Velká města chtějí dostat z ulic lidi bez domova. Podle sociálních pracovníků je riziko šíření nákazy mezi nimi vysoké, nepovoleně se srocují a mnohdy nemají zakrytý obličej. V Praze-Troji vzniklo například stanové městečko a město také hledá možnosti v ubytovnách. Brno objednalo obytné kontejnery a uvažuje o ubytování například v bývalých kasárnách.
Města řeší, jak zajistit karanténu pro bezdomovce. Staví stany a hledají nevyužité prostory
V Brně žije podle posledního sčítání přes dva tisíce bezdomovců. Velká část jich je závislých na alkoholu nebo drogách. „Jakmile ty látky nemají, jsou agresivní. Snažíme se to nějak zvládat, aby dodržovali bezpečnostní opatření,“ řekl ředitel Diecézní charity Brno Oldřich Haičman.
Městští strážníci se často setkávají s tím, že bezdomovci nemají roušky, proto jich vozí s sebou zásobu a rozdávají. „U osob bez přístřeší je toto velký problém, většinou stačí upozornění. Když i přesto odmítají roušku nosit, postupujeme ty případy do správního řízení,“ řekl mluvčí brněnských městských strážníků Jakub Ghanem.
Město chce pro lidi bez přístřeší vyčlenit několik objektů. Část by sloužila pro bezdomovce v karanténě nebo nakažené koronavirem, kteří by nepotřebovali hospitalizaci, část pro ostatní. Týká se to například ubytovny v Železniční ulici, bývalé věznice v ulici Cejl nebo židenických kasáren.
„Nechceme se spolehnout na pomoc státu. Řešíme ty lokace z hlediska napojení na elektřinu, na vodu a samozřejmě i s tím akcentem, abychom lidi v okolí zatěžovali co nejméně,“ řekl náměstek primátorky města Brna Robert Kerndl (ODS).
Zřejmě do konce týdne by měly ze Slovenska dorazit stavební kontejnery, které by sloužily jako provizorní zázemí. Jiné firmy nabídly mobilní sprchy a záchody. V každé lokalitě by podle primátorky Markéty Vaňkové (ODS) nemělo být více než padesát lidí.
„My ta místa připravíme po technické stránce, ale samotný provoz by pravděpodobně měly na starost neziskové organizace, kterým bychom za to zřejmě poskytovali nějakou náhradu,“ řekla Vaňková. První fáze opatření bude stát pět milionů korun, další peníze by muselo uvolnit zastupitelstvo.
V Praze vyrostlo stanové městečko
Už na konci minulého týdne otevřela Arcidiecézní charita v Praze-Troji stanové městečko pro lidi bez přístřeší, které má přispět k omezení pohybu bezdomovců po ulicích. Sloužit může až sedmdesáti osobám, organizátoři jim nabízejí hygienické zázemí, roušky a také jídlo.
Běžné sociální služby pro lidi bez domova, jako jsou noclehárny nebo denní centra, jsou totiž otevřeny jen určitou část dne. „Běžnou noclehárnu musí bezdomovec ráno opustit. Stanové městečko ne. Lidé budou motivováni, aby v městečku zůstávali po celý den,“ uvedl Stanislav Fiala, ředitel Azylového domu sv. Terezie. Službu zajišťuje Arcidiecézní charita Praha ve spolupráci s pražským magistrátem. „O chod městečka se starají naši pracovníci spolu s dobrovolníky,“ dodal Fiala.
Stany pro bezdomovce v Praze-Troji
Praze pro ubytování bezdomovců chybí prostor, kde by mohla kvůli dodržení karantény ubytovat několik stovek bezdomovců. Snaží se pro ně zajišťovat lůžka například v ubytovnách, chce také budovat další stanová městečka.
Metropole chce využít prostory bývalého nevěstince
Při hledání ubytování hlavní město prověřuje městské i soukromé objekty. Dosud pronajalo dva v Praze 7 a 9, otevřeny byly minulý týden. Vybíráni sem jsou senioři a lidé se zdravotními obtížemi. Dále radnice hledá ubytování v dělnických ubytovnách a připravila stany s hygienickým zázemím, které nyní fungují na dvou místech.
Primátor Zdeněk Hřib (Piráti) také vyzval v minulých dnech společnost Eroc k vyklizení prostor v holešovické tržnici, ve kterých sídlí nevěstinec. Eroc nemá s Prahou uzavřenu nájemní smlouvu, magistrát se proto s firmou nyní soudí o opuštění budovy. Prostory nevěstince jsou ale pro ubytování podle firmy nevhodné a nabídla jiné dvě nemovitosti v Holešovicích a na Vinohradech s kapacitou až osmdesát lůžek.
Ostrava zatím karanténu bezdomovců ve velkém neřeší
V Moravskoslezském kraji a především v Ostravě je podle posledních statistik bezdomovců nejvíc v zemi. Některé sociální služby jsou zahlcené, do centra Armády spásy dochází denně dvojnásobek lidí než obvykle. „Navíc nám začínají přicházet lidé, kteří ztratili práci a byli na ubytovně zaměstnavatele. Ten jim řekl, že když nepracují, tak musí z ubytovny odejít,“ řekl ředitel azylového domu Adelante Tomáš Hruška.
Ostrava ale zatím situaci příliš neřešila. „Jednáme s krajský úřadem, kdy se připravujeme na to, kdyby nastala nějaká fatální situace a museli bychom řešit otázku karantény v této skupině, tak jak bychom postupovali,“ řekl náměstek primátora Ostravy Zbyněk Pražák (KDU-ČSL).
Moravskoslezský kraj chce pro lidi bez domova vyčlenit zhruba sto dvacet lůžek, u kterých je kvůli onemocnění COVID-19 nutná karanténa. Hejtmanství už začalo o této možnosti jednat s Armádou spásy a Charitou ČR. Předpokládá, že by taková lůžka vznikla právě v Ostravě.
V regionu je podle náměstka hejtmana Jiřího Navrátila (KDU-ČSL) k dispozici tři sta patnáct lůžek pro bezdomovce v noclehárnách a dalších asi dvanáct set padesát v azylových domech. „Začínáme komunikovat s poskytovateli těchto služeb, že bychom některá tato lůžka museli vymezit pro karanténu. Nemusí to být zrovna člověk, který už je potvrzený, že je pacientem, který má koronavirus,“ řekl Navrátil. Podle něj by tato místa byla i pro lidi, kteří byli s nakaženým v kontaktu a je nutné zajistit jim karanténu.
