Letištní bezpečnost je v nemocnicích nereálná, zní od ředitelů, ministra i expertů

61 minut
Vojtěch: Prohlídky při vstupu do nemocnic nejsou reálné
Zdroj: ČT24

Nemocnice jsou otevřená zařízení a zkontrolovat po vzoru letišť každého, kdo do nich vstupuje, je nereálné, protože by to výrazně zbrzdilo jejich provoz. Shodují se na tom ředitelé českých nemocnic i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Reagují tak na případ vražedné střelby, ke kterému došlo v úterý ráno ve Fakultní nemocnici Ostrava.

Dvaačtyřicetiletý útočník v úterý ráno zastřelil v čekárně traumatologické ambulance ostravské nemocnice šest lidí a tři další zranil. Pro útok použil ilegálně drženou zbraň ráže devět milimetrů a později si sám vzal život. 

Útok přede dveřmi traumatologické ambulance pak otevřel debatu o zabezpečení tuzemských nemocnic – a vrcholní manažeři českého zdravotnictví upozorňují, že se nemocnice připravují na maximum možného tak, aby nedošlo k omezení chodu zařízení, kde se může hrát o minuty. 

Desítky rámů u všech pavilonů? Těžko a draze, zní z nemocnic

Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) proto není reálné, aby v nemocnici existovaly například bezpečnostní rámy na všech vstupních místech, kterých mohou být u zařízení pavilonového typu i desítky. 

„V tak velkém provozu, jaký se odehrává ve všech nemocnicích a poliklinikách, si nedokážu představit, že by byly u vchodu umístěny rámy a rentgeny a každému se prohlížely osobní věci,“ prohlásil. „Prohlídky při vstupu nejsou reálné.“

Velká část nemocnic je tak přístupná neustále, což potvrzuje i ředitel Všeobecné fakultní nemocnice v Praze David Feltl: „Lidé sem mohou přijít z ulice. A my nejsme schopni všechny provést bezpečnostními rámy podobně jako na letišti.“ 

3 minuty
Události: Chod ostravské nemocnice se vrací k normálu, diskutuje se o bezpečnosti
Zdroj: ČT24
Uspěchaná řešení většinou nebývají efektivní. Nemyslím si, a tvrdí to i odborníci, že je prostor dělat (v nemocnicích) další restrikce. Nedej bože, aby někdo přišel na to, že by v nemocnici ve vrátnici měl být rám. Tudy cesta nevede.
Jaroslav Kubera

Ředitel největší české nemocnice, FN v Motole, a bývalý ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD) naopak kontrolu vstupu nevylučuje: „Nejlepší zabezpečení nemocnice jsem měl možnost vidět v Izraeli, kde detailní kontrola probíhá běžně a na velmi vysoké úrovni,“ uvedl. 

České nemocnice ale mají podle Ludvíka omezené možnosti, protože jsou veřejným prostorem. A ředitel Thomayerovy nemocnice v Krči Petr Sulek pak upozorňuje i na ekonomický aspekt: „Náklady na pořízení například bezpečnostních rámů do každého pavilonu by se pohybovaly v řádu několika milionů korun.“ 

Kužel: Z institucí nemůžeme udělat pevnosti

Rámy pak zpochybňují i hlasy z bezpečnostní oblasti. „Jediné, co by zabránilo takovému činu (jako byl ten v Ostravě), by byla instalace bezpečnostních rámů ve všech veřejných prostorách. Sami uznáte, že to je věc spíše nereálná,“ prohlásil ministr vnitra Jan Hamáček.

Stejně mluví také expert z VUT Tomáš Apeltauer, podle kterého se lze leda připravit na krizové scénáře, i bezpečnostní poradce Petr Bárta. Ten v argumentech fakticky stínuje ministra Vojtěcha, když uvádí, že „nemocnice je otevřená instituce, kde je potřeba rychlý příjem pacientů. Reálně není žádná možnost jejich kontroly“.

A skepse zní i od šéfa moravskoslezské policie Tomáše Kužela. „Ze všech institucí nemůžeme udělat nedobytné pevnosti,“ řekl v Událostech, komentářích. „Policistů není tolik, aby hlídali všechny školy a nemocnice. Zabezpečení technicky by bylo enormně drahé. A nikdy nejsme schopni zabránit tomu jednotlivci, který se – aniž dá najevo podobné úmysly – rozhodne udělat podobnou věc. To se prostě stává.“

Bezmoc ochranky

Eliminovat hrozby se proto zdravotní instituce snaží jinak – platí si bezpečnostní službu. Ani ta by ale v ostravském případě zřejmě nepomohla. „I kdyby byl na místě jakýkoliv bezpečnostní pracovník, a třeba i ozbrojen, vzhledem k rychlosti a agresivitě útoku by nebyl schopen reagovat. Naopak, byl by zřejmě první zasažen,“ upozorňuje bezpečnostní poradce Bárta.

Podle bezpečnostních expertů je navíc zásadním bezpečnostním problémem českých nemocnic nízké ohodnocení pracovníků ostrahy. V průměru se pohybuje kolem devadesáti korun za hodinu.

Ve hře jsou proto i technická opatření. Nemocnice po skončení návštěvních hodin uzavírají některé průchody nebo disponují elektronicky uzavíratelnými vchody pro omezení pohybu. Například pražská Fakultní nemocnice Královské Vinohrady pak kontroluje i vjíždějící automobily; obrazy jsou zpracovávány automaticky.

