Fronta na Žofín při rozloučení s Karlem Gottem povede až na druhý břeh. Sobotní mše bude jen pro zvané

Auta ani tramvaje nebudou moci v pátek v Praze jezdit po Masarykově nábřeží mezi křižovatkami s Národní třídou a Resslovou ulicí respektive Jiráskovým mostem. Nábřeží tak bude patřit jen lidem, kteří se přijdou na přilehlý Slovanský ostrov rozloučit s Karlem Gottem. Akce se v žofínském paláci uskuteční od 8 do 22 hodin. Na sobotu je potom naplánována zádušní mše v katedrále sv. Víta, Vojtěcha a Václava, veřejnost ji bude moci sledovat na obrazovce na třetím nádvoří Pražského hradu, kam bude během dne omezen vstup jiným návštěvníkům.

Masarykovo nábřeží v Praze bude v pátek pro dopravu uzavřeno celý den, respektive od 1:00 do 24:00. Řidiči budou muset jet jinudy, přirozenou objízdnou trasou může být Janáčkovo nábřeží na druhém vltavském břehu. Dopravní podnik zároveň odkloní tramvajovou linku 17, která kolem paláce Žofín obvykle jezdí.

„Linka 17 bude obousměrně odkloněna přes zastávky Myslíkova – Národní třída – Národní divadlo,“ uvedla mluvčí dopravního podniku Aneta Řehková. Tramvaje tedy neobslouží zastávku Národní divadlo, která leží bezprostředně u mostu na Slovanský ostrov.

Omezen bude provoz také na mostě Legií. Na jižní straně, kde budou čekat lidé ve frontě na Žofín, bude uzavřen jeden jízdní pruh a auta budou jezdit po kolejích. Dopravní podnik se obává, že tramvajové linky, které jezdí přes most i po navazující Národní třídě – tedy 2, 9, 18, 22, 23 a odkloněná 17 – budou nabírat zpoždění. Posílen naopak bude provoz metra.

Policisté se na ostrově budou pohybovat již od čtvrtečního odpoledne, kdy vymezí koridor, kterým budou lidé přicházet. 

Fronta zaplní nábřeží, asi i most Legií. Na všechny se nedostane, varoval premiér

V paláci Žofín, který bude ústředním místem pátečního dění, potom budou lidé přicházet k pódiu, na kterém bude katafalk s rakví a – vzhledem k tomu, že vláda rozhodla, že půjde o pohřeb se státními poctami – s vojáky. „Čestná stráž bude stát u katafalku a bude zajišťovat odnesení rakve,“ upřesnila mluvčí Armády České republiky Magdalena Dvořáková.

Podle obchodního ředitele agentury NKL Žofín Petra Denka lidé vystojí pod pódiem frontu, k rakvi potom budou moci položit květinu. Neměli by se však u ní zastavovat. „Poprosil bych, aby byl pohyb plynulý, abychom sem mohli vpustit co nejvíc lidí,“ vyzval Denk.

Fronta ale nebude stát jen uvnitř paláce. Dopravní omezení na nábřeží je vyhlášeno proto, že lidé nejspíše budou čekat již zde. Je možné, že se budou řadit do fronty už na Janáčkově nábřeží smíchovském břehu, fronta by se potom vinula po mostě Legií a Masarykově nábřeží, lidé by do ní měli přicházet od tramvajové zastávky Újezd. Ze Slovanského ostrova se nebude odcházet po lávce, nýbrž přes galerii Mánes.

Situační plánek pro 11. října: příchod a odchod z Žofína (zeleně), dopravní uzavírka (červeně), nejbližší stanice metra (žlutě)
Zdroj: ČT24

Premiér Andrej Babiš (ANO) vyzval po úterním jednání vlády, aby si lidé rozmysleli, zda se na Žofín opravdu vypraví. Hrozí podle něj, že se nedostane na každého – palác je schopen pojmout podle jeho ředitele Jana Hrubého asi 50 tisíc lidí. Podle premiérova odhadu jich však do Prahy může přijet až 300 tisíc.

