Přebytky rozpočtu se mají podle sněmovny použít jen na snížení státního dluhu

Přebytky státního rozpočtu se mají používat podle novely rozpočtových pravidel, pro niž zvedli poslanci v úvodním kole ruku, jen na snížení státního dluhu. Poslanci také podpořili novelu zákona, která umožní veřejnosti zdarma přístup k závazným technickým normám. Podporu získala rovněž v úvodním kole novela zákoníku práce, která zavádí sdílená pracovní místa nebo upravuje výpočet dovolené.

Poslanecká sněmovna
Zdroj: ČTK Autor: Krumphanzl Michal

Případné přebytky státního rozpočtu asi bude možné do budoucna využít jen na snížení státního dluhu. Úřady nebudou moci peníze na mzdy za neobsazená místa použít jinak. Sněmovna odmítla snahu opozice vrátit novelu vládě k přepracování, nyní novelu posoudí sněmovní rozpočtový výbor.

V současnosti rozhoduje o využití přebytku nebo úhradě schodku sněmovna, přebytek je tak možné použít nejen na snížení státního dluhu, ale i na výdaje určené dolní komorou.

Hospodaření státu loni skončilo ve schodku 28,5 miliardy korun, předloni s přebytkem 2,9 miliardy korun. V roce 2017 vykázal státní rozpočet schodek 6,2 miliardy korun a o rok dříve přebytek 61,8 miliardy korun. Od roku 2001 do roku 2015 skončil rozpočet celoročně vždy ve schodku. Státní dluh měl podle odhadů ministerstva ke konci loňského roku meziročně vzrůst na 1662 miliard korun, letos na 1704,6 miliardy korun.

Peníze z neobsazených míst bude vázat ministerstvo financí

Ministerstvo financí chce zároveň podle podpořené novely vázat peníze, které úřady získávají na neobsazená místa ve své evidenci. Nesměly by tak bez souhlasu ministerstva peníze využít na jiný účel. Vláda si od toho slibuje roční úsporu ve výši až dvě miliardy korun.

V současnosti dostávají ministerstva a další úřady peníze z rozpočtu na platy bez ohledu na to, zda místa obsazená jsou nebo ne. V případě, že místa obsazena nejsou, může úřad použít peníze pro svoje potřeby.

„Považuji to za naprosto klíčové a revoluční,“ hájila změnu ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Podle ní odpadne motivace úřadů úmyslně udržovat určitou část míst neobsazených a prostředky používat k vylepšování platů jiných zaměstnanců.

Pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík se obává, že úřady se novému opatření pokusí vyhnout obsazením míst méně kvalifikovanými pracovníky, kteří by pracovali za nižší mzdu, a peníze si přerozdělí. Schillerová to odmítla. Podle ní jsou na místa ve státní správě stanoveny kvalifikační předpoklady.

Novela má také snížit penále související s odvodem za porušení rozpočtové kázně z promile denně na 0,4 promile denně. Ve financování z programů EU i národních programů novela počítá s tím, že se rozšíří evidence informačního systému programového financování o dotační neinvestiční akce. Cílem je získat ucelený přehled o dotacích a návratných finančních výpomocích poskytovaných ze státního rozpočtu. Pro dotační neinvestiční akce novela připouští zjednodušenou evidenci.

Přístup k technickým normám by mohl být zdarma

Veřejnost by mohla mít přístup zdarma k závazným technickým normám. Umožnit to má takzvaný sponzorovaný přístup, za který budou České agentuře pro standardizaci (ČAS) platit ministerstva nebo úřady. Uživatelé, kteří se musí ze zákona řídit technickými normami, k nim pak budou mít bezplatný přístup na internetu. Novinku zavádí vládní novela zákona o technických požadavcích na výrobky, kterou v úvodním kole podpořila sněmovna.

„Je to velmi vstřícný krok, po kterém podnikatelské prostředí volalo,“ řekl před poslanci vicepremiér Karel Havlíček (za ANO). Podle ministra jde o zásadní změnu. Týkat se bude nejen velkých firem nebo živnostníků, ale třeba i projektantů a kohokoli kdo si normu potřebuje nastudovat. „Pokud je pro jeho práci státem povinná jakákoli norma, tak nově ji za prvé bude mít jasně a přehledně uloženou na centrálním místě, elektronicky samozřejmě. A za druhé, bude ji mít zdarma,“ dodal. 

