Základem boje s nákazou je mýt si ruce, nabádá hlavní hygienička. Koronavirus se podle ní i tak Česku sotva vyhne

Proti šíření koronaviru může bojovat každý, a to velmi snadno – mytím rukou a kýcháním do kapesníku. Význam osobní hygieny zdůraznila hlavní hygienička Eva Gottvaldová, podle které je ale Česko na případný výskyt nemoci COVID-19 připraveno. Že by se koronavirus zemi zcela vyhnul, přitom nepovažuje za pravděpodobné. Eva Gottvaldová byla hostem Interview ČT24.

Video Interview ČT24
video

Eva Gottvaldová v Interview ČT24: „Jít do karantény by mělo být dáváno jenom v případech, kdy je to odůvodněné.“

Koronavirus se rychle šíří v některých částech Itálie a stále nové případy hlásí i další evropské země. „Měli bychom štěstí, kdyby se sem za této situace – při pohybu lidí a při tom, co vidíme v Itálii – jednotlivý případ nedostal. Víme, že případy navrátilců z Itálie se dostávají i do zemí jako Švédsko a Estonsko,“ zdůraznila hlavní hygienička ČR Eva Gottvaldová. 

Možná za nejdůležitější ve snaze zabránit rozšíření nákazy považuje to, co by mělo být samozřejmé – dodržování základních hygienických pravidel.

„Je to o umývání rukou, je to o respirační hygieně. Když kašlu, kýchám, používám kapesník, nejlépe jednorázový, který ihned vyhodím,“ doporučila. Míní, že ne pro každého jde o naprostou samozřejmost. „Nejlepší test je podívat se kolem sebe, kolik lidí po použití toalety odchází bez toho, aniž by si umyli ruce,“ podotkla.

Osobní hygiena může být podle Gottvaldové v případě nového koronaviru obzvláště důležitá vzhledem ke způsobu, kterým se šíří. Lze se mu totiž bránit snáze než chřipce, která se dokáže šířit vzduchem. „Je to sice přenosné kapénkami, ale jeví se, že není přenosný vzduchem,“ poukázala.

Jen návštěva zasažené oblasti není automatickým důvodem pro karanténu

I když Česko zatím nemá potvrzený případ nemoci COVID-19, s nařízenou karanténou již několik českých občanů zkušenost má. Zpravidla ji hygienici určili pro lidi, kteří se vrátili z rizikových oblastí, jako je centrální Čína, Jižní Korea, v některých případech i Itálie. Vychází se ze zákonných norem. „Máme silné možnosti opatření, která můžeme používat i v ‚mírových‘ podmínkách,“ ujistila hlavní hygienička.

Zdůraznila, že karanténa je krajní opatření, kdy jsou obavy z možné nákazy velmi vážné. „Jenom skutečnost, že jste v dané oblasti, nemusí znamenat, že jste opravdu v riziku nemoc získat. Mělo by tam být zhodnocení odborníkem,“ uvedla.

Upřesnila, že hygienici provádějí takzvaná epidemiologická šetření. „Dotyčného vyzpovídají, zjistí jeho blízké kontakty a podle míry epidemiologické závažnosti kontaktu nastaví opatření,“ přiblížila Gottvaldová. Docela jiná věc podle ní je, že si někteří lidé po návratu z Itálie nebo jiného místa sami udělí „karanténu“ nebo jim například zaměstnavatel nařídí dvoutýdenní home office.

Příliš přísná opatření by se mohla vymstít, ukázala africká zkušenost

Hygienička varovala i před tím, aby se opatření přehnala. „Tento svět je velmi globalizovaný. Necestují jenom viry, cestujeme my, cestuje zboží. Je potřeba velmi dobře vážit opatření, která se nastavují. I v tom kontextu, že byť by se to opatření mohlo jevit jako velmi účinné, na druhé straně by mohlo poškodit socioekonomickou situaci v zemi,“ míní Gottvaldová.

Připomněla, co se stalo, když se v Africe před pěti lety zavedla přísná opatření kvůli ebole. Nepomohlo to, protože tam byla prohloubena špatná ekonomická situace. „Zdraví je dáno i ekonomickými a společenskými determinanty,“ upřesnila.