Ministerstvo zdravotnictví poslalo kontrolu do východočeských nemocnic, úředníci mají odhalit, kdo pochybil v případu novorozené dívky, která se narodila v červnu v Pardubicích. Její matku ještě předtím odmítly přijmout rychnovská a následně i královéhradecká nemocnice, i přesto, že byla nakažena streptokokem. Dívka si ponese doživotní následky. Nejde o jediný případ, kdy se hovoří o pochybení zdravotníků. Ministerstvo zdravotnictví i nemocnice připravují přísnější opatření.
Resuscitační týmy a sjednocení péče napříč republikou. Ministerstvo i nemocnice chtějí zabránit pochybením
6 minut
Události: Tragické situace ve zdravotnictví vedou ke změnám
Úředníci v Pardubicích zkoumali nejen dokumentaci, ale i medicínské postupy zdravotníků a okolnosti převozu rodičky. Případ malé Leontýny přitom není jediný, který pardubická nemocnice řeší. Už dříve investigativní pořad Infiltrace: Obchod se svědomím upozornil na to, že po operaci mandlí upadl do bdělého kómatu tehdy osmiletý chlapec Adam Vyčítal. Rodiny Adama i Leontýny zažalovaly nemocnici shodně o 22 milionů korun.
Nejsou to jediné případy, kdy se hovoří o pochybení zdravotníků. Řada z nich končí před soudem. Známý je případ z roku 2009, kdy se ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady narodil chlapec s poškozením mozku. Soud rodině přiznal odškodné 30 milionů korun, strany se nakonec dohodly mimosoudně na nižší částce 20 milionů korun. Přesto se doposud jedná o nejvyšší přiznané odškodnění v této souvislosti.
Metodický pokyn má zrychlit pomoc při náhlém selhání
Kvůli tomu, aby se zabránilo možným pochybením, upravují nemocnice v reakci na některé případy svá vnitřní pravidla. Příkladem je případ z roku 2000, kdy v Hradci Králové lékaři pacientovi omylem odebrali špatnou ledvinu. Chybné označení opačného orgánu se objevilo v dokumentaci při ambulantní kontrole a údaj si pak personál dále předával. Po této události začali lékaři před chirurgickým zákrokem u párových orgánů značit na těle pacienta fixem místo, kde mají operovat.
Ministerstvo zdravotnictví – nejen v reakci na nedávné případy – připravuje metodický pokyn pro nemocnice, díky kterému se má zrychlit pomoc při náhlém selhání nebo ohrožení životně důležitých funkcí pacientů. Nemocnice by musely zřídit resuscitační tým, který by byl dostupný na univerzálním telefonním čísle, a to na lince 2222. Opatření by mohl úřad schválit do měsíce.
Kromě toho by podle metodického pokynu měly nemocnice nově každý rok proškolit všechny zdravotnické pracovníky, a to zejména pro takové případy, kdy se pacient náhle ocitne v ohrožení života.
Pardubická nemocnice nyní v reakci na případ rodičky, která byla nakažena streptokokem, zřídí novou funkci ombudsmana. Nastoupí od nového roku a bude působit jako prostředník mezi pacienty, vedením a zdravotníky.
„Chceme obsadit tuto roli, tuto pozici nějakým významným klinikem, tak abychom byli schopni nabídnout stěžovatelům výrazně proaktivnější a vstřícnější přístup,“ vysvětlil generální ředitel Nemocnice Pardubického kraje Tomáš Gottvald.
Další opatření zpřísní povinnosti zaměstnanců. Mimořádné události budou muset hlásit nadřízeným hned, a ne až za tři měsíce jako v případě Leontýny. Rychlejší by zároveň měla být komunikace mezi vedením a primáři nebo vrchními sestrami.
Ministr chce sjednit úroveň péče
Pod záštitou ministerstva zdravotnictví zároveň vznikají doporučení, jak správně postupovat například při léčbě infarktu nebo onkologických onemocnění. Určená jsou zdravotnickému personálu napříč republikou.
„Cílem je, aby existovaly nějaké standardy, aby se zkrátka péče sjednocovala, ať je pacient léčen v Praze, Brně nebo Českých Budějovicích. Pokud se lékař odchýlí od doporučeného postupu, tak to musí zdůvodnit,“ říká ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).
Doporučení tvoří odborníci v jednotlivých oborech a postupně je shromažďuje Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. Součástí jsou také informace pro pacienta, třeba kdy se obrátit na zdravotnické zařízení. V příštích pěti letech budou přibývat další doporučení.
