Hasicí přístroj sice není povinnou výbavou automobilu, hasiči nicméně apelují na řidiče, aby jimi své vozy vybavili. Vede je k tomu mírný nárůst počtu havárií, při kterých auta vzplanou.
Každoročně evidují hasiči kolem patnácti set požárů vozidel. V loňském roce se oproti předešlým letům počet o něco málo zvýšil. Při 1648 nehodách vozu s požárem zemřelo 20 lidí a 163 lidí si odneslo zranění.
Nejčastější příčinou požáru vozidla bývá technická závada na elektroinstalaci. Často jde také o netěsnost v palivové soustavě nebo i nedbalost samotných řidičů při jízdě, údržbě nebo při opravách aut.
K požárům aut dochází na křižovatkách, uprostřed vozovky dálnice nebo při parkování v ulici. Pokud je ve voze zraněný člověk, pak právě první vteřiny zásahu jsou rozhodující a hasicí přístroj představuje neocenitelnou pomoc.
K uhašení počátečního požáru přitom stačí sprejový typ hasicího přístroje. Důležité je, že zasahující člověk by měl vždy dbát nejdřív na vlastní bezpečnost. Při nadzvižení kapoty, pod níž by mohlo být ohnisko, se malý plamen totiž může rozhořet.
Podle Petra Vomáčky je ale klíčové, ať už má řidič ve voze jakýkoli typ přístroje, aby ho měl co nejblíž u rukou. Osobní auto může shořet i během pěti minut, plameny se dokážou bleskově dostat od motoru až do vnitřku vozu.
Obtíže s elektromobily
A zatímco s požáry aut na benzin, naftu nebo plyn si hasiči dokáží standardně poradit, větší starosti jim dělají nastupující elektromobily. Baterie jsou totiž v celé konstrukci vozu a rychle hoří. „To pak neuhasíte. Baterky musí přijít většinou na 24 hodin do vodní lázně. Je nutné čekat na náš příjezd, ale i hasiči mají s těmi vozy problém,“ přibližuje dobrovolný hasič Radek Blajer.
Na konkrétním případu z Rakouska je vidět rozdíl. Požár elektromobilu tam hasilo na 50 hasičů, celý vůz pak musel být na 72 hodin uložen do speciálního kontejneru s vodou, aby nevzplanul znovu. A použitá voda musela být posléze odborně zlikvidována.