Nemocnice rovněž používají kamerový systém, který monitoruje pacienty v čekárnách. V něm spatřují podpůrný potenciál i odborníci na bezpečnost, inteligentní kamera totiž pomocí algoritmu svede rozeznat, že snímaná osoba dělá pohyb se zbraní, nebo samu zbraň přímo identifkovat.

Další technická opatření pak zajišťují vstup do vyšetřoven čipem a na lůžková oddělení pouští sestry návštěvy po ohlášení přes videotelefon. Personál na rizikových pracovištích má tlačítka pro spuštění alarmu.

3 minuty
Reportáž: Letištní bezpečnost je v nemocnicích nemožná, říká Vojtěch
Zdroj: ČT24

Trénink na ochranu před útoky

Vedle toho nemocnice školí zaměstnance ve zvládání krizových situací. Čerpat na školení mohou i peníze z dotací ministerstva zdravotnictví. Letos resort rozdělil 32 milionů na přípravu před útoky na takzvané měkké cíle. Stejnou částku plánuje podle mluvčí Gabriely Štěpanyové rozdělit i v příštím roce a v roce 2021. 

„Ministerstvo zdravotnictví nyní zanalyzuje možnosti, jak by bylo možné tento dotační program rozšířit na více nemocnic. Dnes je určen pro akutní lůžková zařízení nad 350 lůžek, rádi bychom tento limit snížili a rozšířili okruh nemocnic, které by mohly být podpořeny,“ uvedl náměstek ministra Filip Vrubel.  

V případě ostravské nemocnice šlo o 1,2 milionu korun na vytvoření krizových plánů a proškolení personálu a ministr Vojtěch nyní připouští, že by v dotacích mohlo dojít ke změně. „Program je teď nastaven jenom podle počtu lůžek pro velké nemocnice. Takovéto incidenty se můžou stát i v menších zařízeních a zvažujeme, že bychom počet lůžek snížili, aby na něj mohla dosáhnout taky,“ řekl v Událostech, komentářích.

Na problém vnášení zbraní do nemocnic upozornil letos v březnu případ střelby na vinohradské hematologii. Hospitalizovaný muž tehdy postřelil dva pacienty, kteří s ním leželi v pokoji. Jeden z nich zemřel. Zbraň pak útočník odevzdal zasahujícím sestrám. V dubnu zemřel ve vazební věznici.

Kromě školení si nemocnice nechaly zpracovat bezpečnostní analýzy. Každá z nich má také evakuační plány, jak a kam převézt v krizové situaci pacienty. To je i případ ostravské nemocnice, která letos podle resortu připravovala audity z hlediska ochrany měkkých cílů, měla proškolené zaměstnance, měla analyzovanou a zmapovanou situaci ohledně únikových cest.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

V Bratislavě jednají ministři obrany Česka a Slovenska

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci Zůna. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. V otázce Grónska věří Česko i Slovensko, že vše podaří vyřešit jednáním na diplomatické úrovni. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 21 mminutami

Senát v prvním kole volby nezvolil adepty na ombudsmana

Především volbou kandidátů na funkci veřejného ochránce práv se ve středu zabývá Senát. Ze šesti nominovaných, mezi něž patří zástupce současného ombudsmana Vít Alexandr Schorm nebo bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, mají sněmovně navrhnout dva adepty. Česká konference rektorů už navrhla Schorma a právničku z úřadu ombudsmana Evu Kostolanskou. V prvním kole Senát žádného z kandidátů nezvolil, ve druhém bude vybírat mezi Kostolanskou, Laurenčíkovou, Schormem a Jaromírem Jirsou. Výsledek druhého kola hlasování oznámí po polední pauze ve 14:00.
03:06Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kauza Čapí hnízdo trvá dlouho, míní Válková. Podle Pospíšila to není důvod k nevydání Babiše

Mandátový a imunitní výbor sněmovny začal řešit žádost o vydání premiéra Andreje Babiše (ANO) a předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD) ke stíhání. Šéfka výboru Helena Válková (ANO) uvedla, že výpovědi aktérů kauz ji nepřekvapily a utvrdily ji v některých postojích. Člen sněmovního ústavně-právního výboru Jiří Pospíšil (TOP 09) očekává, že rozhodování bude asi „mnohem více stranické“ než v jiných kauzách z minulosti. Řekli to v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 3 hhodinami

Ministerstvo chce pomoci školám se sociálně znevýhodněnými dětmi

Skoro pět procent dětí na základních školách patří mezi sociálně znevýhodněné – ať už vyrůstají v chudších nebo jinak složitějších rodinných poměrech. Ukazují to nová data ministerstva. To vidí pomoc v cíleném financování škol s těmito žáky.
před 5 hhodinami

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 6 hhodinami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 6 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 7 hhodinami

Nesprávná likvidace popela může způsobit požár. Hasiči radí, jak tomu předejít

Nesprávná likvidace popela patří podle hasičů i odborníků mezi časté příčiny požárů v domácnostech. Důsledkem mohou být fatální škody na zdraví i majetku. Plameny se totiž mohou rychle rozšířit na fasády domů, do garáží či okolních staveb. Náklady na likvidaci následků se pak mohou vyšplhat až do milionů korun. I proto připravili hasiči a odborníci z Institutu ochrany obyvatelstva rady, jak s popelem bezpečně manipulovat.
před 7 hhodinami
Načítání...