Čerpání peněz z operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK) vázlo, z technické pomoci hradilo ministerstvo průmyslu i obchodu i nezpůsobilé výdaje. Uvedl to v závěrech prověrky Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Kontroloři proto finančnímu úřadu oznámili podezření na porušení rozpočtové kázně za 1,3 milionu korun, spojené především s čerpáním peněz na vzdělávací akce, které byly ve skutečnosti podle NKÚ spíše společenskými akcemi. Ministerstvo v reakci uvedlo, že zpráva NKÚ je už neaktuální, náprava byla zajištěna a Evropská komise v říjnu program odblokovala.
Z evropských peněz platilo ministerstvo večírky, zjistili kontroloři
Jde o program, ve kterém Evropská komise v dubnu 2018 rozhodla o pozastavení proplácení peněz, které trvalo rok a půl. Důvodem byla vysoká chybovost v projektech.
„Víme, že v dané době docházelo k chybám, proto byl také OP PIK zablokován a došlo k personálním změnám,“ uvedla mluvčí ministerstva Štěpánka Filipová. Náprava v OP PIK byla zajištěna, což potvrdil i fakt, že Evropská komise letos v říjnu OP PIK odblokovala, dodala.
Kontroloři se zaměřili na peníze určené na technickou pomoc, které z většiny poskytuje Evropská unie. Používány jsou především na platy zaměstnanců, kteří operační program spravují, což představuje zhruba 75 procent z vyčleněných 3,8 miliardy korun, ale také například na propagaci, vzdělávání, kontroly či tvorbu analýz.
Peníze z technické pomoci tak mají sloužit k efektivnímu řízení programu, a tedy i zajištění nízké chybovosti. „Resortem nastavená soustava ukazatelů, podle kterých by tyto cíle bylo možné vyhodnotit, ale skutečné výsledky a přínosy vyhodnotit neumožňuje. Řadu dílčích ukazatelů, které si MPO stanovilo, navíc resort nenaplňuje,“ uvedl NKÚ.
Vzdělávání s fotokoutkem
Kontroloři například zmiňují, že ministerstvo chtělo během programového období udělat 2400 kontrol, nicméně na konci roku 2018, tedy v polovině období čerpání prostředků, jich ukončilo jen 366. Resortu se také nedaří podle plánů stabilizovat zaměstnance provádějící administraci programu a jeho projektů. „Dosavadní problematický průběh operačního programu je pak vyústěním těchto nedostatků,“ míní kontroloři.
NKÚ si ke kontrole vybral také vzorek projektů v hodnotě téměř 60 milionů korun. Kontroloři zjistili, že MPO zaplatilo více než 1,2 milionu korun za tři takzvané „výroční semináře“ vzdělávacího charakteru. „Ve skutečnosti se ale jednalo o společenské akce pro zaměstnance spravující operační program – konaly se po pracovní době, trvaly do nočních hodin a výdaje s nimi spojené byly vynaloženy na pronájem restaurace či klubu, zajištění cateringu, DJ produkci, fotokoutek a podobně,“ uvedl NKÚ.
Vynaložení peněz na akce tohoto charakteru vyhodnotili kontroloři jako možné porušení rozpočtové kázně a oznámili to příslušnému finančnímu úřadu. „Používat veřejné prostředky určené k vzdělávání na takovéto úřednické večírky je nepřípustné a jde o typický příklad nezpůsobilých výdajů,“ dodal Jan Kinšt, který kontrolní akci řídil.
„Pokud se prokáže, že se dotační peníze čerpaly neoprávněně, na akce, které nesouvisely s tím, pro co má OP PIK sloužit, vyvodím z toho důsledky,“ uvedl ministr Karel Havlíček (za ANO).
Nízké čerpání
Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost je z pohledu objemu peněz třetím nejvýznamnějším – pro Česko je v něm v období 2014 až 2020 vyčleněno téměř 112 miliard korun. Čerpání těchto peněz ale podle NKÚ vázlo. Ke konci letošního prvního čtvrtletí rozhodlo ministerstvo o přidělení necelých 57 miliard korun, což představuje zhruba 54 procent ze všech vyčleněných peněz.
Příjemcům podpory pak bylo proplaceno jen necelých 23 miliard korun, tedy přibližně 22 procent z připravených peněz. Z pohledu čerpání je tak operační program pro podnikání ve srovnání s ostatními devíti na posledním místě.