Nová bezpečnostní strategie: Hlavní hrozbou jsou boje v sousedství EU

Praha – Porušování mezinárodních dohod, boje v blízkosti hranic Evropské unie, ale také rozsáhlá migrace z nestabilních států jsou v současnosti hlavními hrozbami pro Českou republiku. Vyjmenovala je aktualizovaná bezpečnostní strategie, kterou schválila vláda. Slibuje, že se v příštích letech budou zvyšovat peníze pro armádu i tajné služby. Současně však bezpečnostní strategie zdůrazňuje, že Česká republika není bezprostředně vojensky ohrožena.

7 minut
Bezpečnostní strategie 2015: Lokální konflikty hlavní hrozbou
Zdroj: ČT24

Uplynulý rok byl ve světě nadmíru ožehavý – někdejší demonstrace na Ukrajině přerostly v občanskou válku a na území Sýrie a Iráku se prohlásil tzv. Islámský stát. Letos boje neutichají, spíše naopak. Ministerstvo zahraničí proto upravilo dosud platnou bezpečnostní strategii z roku 2011. Podle ministra Lubomíra Zaorálka (ČSSD) je současně možné uvažovat o vytvoření zcela nové strategie. Aktualizace sice dokáže na nové hrozby reagovat pružněji, je jich ale mnoho. „Jako kdyby přestala platit pravidla hry, respektování hranic, mezinárodních závazků, u nichž se ještě nedávno zdálo, že jsou nezpochybnitelné. Jsme svědky takových věcí, kterým se říká hybridní válka – neoznačení vojáci. Z druhé strany jsme svědky takových věcí, jako jsou zahraniční bojovníci – foreign fighters – nebo osamělí vlci,“ uvedl ministr.

Kromě vnějších hrozeb poukazuje strategie také na možné hrozby vnitřní. K nim patří například hospodářská kriminalita, ale také migrace obyvatel ze zemí, kde vypukly války. „Je důležité, že vláda schválila také to, že bychom měli vytvořit také novou strategii migrace do ČR,“ upozornil ministr zahraničí.

Co jsou hlavní hrozby pro ČR podle bezpečnostní strategie 2015:

  • úsilí některých států o revizi mezinárodního uspořádání a nerespektování mezinárodněprávních závazků v oblasti bezpečnosti
  • regionální konflikty v euroatlantickém prostoru a jeho okolí
  • terorismus
  • šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů
  • kybernetické útoky
  • migrace ze zemí zasažených ozbrojenými konflikty
  • extremismus a napětí mezi etniky
  • organizovaný zločin
  • ohrožení kritické infrastruktury manipulacemi s dodávkami surovin, vstupem cizího kapitálu s potenciálně rizikovým původem, sabotážemi, kybernetickými útoky či hospodářskou kriminalitou
  • přerušení dodávek strategických surovin
  • přírodní a antropogenní pohromy
Turci pozorují boje o Kobani
Zdroj: ČT24/ČTK/SCANPIX SWEDEN/AA/TT

Analytik: Strategie hrozby nejmenuje, jsou však zřejmé

Jakub Janda z think-tanku Evropské hodnoty aktualizaci bezpečnostní strategie ocenil. Ačkoli poukázal na její obecnost, kdy se stratégové vyhýbají „pojmenování jednotlivých nositelů hrozeb“, nepovažuje ji za problém. Z dokumentu podle něj dostatečně jasně vyplývá, že na prvním místě mezi možnými vnějšími hrozbami stanuly velmocenské ambice Ruska. „Dokument Putinův agresivní režim explicitně nezmiňuje, ale čtenáře nenechává na pochybách, když jej velmi přesně charakterizuje jako stát, který 'snaží se budovat si exkluzivní sféry vlivu prostřednictvím destabilizace sousedních zemí a využívání místních konfliktů a sporů',“ uvedl Janda. Na druhém místě potom figurují konflikty na Blízkém východě, které v předchozí verzi strategie byly až na místě čtvrtém.

Podle europoslance Jana Zahradila (ODS) by ale jasné pojmenování hrozeb v dokumentu být mělo. „Není tam příliš analyzována nebezpečná situace, která se vyvíjí na východních hranicích Evropské unie,“ řekl.

Armáda dostane 1,4 procenta HDP. Postačí jí to?

Vláda se v aktualizované strategii zavázala, že bude zvyšovat výdaje na obranu, aby v roce 2020 činily 1,4 procenta hrubého domácího produktu oproti loňským 1,08 procenta. Znamená to, že za pět let bude mít armáda o 12 miliard korun více. Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) očekává, že podstatně lepší podmínky než dnes bude mít armáda již v roce 2017. „Tam se dostaneme zhruba k 50 miliardám a 50 miliard je částka, o které armáda mluví jako o hraniční, která umožňuje rozvoj,“ poznamenal. Lubomír Zaorálek dodal, že hlavním cílem pro armádu je, aby byla schopna dostát mezinárodním závazkům v rámci Evropské unie a Severoatlantické aliance. „Chceme dostát závazkům, které v těchto organizacích máme,“ řekl Zaorálek.

K posílení armády loni vyzval Česko i tehdejší generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen. Varoval, že část českých armádních jednotek je na kritické úrovni. A upozornil vládu, že pokud nepřidá peníze, nebude česká armáda v případě války spojencům příliš platná.

