služeb a spolků na pomoc potřebným. Zhruba 90 procent dotázaných uvedlo, že kvůli nařízeným omezením je dostupnost péče omezená. Podle 44 procent respondentů je k ní omezený přístup částečně, podle 17 procent výrazně a téměř třetina lidí se k ní nedostane vůbec.
„Na některých místech České republiky není zajištěna dostupnost služeb, aby lidé se zdravotním postižením či chronickým onemocněním mohli vést důstojný život, byť v izolaci. Několik týdnů jsou zavřené sociální a rehabilitační služby, speciální školy. Tento stav je nadále neúnosný,“ upozornila předsedkyně České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání Klára Laurenčíková.
Vláda ovšem v rámci uvolňování také počítá s obnovením běžné péče v nemocnicích. Ministerstvo zdravotnictví vyzve poskytovatele akutní lůžkové péče, aby zajistili kapacity i pro jiné výkony elektivní péče, byť zároveň bude muset ponechat část kapacity vyčleněnou pro lidi s onemocněním COVID-19.
„Máme národní dispečink kapacit intenzivní péče a sledujeme tak intenzivní péči na denní bázi, tak jsme schopni toto už akceptovat a vyhodnocovat kapacity tak, aby je poskytovatelé mohli využít částečně pro jiné pacienty než s nemocí COVID-19,“ řekl ministr Vojtěch.
Také poskytovatelé ambulantní péče by měli postupně přejít na standardní režim. Resort ale specifikuje doporučení týkající se například elektronického systému na objednání, aby se co nejméně lidí potkávalo v čekárnách.
Jak to bude s lázněmi, není zatím jisté. Podle Vojtěcha ministerstvo o případné obnově lůžkové lázeňské péče rozhodne až koncem dubna.
Nevysazujte léky na vysoký tlak, varuje SÚKL
Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) upozorňuje, že lidé by neměli vysazovat léky na vysoký tlak bez konzultace s lékařem. Vliv léků na průběh infekce COVID-19 není prokázán, vysvětluje ústav.
„V současné době neexistují žádné vědecky doložené důkazy prokazující souvislost mezi užíváním látek určených k léčbě hypertenze, jako jsou ACE-inhibitory a sartany, a průběhem virové infekce COVID-19. Pacienti by proto v takto nastavené léčbě měli pokračovat a neměli by ji bez další konzultace s ošetřujícím lékařem přerušovat,“ zdůrazňuje SÚKL.
Obavy podle lékového ústavu vycházejí ze studie zveřejněné v odborném vědeckém časopise Lancet, která upozorňuje, že pro vstup látek v lécích i koronaviru do buněk se používají stejné receptory. Podle SÚKL část vědecké komunity naopak uvádí, že léčba těmito látkami by mohla vstupu viru do buněk bránit.
V Česku trápí vysoký krevní tlak podle údajů České společnosti pro hypertenzi 40 procent lidí ve věku od 24 do 64 let. Mezi lidmi od 55 do 64 let mají vysoký tlak téměř tři čtvrtiny mužů a dvě třetiny žen. Čtvrtina nemocných o své chorobě vůbec neví a žádné léky neužívá.
Po Velikonocích Prymula čeká nárůst případů
K uvolňování epidemiologických opatření stát přistoupí, pokud se počty nově odhalených nemocných nebudou blížit ke čtyřem stovkám za den, nechal se slyšet náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula.
Minulý týden přitom testy prokázaly kolem dvou set nově nemocných denně. Kvůli velikonočním svátkům, během kterých někteří lidé plně nedodržovali ochranná opatření, předpokládá Prymula růst počtu nemocných po inkubační době zhruba za týden.
„Je pravděpodobné, že velikonoční svátky se nějak odrazí na růstu případů,“ komentuje situaci ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Disciplína podle něj o Velikonocích polevila. „Vyhráno není, jakékoliv riziko návratu do horších časů za to nestojí. To, že máme čísla tak dobrá, jako máme, je důsledek toho, že většina občanů opatření respektovala,“ doplňuje.
Počet lidí s prokázanou nemocí COVID-19 dosáhl v úterý večer 6111. Od půlnoci tedy přibylo 52 nových případů. Velmi malé přírůstky hlásilo ministerstvo zdravotnictví již během velikonočních svátků, to ale souviselo i s volnými dny – například ve sváteční pondělí provedly laboratoře nejméně testů od konce března, a to 3183. Dosud nákaze podlehlo 161 lidí a 642 pacientů se uzdravilo.
Mezi oběťmi je ovšem nově i čtyřiačtyřicetiletý muž, který byl hospitalizován ve Všeobecné fakultní nemocnici. Bezprostřední příčinou jeho úmrtí byla podle mluvčí nemocnice Marie Heřmánkové zřejmě přímo nemoc COVID-19.
