Kardinál Dominik Duka sloužil v katedrále svatého Víta velkopáteční obřad. Součástí liturgie byl i zlatý relikviářový kříž ze 14. století, který je součástí svatovítského pokladu. Dřív se používal při korunovaci českých králů. Tentokrát měl věřící na Velký pátek povzbudit v době koronavirové krize.
Kříž jako povzbuzení v době krize. Duka odsloužil velkopáteční obřad s relikvií ze 14. století
2 minuty
Duka odsloužil velkopáteční obřad s relikviářovým křížem ze 14. století
Z náboženského hlediska je relikviářový kříž nejvýznamnější česká památka. Při liturgiích se běžně nepoužívá. Letos ale udělala církev výjimku a vyňala ho z expozice korunovačních klenotů.
„Do jisté míry jako kdybychom se vrátili do slavných Velikonoc doby otce vlasti Karla IV., protože právě korunovační kříž byl po Velikonocích vystavován – spolu s korunovačními klenoty a ostatky svatých,“ řekl kardinál Duka.
„Nás i tento relikviář přímo spojuje s otcem vlasti a dodejme, že za jeho života se české země potýkaly s ještě horšími věcmi, než je současná pandemie. Byla to morová nákaza, která zachvátila celý tehdejší známý svět,“ doplnil Vladimír Kelnar, diecézní konzervátor pražského arcibiskupství a kancléř metropolitní kapituly.
Památka na ukřižování Krista
Nejdůležitější relikvií jsou dvě části kříže, na kterém byl Ježíš ukřižován. Osobně měl část dřeva odříznout Karel IV.
Nejde ale o jedinou památku na Kristovo utrpení. „V levém rameni se nachází zbytek – část – hřebu, kterým byl Kristus ke kříži přibit. V horní části je to kousek houby, kterou byl napojen. V pravé části ramene je kousek provazu, kterým byl Kristus svázán při svém utrpení, a konečně dolní část uchovává dva trny z Kristovy koruny,“ dodal Kelnar.
Vzácný kříž byl naposledy součástí korunovačního obřadu v první polovině 19. století, a to přesně v roce 1836 při korunovaci Ferdinanda I. Dobrotivého českým králem (Ferdinand V.).
