Postavení bývalých komunistických lídrů před soud by i po třiceti letech mohlo navrátit spravedlnost, domnívá se bývalá ředitelka Platformy evropské paměti a svědomí Neela Winkelmannová. Podle někdejšího poslance a disidenta Zdeňka Jičínského ale proces žádnou očistnou funkci pro společnost mít nebude. Oba byli hosty středečních Událostí, komentářů.
Díky stíhání lídrů komunistického režimu se dostávají do popředí osudy obětí, míní Winkelmannová
15 minut
Winkelmannová a Jičínský v pořadu Události, komentáře
Češi si připomínají třicet let od pádu komunistického režimu. Rok 2019 přinesl shodou okolností také obvinění za staré zločiny. Kvůli vraždění na československých hranicích policie stíhá někdejší vrcholné funkcionáře Miloše Jakeše, Lubomíra Štrougala a Vratislava Vajnara.
Podle státního zástupce zneužili pravomoc, když nepřijali žádná opatření, která by zabránila používání zbraní proti lidem, kteří chtěli pryč z komunistického státu. Trestní stíhání se přitom podle žalobce opírá o nově nalezené archiválie.
Neela Winkelmannová, bývalá ředitelka Platformy evropské paměti a svědomí, která u trestního oznámení stála, od procesu očekává navrácení spravedlnosti. „Teď možná nazrála doba, kdy si – s historickým odstupem i tím, že se už narodila a vyrostla jedna nová generace ve svobodě – můžeme dovolit být odvážnější,“ domnívá se Winkelmannová.
Podle ní tomu zřejmě pomohlo, že už řada lidí provázaných s minulým režimem zemřela, navíc orgány činné v trestním řízení už jsou nově personálně obsazené. Jako přínos vnímá také členství v Evropské unii.
Oběti
Jičínský: Proces žádnou očistnou funkci pro společnost mít nebude
„Jde o velmi složité věci. A já osobně mám pochybnosti, že po třiceti letech tady můžeme mluvit o spravedlnosti. Pojem spravedlnosti je samozřejmě historický podmíněn, má různé významy a nic není černobílé,“ domnívá se bývalý poslanec a disident Zdeněk Jičínský (ČSSD).
Podle něj je k této záležitosti potřeba přistupovat s vědomím, že pro značnou část společnosti už jsou tyto věci pasé. „Po třiceti letech už jsou tady generace, které si to vůbec nepamatují, protože ještě ani nebyly naživu. Mám tak pochybnosti, že to přispěje k dojmu nebo upevnění pocitu spravedlnosti v této zemi,“ řekl Jičínský.
„Já myslím, že jsou důležitější věci, které souvisejí s dnešním konkrétním životem a různými zločiny korupce a podobě, které mají dopad na to, jak společnost funguje,“ dodal někdejší disident a signatář Charty 77. Podle něj postavení bývalých představitelů KSČ před soud žádnou očistnou funkci pro společnost mít nebude.
Winkelmannová: Společenská diskuze jako důležitý vedlejší efekt
Winkelmannová však o důležitosti procesu nepochybuje. „Když se postaví tihle staří muži před soud, tak to vzbudí společenskou diskuzi, a to je jeden z důležitých nebo možná i těch velmi důležitých vedlejších efektů. Společnost se začne tou probematikou zabývat a dochází k tomu, že se dostávají do popředí osudy obětí – a to si myslím, že je v těch našich případech hrozně důležité,“ řekla Winkelmannová.
„Hrubě nesouhlasím s tím, že to je věc minulosti, že se nás to netýká. V osmdesátých letech tady byli zabíjeni mladí lidé, kteří by mohli být tak staří jako já dneska. A ti ve společnosti chybí a nikdo se nad jejich osudy nepozastavil,“ dodala. „Taky se mi nelíbí říkat, že důležitější je věnovat se korupci než zabíjení lidí,“ reagovala dále na slova Jičínského Winkelmannová.
„Naší nejvyšší morální hodnotou je nedotknutelnost lidského života a ti, kdo zabíjeli lidi, se za to musí zodpovídat. A je jedno v jakém věku,“ uzavřela s tím, že není důležité, jaký trest dostanou, ale to, aby soud řekl, že jejich konání bylo špatné.