Sněmovna podpořila novelu o ochraně proti dvojímu zdanění

Poslanci také v úvodním kole podpořili novelu bankovního zákona. Vyplývá z ní, že by klienti bank měli být v budoucnu lépe informováni při změně právní subjektivity jejich bankovního ústavu, například při jeho přeměně na pobočku zahraniční banky. Normou, kterou připravila vláda, se nyní bude zabývat sněmovní rozpočtový výbor.

Prvním kolem jednání ve sněmovně prošel také vládní návrh zákona o mezinárodní spolupráci při řešení daňových sporů. Firmy a další daňoví poplatníci by tak mohli získat nové nástroje na ochranu proti dvojímu zdanění. Předloha, kterou nyní projedná rozpočtový výbor, přejímá evropskou směrnici o mechanismech řešení daňových sporů v Evropské unii, takzvanou směrnici DRM.

„Navrhovaná právní úprava přináší daňovým subjektům, které se cítí být dotčeny spornou otázkou při výkladu a aplikaci smluv o zamezení dvojímu zdanění, nové právní nástroje ochrany,“ uvádí materiál.

Dvojí zdanění již nyní upravují specializované mezinárodní smlouvy a smlouvy o zamezení dvojímu zdanění jednoho příjmu. Vedle těchto smluv je mezi členskými státy Evropské unie uzavřena tzv. Arbitrážní konvence, neboli Úmluva o zamezení dvojího zdanění. Při využívání těchto smluv ale může dojít ke sporu o jejich výklad a návrh zákon přináší nové nástroje pro jejich řešení.

Centrální banka by mohla určovat podmínky úvěrů na bydlení

Předlohu novely zákona o ČNB nyní projedná rozpočtový výbor. Změna by měla omezit možná rizika na finančním trhu, například nadměrné zadlužování domácností. Dosud může centrální banka dávat bankám pouze doporučení, která nejsou právně závazná.

Novela odolala návrhům poslanců ODS, Pirátů a TOP 09 na zamítnutí i na vrácení vládě k přepracování. Část opozice se obává, že zákonná pravomoc ČNB k hypotékám by mohla ztížit jejich dostupnost, a tedy i dostupnost bydlení. Guvernér ČNB Jiří Rusnok ale zdůraznil, že novela vytvoří rámec pro preventivní působení centrální banky.

O krok blíž sdílenému pracovnímu místu

Novela zákoníku práce, která rovněž získala v úvodním kole podporu, by zavedla sdílená místa a upravila pravidla dovolených nebo vysílání pracovníků do zemí Evropské unie. Právě k úpravě částečných úvazků a dovolených směřovaly výtky části poslanců včetně KSČM, kteří menšinový kabinet ANO a ČSSD v dolní komoře tolerují. Novelu, na níž se dohodla vláda, zaměstnavatelé a odbory, nyní projedná sociální a hospodářský výbor.

Sdílené pracovní místo spočívá v tom, že se o jednu pozici dělí více pracovníků s kratším úvazkem. Ministerstvo práce a sociálních věcí si od změny slibuje zlepšení zaměstnávání matek s malými dětmi či seniorů.

Sněmovna také zvedla ruku v prvním kole pro vládní návrh nového zákona o bezpečnosti práce při provozu vyhrazených technických zařízení. Jde o technická zařízení s vyšší mírou ohrožení života a zdraví. Zákon má podle ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) modernizovat pravidla, která jsou již víc než 50 let stará. Ruší mimo jiné zákon o státním odborném dozoru nad bezpečností práce z roku 1968.

Pětileté fixační období pro sazby z těžby nerostů by se mohlo zrušit

Poslanci v prvním kole také zvedli ruku pro změnu horního zákona. Zmizet by z něj mělo ustanovení, které znemožňuje vládě po dobu pěti let měnit sazby úhrad z vydobytých nerostů. Období začalo v roce 2017, pětiletá fixace se do zákona dostala rok před tím na základě pozměňovacího návrhu sněmovního hospodářského výboru. Firmám to mělo přinést větší jistotu při plánování. 

Současné poplatky mají zůstat podle ministra Havlíčka do konce roku 2021, od následujícího roku se budou moci stanovit s ohledem na vývoj cen na trhu. Předlohou se budou zabývat hned čtyři výbory v čele s hospodářským.

Poslanci by se mohli vrátit i k diskusi o navrhovaném zrušení budoucí povinné maturity z matematiky. Jednat by taky mohli o změně vodního zákona, jež by umožnila zřizovat komise, které by rozhodovaly o opatření v době sucha. Podobně je tomu nyní v případě povodní.