Soud se postavil za restituentku v kauze Bečvářova statku. Přesto nemusela mít na pozemky nárok

Restituentka Emília Bednářová uspěla u správního soudu ve vleklé kauze takzvaného Bečvářova statku. Žalovala Státní pozemkový úřad (SPÚ), který označil dřívější rozhodnutí o jejích nárocích na pozemky na Žižkově a ve Strašnicích za nicotná. Podle soudu tím úřad obcházel zákon, zároveň to ale neznamená, že by měla Bednářová na pozemky nárok. Restituční kauza má i trestněprávní rovinu, obžalobě čelí tři úředníci pražského pozemkového úřadu. Podle státního zástupce měli způsobit škodu za 1,4 miliardy korun.

Kauza se točí kolem pražských pozemků okolo Bečvářova statku

Zdroj: ČTK Autor: Kateřina Šulová

Případ se týká skupiny pražských pozemků, které v době komunistického režimu přešly z velkostatkáře Jana Maria Bečváře na stát. Po válce na nich vyrostla pražská čtvrť Strašnice. Muž zemřel v roce 1980. Po převratu se o pozemky přihlásila Bednářová, která s rodinou není příbuzná, ale byla přítelkyní a dědičkou Bečvářova syna. Pražský pozemkový úřad ji na sklonku roku 2012 určil jako vlastníka pozemků.

Státní pozemkový úřad se nicméně v roce 2018 pokusil tato rozhodnutí zvrátit tím, že je prohlásil za nicotná. Bednářová se kvůli tomu obrátila na pražský městský soud, jenž jí dal nyní za pravdu, rozhodnutí SPÚ zrušil a věc úřadu vrátil se svým závazným právním názorem k dalšímu řešení.

Podle soudu postupoval úřad na základě libovůle

Senát soudkyně Viery Horčicové totiž dospěl k závěru, že postup SPÚ byl účelovým obcházením zákona. „Žalovaný (SPÚ) v napadeném rozhodnutí naznačil, že přistoupil k prohlášení rozhodnutí o vydání pozemků za nicotná proto, že před správními soudy neuspěl se snahou tato rozhodnutí zrušit v přezkumném řízení. Takový postup však nelze akceptovat,“ uvedl soud.

„V právním státě jsou správní orgány i soudy vázány procesními předpisy, a nemohou tedy rozhodovat na základě vlastní libovůle, byť by tak činily s cílem odstranit rozhodnutí, která jsou v rozporu s hmotným právem,“ dodala Horčicová.

Bednářová s rodinou příbuzná není. Přesto ji tak úřad označil

Chybování ze strany úřadu ale podle rozhodnutí soudu neznamená, že by měla Emílie Bednářová na pozemky nárok. Soudkyně nicméně také uvedla, že Bednářová „s pravděpodobností hraničící s jistotou“ nebyla podle zákona o půdě oprávněna k získání pozemků.

„Na základě této skutečnosti jsou rozhodnutí o vydání nemovitostí pravděpodobně nezákonná,“ napsala do rozsudku s tím, že tuto otázku musí definitivně vyřešit obvodní soudy pro Prahu 3 a 10, u nichž leží příslušné civilní žaloby.

Pražský pozemkový úřad původně dospěl k chybnému závěru, že Bednářová je neteří zesnulého statkáře. „Žalobkyně (Bednářová) nikdy netvrdila, že je s původním vlastníkem příbuzná, avšak pozemkový úřad zřejmě přehlédl skutečnost, že byla závětní, nikoliv zákonnou dědičkou bratra původního vlastníka,“ připomněla Horčicová.

Před soudem stojí i bývalí úředníci. Státu měli způsobit škodu dalece přesahující miliardu korun

V souvislosti s restitucí nyní čelí tři bývalí zaměstnanci úřadu obžalobě ze zneužití pravomoci a z maření úkonu veřejného činitele z nedbalosti. Podle státního zástupce způsobili státu škodu ve výši 1,4 miliardy korun. Vinu odmítají.

Pokud by se ukázalo, že za vydáním pozemků stál trestný čin, mohl by stát o zrušení rozhodnutí usilovat ještě další cestou než probíhajícím civilním řízením – povolením obnovy řízení podle správního řádu.

Horčicová původně chtěla věc projednat veřejně, a to minulý týden. V souvislosti s nouzovým stavem však jednání zrušila a rozhodla bez přítomnosti veřejnosti. SPÚ si může proti rozsudku podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.