Zásob stavebního kamene v Česku ubývá. Staré kamenolomy začínají být vytěžené a nové se neotevírají. V tuzemsku se přitom ročně spotřebuje kolem 60 milionů tun kamene. S jeho nedostatkem pomůže i výroba betonu ze stavební sutě z likvidovaných staveb. Zbytky z demolicí představují až polovinu všech odpadů vyprodukovaných v Česku.
„Začínají nám v tomto smyslu tikat hodiny. Máme poslední čas na to, abychom to dořešili. Cesta nevede přes velké lomy, protože to je dnes prakticky ekologicky neprůchodné, ale dovedeme si představit, že by se na vícero místech v České republice mohly některé menší lomy zprovoznit,“ říká ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).
To ale podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) je poměrně obtížné. „Je to čím dál tím těžší schvalovat právě z důvodu obecné nechuti veřejnosti, i když už tam těžba byla a má se obnovit,“ říká k variantě oživení těžby v malých lomech Brabec.
V horizontu pěti až deseti let by se české stavebnictví mohlo dostat do krize. Pokud kámen dojde, bude nutné ho do Česka dovážet. Hlavními zdroji by se staly Slovensko, Polsko a Německo. Zároveň by to ale znamenalo výrazně dražší výstavbu.
Částečnou pomoc představuje recyklace kamení
Na betonárkách v Česku se už nyní začíná využívat suť z demolovaných staveb. Recyklovaný beton by mohl časem zastoupit až deset procent z celkové spotřeby. Recyklace kameniva má ale svá úskalí, musí se třeba testovat, zda starý materiál není toxický.
Beton s recyklovaným kamenivem se dá použít třeba na základové konstrukce, podlahové plochy a podobně. Naproti tomu na výstavbu a opravy silnic nebo výškových budov se nehodí.