Vozidla pyrotechniků
Zdroj: Dalibor Glück/ČTK

Více peněz chtějí i tajné služby

Přestože první desetiletí 21. století poznamenal vzestup globálního terorismu, pro Evropu šlo o období bez válek. Podle Zaorálka však již neplatí, že by se „v Evropě nepoužívalo vojenské síly na to, aby se řešily politické problémy“. Česko se podle vládní strategie musí vyrovnat s hrozbou Islámského státu a teroristických skupin, ale také s dopadem ukrajinsko-ruské krize. Strategie na jedné straně zdůrazňuje, že republice bezprostřední riziko nehrozí. Současně ale upozorňuje na zintenzivnění práce tajných služeb. Ty pozorně sledují, kdo do země míří.

Tajné služby ale chtějí rovněž přidat. Na spadnutí je posílení rozpočtu o 1,5 miliardy. Mají jít hlavně na personální posílení rozvědky a nákup techniky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

SledujteRozhovor s novým místopředsedou ODS Martinem Červíčkem

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem v neděli v Praze pokračoval kongres ODS. Ten rozhodl mimo jiné o tom, že místa čtyř řadových místopředsedů obsadí poslanec Karel Haas, exministr životního prostředí Pavel Drobil, senátor Martin Červíček a europoslanec Alexandr Vondra.
06:08Aktualizovánopřed 23 mminutami

Prezident se zachoval jako slon v porcelánu, prohlásil Macinka

Prezident Petr Pavel podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) nekonzultoval s vládou nabídku letounů pro Ukrajinu. Koaliční rada bude výroky Pavla řešit už v pondělí, řekl Macinka v Otázkách Václava Moravce. Podle šéfa sněmovního zahraničního výboru Radka Vondráčka (ANO) prezident zřejmě mluvil o strojích L-159 Alca, Česko je ale podle něj darovat nemůže. Pavel měl při návštěvě Kyjeva říct, že Česko může v relativně krátké době dodat několik středních bojových letadel. Šéf sněmovny Tomio Okamura (SPD) ale v neděli podotknul, že prezidentovo vyjádření upravila ukrajinská média.
14:16Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Lídr musí mít tah na branku a neohlížet se, zdůraznil nový předseda ODS Kupka

Nově zvolený předseda ODS Martin Kupka v Interview ČT24 hovořil o změnách ve straně, její budoucnosti a své roli jako lídra. „ODS musí lidem nabízet praktická a kompetentní řešení pro jejich každodenní život,“ uvedl. Moderátor Daniel Takáč se zeptal, zda se Kupka cítí být lídrem a neobává se třeba nového hnutí hejtmana jihočeského kraje Martina Kuby. „Lídr nemá obavy. Má tah na branku a snahu vytáhnout stranu co nejvýš. Nemůže se pořád ohlížet, to by byl slabý lídr,“ reagoval.
před 2 hhodinami

Propuštěný Čech je na cestě z Venezuely, uvedl Macinka

Letadlo s propuštěným Čechcem Janem Darmovzalem je na cestě z Venezuely, ve večerních hodinách by mohlo přistát v Praze. V Otázkách Václava Moravce to uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem.
13:15Aktualizovánopřed 3 hhodinami

SPD a Motoristé nebudou hlasovat pro vydání Babiše a Okamury ke stíhání

SPD a Motoristé nebudou ve sněmovně hlasovat pro vydání premiéra Andreje Babiše (ANO) a předsedy dolní komory Tomia Okamury (SPD) k trestnímu stíhání. V diskusním pořadu televize Prima to v neděli řekli Okamura a ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Babiš již dříve prohlásil, že se ke stíhání v kauze Čapí hnízdo vydat nenechá. Ministr průmysl Karel Havlíček (ANO) s tím souhlasí. Případ je podle něj zpolitizovaný a projednává se příliš dlouho.
před 4 hhodinami

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 7 hhodinami

Policisté chtějí větší přísnost vůči agresivitě za volantem

Policie chce přísněji zakročit proti úmyslné agresivitě řidičů na silnicích. Přibývá totiž nehod, za kterými stojí bezohledné chování lidí za volantem. Počet nehod kvůli agresivní jízdě se zvýšil z 1971 v roce 2023 na 2667 o rok později a 2984 loni. V drtivé většině případů šlo o přestupky. Ujíždění před hlídkou, vybržďování nebo třeba extrémní překračování rychlosti v obci by ale nově mohlo být trestným činem. Na změně zákona už se pracuje a hotová má být ještě letos. Kromě přísnějších trestů by mohlo dojít také k zabavení vozidla.
před 7 hhodinami

Nová pravidla umožní spotřebitelům požadovat opravu výrobků

Od 31. července letošního roku budou muset členské státy Evropské unie uplatňovat ve svých vnitrostátních předpisech nová unijní pravidla na podporu oprav zboží. Cílem těchto opatření je především vytvořit systém, který upřednostňuje opravu výrobku před nákupem nového. Předčasná likvidace opravitelného zboží totiž každoročně vede k obrovskému množství odpadu a spotřebě zdrojů. Spotřebitelé by tak nově měli mít právo požadovat, aby prodejci opravili výrobky, které jsou dle práva EU technicky opravitelné.
před 10 hhodinami
Načítání...