O Velikonocích policisté řešili více přestupků…
Velikonoční svátky s sebou přinesly výraznější porušování koronavirových opatření. Od pátku do neděle policisté evidovali v průměru šest set přestupků denně, což je o polovinu více, než je obvyklé. V pondělí do správního řízení předali zhruba čtyři sta přestupků, potvrdil mluvčí policejního prezidia Ondřej Moravčík.
Podle něj strážci zákona prováděli 12 až 15 tisíc kontrol denně. Už dříve policie uvedla, že se při kontrolování dodržování bezpečnostních pravidel o Velikonocích častěji setkávala se shlukováním lidí ve skupinkách, popíjením alkoholu na veřejnosti nebo s nezakrýváním úst a nosu.
…ale méně dopravních nehod, i když ideální to na silnicích není
Oproti jiným letům se naopak o Velikonocích výrazně snížil počet dopravních nehod. Od pátku do neděle klesl o třetinu, v pondělí dokonce o dvě třetiny, doplnil Moravčík. Ani to ale nezabránilo úmrtím. Během prodlouženého víkendu zahynuli na silnicích tři lidé – cyklista, který spadl z kola na lesní cestě a způsobil si smrtelná zranění, a dva motocyklisté. Jeden nezvládl svůj stroj, narazil do svodidel a na místě zahynul, druhému nedalo přednost odbočující auto.
Velikonoce vnímá dopravní policie jako jedno z nejrizikovějších období roku, ale zároveň nejsou tři smrtelné nehody historickým minimem. Předloni, kdy byly volné dny chladné a deštivé, skončily Velikonoce stejně tragicky a také v roce 2013 zahynuli o svátcích tři lidé.
Dosavadní průběh roku také zatím nenaznačuje, že by bylo možné očekávat v prosinci nějaké zásadní zlepšení. I když jsou silnice již měsíc prázdnější, od začátku roku již policie eviduje 112 úmrtí po dopravních nehodách. Je to o sedm více než loni v témže období. Rok 2019 přitom zdaleka nebyl historicky nejlepší.
Meziroční zhoršení podle ředitele dopravní policie Jiřího Zlého může souviset s tím, jak se někteří řidiči na aktuálně prázdných silnicích chovají. „V souvislosti s nižší intenzitou provozu někteří bezohlední řidiči zkoušejí ať už své schopnosti nebo trpělivost policie,“ poznamenal. Ujistil, že na silnicích ve všech krajích budou pokračovat kontroly.
Poslední repatriační let přistál
Po čtvrté hodině v úterý odpoledne přistálo na Letišti Václava Havla jumbo (tedy Boeing 747-8) společnosti Korean Air s Čechy, kteří se vratili do vlasti z Austrálie a Nového Zélandu. Podle informací Černínského paláce jím přicestovalo 329 Čechů, 20 Slováků a také devět Belgičanů a šest Švýcarů.
Šlo o poslední a zároveň organizačně nejnáročnější a nejdelší repatriační let, oznámil resort zahraničních věcí. „Ministerstvo zahraničí tímto letem ukončilo plán repatriací českých občanů souvisejících s pandemií koronaviru. Nevylučujeme, že se situace změní a budeme muset ještě v souvislosti s vývojem v některých částech světa toto rozhodnutí přehodnotit, ale v tuto chvíli žádný další let neplánujeme,“ komentoval náměstek ministra zahraničí Martin Smolek.
České ambasády sice ještě řeší situaci jednotlivců či malých skupin Čechů v různých zemích, návrat do vlasti by jim ale ministerstvo chtělo zprostředkovat evakuačními lety jiných států Evropské unie, doplnil náměstek.
Letadlo, které Čechy a další lidi z Austrálie a Oceánie přepravilo, se vrátí do Soulu a nepoletí prázdné. Na palubě budou Korejci, kteří se takto naopak vrátí domů z Evropy.
Hranice zůstávají zavřené, vycestovat lze v nutných případech
Češi mohou od úterý v nezbytných a jasně odůvodněných případech vycestovat do zahraničí. Do ciziny mohou jet například z pracovních důvodů, navštívit lékaře nebo rodinu. Hranice ale kvůli šíření koronaviru nadále zůstávají uzavřené a stále platí zákaz vstupu cizinců.
Do karantény nebudou muset lidé, kteří vycestují na dobu kratší než 24 hodin, a to v případech, kdy půjde o zaměstnance záchranných složek, kteří museli zasahovat v sousedním státě, nebo zemědělce, kteří musejí kvůli práci vyjet během dne do sousední země. Karanténu nebudou muset absolvovat ani občané, kteří musejí za hranice jet k lékaři, veterináři, na pohřeb, k soudu, na úřad nebo krátkodobě vyjet pečovat o rodinu.
Pravidla se mění i pro takzvané pendlery. Vrátit do České republiky se budou moci po 14 dnech práce v cizině, následná dvoutýdenní preventivní karanténa zůstává. Doposud museli v zahraničí zůstávat minimálně tři týdny. Výjimku z tohoto pravidla mají zaměstnanci ve zdravotnictví, sociálních službách a integrovaného záchranného systému. Nově k nim přibyli pracovníci kritické infrastruktury.