Navíc může být kvůli tak velkém zájmu problém se do Prahy na pohřeb vůbec dostat. Železniční dopravci zaznamenali zvýšený zájem o jízdenky a vyzývají, aby lidé s rezervacemi neváhali. České dráhy a Regiojet avizovaly posílení spojů, naopak Leo Express, který má všechny své soupravy plně vytížené, dodatečná místa nenabídne. Posily nepřipravuje na pátek ani autobusový dopravce Flixbus, byť i on připouští, že je o jízdenky zvýšený zájem.

Situace v Praze bude tím složitější, že přijedou lidé i na další velké akce. Kromě pohřbu Karla Gotta se bude hrát fotbalové utkání české reprezentace s Anglií, které přiláká desetitisíce fanoušků, a začne také Signal Festival. Ten loni nalákal 600 tisíc lidí. Jedna z největších světelných projekcí bude na dohled od Žofína na Smetanově nábřeží.

Sobota: smutek, hradní kontroly a katedrála jen na pozvánku

V sobotu, na kdy vláda vyhlásila státní smutek za Karla Gotta, se již bude na nábřeží jezdit bez omezení. Zato se musí na velký nápor truchlících připravit Pražský hrad, který proto bude až do 14 hodin uzavřen pro všechny kromě návštěvníků zádušní mše, otevřena bude jen Královská zahrada. Mše začne v 11 hodin v katedrále svatého Víta, Vojtěcha a Václava, povede ji arcibiskup pražský Dominik kardinál Duka.

Katafalk s rakví bude stát před oltářem. „Rádi bychom tady měli umístěný mistrův obraz,“ poznamenal vedoucí arcibiskupova sekretariátu Vojtěch Mátl. Mše potrvá zhruba hodinu a půl. Poté za zvuku zvonu Zikmund vynese čestná stráž rakev boční lodí z katedrály.

Do katedrály však bude moci v pátek pouze ten, kdo dostane pozvánku. Mše se zúčastní mimo jiné slovenský premiér Peter Pellegrini a předseda parlamentu Andrej Danko. Pozvánky dostali i členové české vlády. Kdo pozvánku nedostane, bude moci přihlížet zvenčí – na třetím nádvoří před katedrálou bude velkoplošná obrazovka.

Na třetí nádvoří bude možné během mše vstoupit pouze ze čtvrtého nádvoří přes druhé – tedy jedině směrem od Hradčanského náměstí, které bude zároveň během soboty uzavřeno pro dopravu. Lidé budou moci přicházet od 8:00 a třetí nádvoří jim bude k dispozici pouze do naplnění kapacity. I během requiem za Karla Gotta přitom budou při vstupu do areálu Pražského hradu probíhat bezpečnostní kontroly.

S žádnými prohlídkami naopak nepočítá policie na Žofíně v pátek. 

Na stožárech státní vlajky na půl žerdi, na držácích černé

V souvislosti se sobotním státním smutkem upozornilo ministerstvo vnitra na pravidla smutečního vyvěšování vlajek. Státní vlajky se vyvěsí na budovách, kde mají být také o státních svátcích – tedy například na ministerstvech a dalších úřadech, soudech nebo školách – a to vždy tak, že je nejprve vztyčena až na vrchol stožáru, ale po chvíli spuštěna do poloviny.

Budovy, které sice nemají stožár na vlajku, ale mají držák, vyvěsí na něm černou vlajku, pokud mají dva držáky, umístí v nich vlajku černou a státní. Na stožárech tomu tak není. „Na znamení státního smutku se nikdy nevyvěšuje na společném stožáru státní vlajka s černou vlajkou,“ upozornila mluvčí ministerstva vnitra Klára Dlubalová. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ořechov oživuje paměti válečného prokurátora Jaroslava Němce

Paměti válečného polního prokurátora Jaroslava Němce knižně vydali v jeho rodišti, Ořechově na Uherskohradišťsku. Němec v justiční pozici působil v československých jednotkách na západní i východní frontě. Pro nesouhlas s podstoupením Podkarpatské Rusi upadl v nemilost a po únoru 1948 strávil zbytek života v exilu. Tam vydal publikace, články, či se podílel na založení neziskové organizace Společnost pro vědy a umění.
před 1 hhodinou

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 4 hhodinami

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 4 hhodinami

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 5 hhodinami

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 5 hhodinami

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 6 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.