Nová bezpečnostní strategie: Hlavní hrozbou jsou boje v sousedství EU

Praha – Porušování mezinárodních dohod, boje v blízkosti hranic Evropské unie, ale také rozsáhlá migrace z nestabilních států jsou v současnosti hlavními hrozbami pro Českou republiku. Vyjmenovala je aktualizovaná bezpečnostní strategie, kterou schválila vláda. Slibuje, že se v příštích letech budou zvyšovat peníze pro armádu i tajné služby. Současně však bezpečnostní strategie zdůrazňuje, že Česká republika není bezprostředně vojensky ohrožena.

7 minut
Bezpečnostní strategie 2015: Lokální konflikty hlavní hrozbou
Zdroj: ČT24

Uplynulý rok byl ve světě nadmíru ožehavý – někdejší demonstrace na Ukrajině přerostly v občanskou válku a na území Sýrie a Iráku se prohlásil tzv. Islámský stát. Letos boje neutichají, spíše naopak. Ministerstvo zahraničí proto upravilo dosud platnou bezpečnostní strategii z roku 2011. Podle ministra Lubomíra Zaorálka (ČSSD) je současně možné uvažovat o vytvoření zcela nové strategie. Aktualizace sice dokáže na nové hrozby reagovat pružněji, je jich ale mnoho. „Jako kdyby přestala platit pravidla hry, respektování hranic, mezinárodních závazků, u nichž se ještě nedávno zdálo, že jsou nezpochybnitelné. Jsme svědky takových věcí, kterým se říká hybridní válka – neoznačení vojáci. Z druhé strany jsme svědky takových věcí, jako jsou zahraniční bojovníci – foreign fighters – nebo osamělí vlci,“ uvedl ministr.

Kromě vnějších hrozeb poukazuje strategie také na možné hrozby vnitřní. K nim patří například hospodářská kriminalita, ale také migrace obyvatel ze zemí, kde vypukly války. „Je důležité, že vláda schválila také to, že bychom měli vytvořit také novou strategii migrace do ČR,“ upozornil ministr zahraničí.

Co jsou hlavní hrozby pro ČR podle bezpečnostní strategie 2015:

  • úsilí některých států o revizi mezinárodního uspořádání a nerespektování mezinárodněprávních závazků v oblasti bezpečnosti
  • regionální konflikty v euroatlantickém prostoru a jeho okolí
  • terorismus
  • šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů
  • kybernetické útoky
  • migrace ze zemí zasažených ozbrojenými konflikty
  • extremismus a napětí mezi etniky
  • organizovaný zločin
  • ohrožení kritické infrastruktury manipulacemi s dodávkami surovin, vstupem cizího kapitálu s potenciálně rizikovým původem, sabotážemi, kybernetickými útoky či hospodářskou kriminalitou
  • přerušení dodávek strategických surovin
  • přírodní a antropogenní pohromy
Turci pozorují boje o Kobani
Zdroj: ČT24/ČTK/SCANPIX SWEDEN/AA/TT

Analytik: Strategie hrozby nejmenuje, jsou však zřejmé

Jakub Janda z think-tanku Evropské hodnoty aktualizaci bezpečnostní strategie ocenil. Ačkoli poukázal na její obecnost, kdy se stratégové vyhýbají „pojmenování jednotlivých nositelů hrozeb“, nepovažuje ji za problém. Z dokumentu podle něj dostatečně jasně vyplývá, že na prvním místě mezi možnými vnějšími hrozbami stanuly velmocenské ambice Ruska. „Dokument Putinův agresivní režim explicitně nezmiňuje, ale čtenáře nenechává na pochybách, když jej velmi přesně charakterizuje jako stát, který 'snaží se budovat si exkluzivní sféry vlivu prostřednictvím destabilizace sousedních zemí a využívání místních konfliktů a sporů',“ uvedl Janda. Na druhém místě potom figurují konflikty na Blízkém východě, které v předchozí verzi strategie byly až na místě čtvrtém.

Podle europoslance Jana Zahradila (ODS) by ale jasné pojmenování hrozeb v dokumentu být mělo. „Není tam příliš analyzována nebezpečná situace, která se vyvíjí na východních hranicích Evropské unie,“ řekl.

Armáda dostane 1,4 procenta HDP. Postačí jí to?

Vláda se v aktualizované strategii zavázala, že bude zvyšovat výdaje na obranu, aby v roce 2020 činily 1,4 procenta hrubého domácího produktu oproti loňským 1,08 procenta. Znamená to, že za pět let bude mít armáda o 12 miliard korun více. Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) očekává, že podstatně lepší podmínky než dnes bude mít armáda již v roce 2017. „Tam se dostaneme zhruba k 50 miliardám a 50 miliard je částka, o které armáda mluví jako o hraniční, která umožňuje rozvoj,“ poznamenal. Lubomír Zaorálek dodal, že hlavním cílem pro armádu je, aby byla schopna dostát mezinárodním závazkům v rámci Evropské unie a Severoatlantické aliance. „Chceme dostát závazkům, které v těchto organizacích máme,“ řekl Zaorálek.

K posílení armády loni vyzval Česko i tehdejší generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen. Varoval, že část českých armádních jednotek je na kritické úrovni. A upozornil vládu, že pokud nepřidá peníze, nebude česká armáda v případě války spojencům příliš platná.

Vozidla pyrotechniků
Zdroj: Dalibor Glück/ČTK

Více peněz chtějí i tajné služby

Přestože první desetiletí 21. století poznamenal vzestup globálního terorismu, pro Evropu šlo o období bez válek. Podle Zaorálka však již neplatí, že by se „v Evropě nepoužívalo vojenské síly na to, aby se řešily politické problémy“. Česko se podle vládní strategie musí vyrovnat s hrozbou Islámského státu a teroristických skupin, ale také s dopadem ukrajinsko-ruské krize. Strategie na jedné straně zdůrazňuje, že republice bezprostřední riziko nehrozí. Současně ale upozorňuje na zintenzivnění práce tajných služeb. Ty pozorně sledují, kdo do země míří.

Tajné služby ale chtějí rovněž přidat. Na spadnutí je posílení rozpočtu o 1,5 miliardy. Mají jít hlavně na personální posílení rozvědky a nákup techniky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Na severu Čech se může večer tvořit ledovka, varovali meteorologové

Na severu Čech se může v sobotu večer při mrznoucím mrholení nebo dešti tvořit slabá ledovka. Vyplývá to z výstrahy, kterou vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Hrozí úrazy a komplikace v dopravě. Během noci na neděli riziko mrznoucích srážek pomine.
před 2 hhodinami

Hasiči měli o Vánocích přes tisíc zásahů. V meziročním srovnání jde o nadprůměr

Hasiči v tuzemsku měli o Vánocích 1163 výjezdů, z toho 178 bylo k požárům. Podle počtu událostí tak byly letošní svátky mírně nadprůměrné, informovala mluvčí generálního ředitelství hasičů Klára Ochmanová. Nejvíce práce měli hasiči na Štědrý den, kdy bylo zásahů 515. Některé požáry během svátků přitom způsobily mnohamilionové škody.
před 4 hhodinami

Cihlář, Hrůša, Ledecká. Češi, kteří v roce 2025 uspěli ve světě

Věda, hudba či sport patří mezi obory, v nichž Češi uspěli ve světě v roce 2025. A to například díky vědci Tomáši Cihlářovi či dirigentovi Jakubu Hrůšovi.
před 7 hhodinami

Na přelomu roku se čeká sníh a teploty pod průměrem

Na přelomu roku do Česka přijde zima. Teploty i přes den budou jen mírně nad nulou, hlavně na horách bude sněžit a lze očekávat sněhové jazyky i závěje, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Ani v prvním týdnu roku 2026 se ráz počasí příliš nezmění.
před 17 hhodinami

Nákup a provoz F-35 projdou koaličním auditem, řekla Schillerová

Smlouvy na nákup a provoz 24 nadzvukových letounů F-35 za zhruba 150 miliard i dosavadní platby projdou koaličním auditem. ČT to sdělila vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Reagovala tím i na ministra obrany a jeho slova ze sociálních sítí SPD. Jaromír Zůna řekl, že jeho resort udělá analýzu i s možností výpovědi smlouvy. S tou ale hnutí ANO nesouhlasí. Další z vicepremiérů Karel Havlíček (ANO) už dřív řekl, že nákup F-35 je rozhodnutou věcí.
před 17 hhodinami

Porodnost i letos klesne na další historické minimum

V Česku se narodilo nejméně dětí v historii. Podle průběžných dat zdravotníků letošek skoro s jistotou překoná loňské minimum. Někde hlásí téměř o pětinu méně novorozenců. Potomky teď přivádějí na svět hlavně ženy z populačně slabších 90. let. Jejich matky měly děti přibližně o pět let dřív. V kombinaci s dalšími faktory čekají odborníci nízkou porodnost i v příštích letech.
před 17 hhodinami

Babiš telefonoval s Trumpem, mluvili o migraci či Evropě

Premiér Andrej Babiš (ANO) v pátek telefonicky hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Na sociální síti X Babiš uvedl, že dlouho mluvili o válce, migraci, Evropě, visegrádské čtyřce či o návštěvě v Bílém domě, při které se politici spolu s manželkami Monikou a Melanií setkali v březnu 2019.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Poškozené trakční vedení zkomplikovalo provoz na hlavním nádraží v Praze

Poškozené trakční vedení dopoledne zkomplikovalo provoz na hlavním nádraží v Praze. Vlaky zhruba půlhodinu nejezdily do Libně, Vysočan a Holešovic, směrem do Vršovic a na Smíchov byla doprava omezená. Oznámil to mluvčí Správy železnic pro mimořádnosti Martin Kavka. Co bylo příčinou poškození, podle něj železničáři zjišťují.
včera v 10:43
Načítání...